Vysoce funkční úzkost se skrývá pod maskou dokonalosti. Je to i váš případ?
Člověk s vysoce funkční úzkostí působí, že všechno perfektně zvládá. Jenže to dělá hlavně proto, aby se vyhnul nepříjemným emocím, pocitům selhání či kritice. V tomto stavu není snadné poznat, že potřebuje pomoc.
Co je vysoce funkční úzkost?
Vysoce funkční úzkost, anglicky High-Functioning Anxiety (HFA), není oficiální psychiatrická diagnóza, ale velmi přesně popisuje stav, ve kterém člověk většinou působí naprosto „v pohodě“ (je úspěšný, spolehlivý, organizovaný a produktivní), jenže prožívá neustálé napětí, stres a pocit, že musí pořád něco dokazovat.
Vysoce funkční úzkost: Definice
Neexistuje jednotná klinická definice. Mayo Clinic popisuje HFA tak, že si člověk „udržuje vysokou úroveň fungování navzdory trvalému stresu, sebepochybnostem a strachu, že není dost dobrý“.
Nejčastěji se překrývá s generalizovanou úzkostnou poruchou, perfekcionismem, chronickým stresem, vysokou sebekontrolou a tendencí maskovat psychické obtíže.
Jak vysoce funkční úzkost vzniká?
Přesně se neví, proč vysoce funkční úzkost vzniká, nejspíš je za ní kombinace vrozených predispozic, osobnosti a životních zkušeností. Někteří lidé jsou zkrátka citlivější na stres, více přemýšlejí a mají silnější potřebu kontroly nebo jistoty.
Velkou roli často hraje perfekcionismus a tlak na výkon. Vliv může mít i dětství a vyrůstání v prostředí s vysokými nároky, kritikou nebo podmíněným uznáním. Podíl na vzniku HFA má nejspíš i dnešní svět plný tlaku na produktivitu a soutěživosti.
Symptomy vysoce funkční úzkosti
Symptomy bývají méně nápadné než u „klasické“ úzkosti.
Psychické symptomy
- neustálé přemýšlení („overthinking“),
- katastrofické scénáře,
- potřeba kontroly,
- strach ze selhání,
- silná sebekritika,
- pocit, že člověk nikdy není dost dobrý,
- potíže vypnout hlavu,
- neustálé očekávání problémů,
- přehnaná odpovědnost,
- závislost na výkonu a validaci od ostatních.
Chování
- perfekcionismus,
- workoholismus,
- přehnaná příprava na všechny možné scénáře,
- kontrolování detailů,
- nemožnost odpočívat bez pocitu viny,
- přetěžování sebe sama,
- snaha zavděčit se všem („people pleasing“),
- prokrastinace ze strachu z nedokonalosti.
Fyzické symptomy
- svalové napětí,
- zatínání čelistí,
- bolesti hlavy,
- bušení srdce,
- problémy se spánkem,
- únava,
- zažívací potíže,
- zvýšená podrážděnost.
Vysoce funkční úzkost v běžném dni
Vysoce funkční úzkost navenek vůbec nepůsobí jako problém. Vidíme ambice, disciplínu, motivaci a někoho, kdo „má všechno pod kontrolou“, bývá spolehlivý, dochvilný, dobře organizovaný a většinou zvládá velké množství povinností. Člověk s vysoce funkční úzkostí je často ten, na kterého se ostatní obracejí, když potřebují pomoc nebo něco zařídit.
Uvnitř něj se ale odehrává něco naprosto jiného. Zažívá strach ze selhání a cítí silnou potřebu kontroly. Už od rána má hlavu plnou myšlenek, plánování a seznamů toho, co je potřeba stihnout. I drobné úkoly mohou vyvolávat veliký stres, protože člověk s HFA má pocit, že všechno musí zvládnout perfektně a nesmí nikoho zklamat. V práci nebo ve škole bývá velmi výkonný. Kontroluje detaily, připravuje se dopředu a snaží se minimalizovat chyby. I když působí sebejistě, neustále analyzuje, jestli něco neřekl špatně nebo nepůsobí nekompetentně. Po odeslání e-mailu si ho třeba ještě několikrát čte a přemýšlí, jestli nezní divně.
Typické je také to, že tento člověk neumí úplně vypnout. I během volna nebo večer má pocit, že by měl dělat něco produktivního. Jeho odpočinek klasicky doprovází nepříjemný pocit viny. Místo skutečné regenerace jen „přepíná“ mezi různými úkoly a jeho nervový systém je pořád v pohotovosti. Mnoho lidí s vysoce funkční úzkostí (ani jejich okolí) si dlouhé roky nemusí uvědomovat, jak moc jsou ve skutečnosti vyčerpaní.
Vysoce funkční úzkost, nebo „běžná“ úzkost?
Určitě vás napadá, jak se HFA liší od běžné úzkosti. Klíčovým rozdílem je právě to, že tento typ úzkosti neomezuje fungování ve společnosti.
Běžná / klinická úzkost Vysoce funkční úzkost úzkost omezuje fungování člověk dál funguje může vést k vyhýbání vede k přetěžování okolí si všimne problému okolí vidí „úspěch“ člověk působí zahlceně člověk působí kompetentně typická reakce je únik typická reakce je hypervýkon
| Běžná / klinická úzkost | Vysoce funkční úzkost |
|---|---|
| úzkost omezuje fungování | člověk dál funguje |
| může vést k vyhýbání | vede k přetěžování |
| okolí si všimne problému | okolí vidí „úspěch“ |
| člověk působí zahlceně | člověk působí kompetentně |
| typická reakce je únik | typická reakce je hypervýkon |
Vysoce funkční úzkost, nebo deprese?
Úzkosti a deprese se mohou překrývat, ale nejsou stejné. Při úzkosti bývá člověk spíš v permanentním napětí a hyperaktivitě, zatímco deprese je spojená s útlumem, ztrátou energie a beznadějí. Vysoce funkční úzkost může k depresi nebo vyhoření postupně vést. Když člověk roky funguje ve stresu, tělo i psychika si nakonec řeknou o pauzu.
Věděli jste, že se hovoří také o vysoce funkční depresi? Více se o ní dozvíte v našem předchozím článku.
Hrozí vám vysoce funkční úzkost?
Vyšší riziko HFA bývá u lidí, kteří:
- jsou perfekcionističtí,
- mají na sebe vysoké nároky,
- vyrůstali v prostředí podmíněného uznání („musíš být nejlepší“),
- mají vysokou potřebu kontroly,
- jsou citliví na hodnocení a na kritiku,
- pracují ve vysoce náročných profesích,
- mají genetickou predispozici k úzkostem.
Častěji se objevuje u studentů, manažerů, zdravotníků, IT a kreativních profesí a u lidí s vysokou zodpovědností. Silně souvisí s maladaptivním perfekcionismem.
Jde vysoce funkční úzkost léčit?
Lidem s vysoce funkční úzkostí pomáhá psychoterapie, hlavně kognitivně-behaviorální terapie, která je učí rozpoznávat přehnané nároky i nezdravý perfekcionismus. Důležitá je také práce s odpočinkem, nastavováním hranic a schopností oddělit vlastní hodnotu od výkonu. Pro mnoho lidí je překvapivě těžké přijmout, že nemusí být neustále produktivní, aby měli svou cenu.
Pomáhá i práce s tělem a nervovým systémem, jako kvalitní spánek, pravidelný pohyb, omezení kofeinu, mindfulness nebo dechová cvičení. A pokud je úzkost silná a dlouhodobá, je namístě i konzultace s psychiatrem a případná medikace.
Tento článek nenahrazuje psychologickou ani psychiatrickou diagnostiku. Pokud máte podezření na úzkosti či další psychické potíže u sebe nebo blízkých, je vhodné obrátit se na odborníky a odbornice.
V České republice se můžete obrátit například na psychoterapeuty přes portály jako Terapie.cz nebo využít organizace jako Nevypusť duši či Národní ústav duševního zdraví. Pokud úzkost výrazně zasahuje do spánku, vztahů nebo člověk funguje jen „silou vůle“, je potřeba vyhledat pomoc.
Mnoho lidí s HFA může mít pocit, že kdyby se své úzkosti zbavili, přestanou být výkonní nebo úspěšní. Úzkost se totiž stává motorem jejich fungování. Proto bývá léčba nebo změna návyků ze začátku nepříjemná.
