Úzkost je zdravá emoce, pokud je ale nepřiměřená, je třeba ji léčit

Úzkosti lidé řeší často alkoholem.

Úzkosti lidé řeší často alkoholem. Zdroj: istock.cz

Úzkost je přirozená a zdravá emoce, která nám pomáhá přežít tím, že nás chrání před nebezpečím. Nicméně když mluvíme o úzkosti, jedná se o strach bez jasně definované příčiny. Je to stav, kdy člověk má obavy z věcí, které mu nemohou ublížit, jako je například cestování metrem nebo vystoupení před lidmi.

Článek odborně garantovala: Mgr. Kristýna Hlavatá, psycholožka on-line poradny MOJRA (www.mojra.cz)

Dříve byly tyto potíže označovány jako neurózy, dnes se nazývají specifické úzkostné poruchy. Někdo má nelogický strach z pavouků, jiný se bojí výtahu. Tyto typy úzkostných poruch se nazývají fobie. Existuje také generalizovaná úzkostná porucha, kdy člověk obecně prožívá obavy o budoucnost nebo blízké osoby.

Příznaky úzkosti

Úzkost se projevuje nejen nepříjemnými pocity a myšlenkami, ale také tělesnými projevy, které mohou ovlivnit chování člověka. Mezi příznaky patří:

  • vtíravé negativní myšlenky, které nelze změnit nebo přerušit
  • vytváření katastrofických scénářů
  • nervozita a neschopnost soustředit se
  • poruchy spánku
  • fyzické projevy jako bušení srdce, svírání hrdla, pocení, nevolnost

Navíc úzkost může vyústit až v panické ataky a sociální izolaci.

Jak úzkost omezuje

Kromě nepříjemných pocitů může úzkost také omezit běžné životní aktivity. Člověk s úzkostnou poruchou si může být vědom iracionality svých myšlenek a pocitů a stydět se za ně. Okolí může reagovat na jeho chování nepochopením a v mnoha případech až výsměchem, což může vést k izolaci.

Co by vás mělo varovat

Je normální občas pociťovat úzkost, ale pokud se stane překážkou v běžném životě, je čas vyhledat odbornou pomoc. Varovnými signály mohou být také obsedantní chování (vtíravé a neodbytné myšlenky, které nutí k určitému, většinou obtěžujícímu jednání) nebo neustálé vyhýbání se určitým situacím.

Jak se zbavit úzkosti?

Psychoterapie, zejména kognitivně-behaviorální terapie, může být účinnou léčbou úzkostných poruch. Léky na úzkost (anxiolytika) nebo antidepresiva mohou být také předepsány při vážnějších případech. V případě krátkodobé léčby bývají první volbou anxiolytika (léky na uklidnění, na úzkost), které zabírají velmi rychle. Pro účely dlouhodobé léčby jsou vhodnější antidepresiva, na nichž nevzniká závislost.

Úzkostné poruchy mohou být obtížné, ale s vhodnou podporou a léčbou je možné s nimi úspěšně bojovat a žít plnohodnotný život.

Jak může okolí pomoci člověku trpícímu úzkostnou poruchou?

Je klíčové si uvědomit, že jeho potíže nejsou vymyšlené. Při silných záchvatech úzkosti může velmi pomoci přítomnost blízké osoby. Nicméně, je důležité nedovolit, aby se jakkoli stali rukojmími této poruchy, ať už jsou to ti, kteří jí trpí, nebo ti, kteří se snaží pomoci dotyčnému. Podpora v hledání odborné pomoci je klíčová.

Úzkostná porucha

Co to je: Nemoci se také říká generalizovaná úzkostná porucha. Jde o stav, kdy je úzkost nepřiměřená situaci.

Příznaky: Mezi příznaky patří obavy o blízké či obavy z budoucnosti, vtíravé a ulpívavé myšlenky týkající se těchto strachů a vyvíjení katastrofických scénářů. Postupně se člověk přizpůsobuje svému chování a vyhýbá se situacím, které v něm vyvolávají úzkost. Nemoc může vyvrcholit až panickou atakou nebo sociální izolací.

Léčba: Léčba zahrnuje psychoterapii, zejména kognitivně-behaviorální terapii, a při závažnějších případech užití léků na uklidnění nebo antidepresiv.

Prevence: Pomoci mohou režimová opatření a techniky zvládání stresu.