Náš druhý mozek? Jak si od digitálních technologií vzít to nejlepší a nezblbnout
Pomáhají nám, nebo kvůli nim hloupneme, jak varují neurologové podpořeni výzkumy? Chytré technologie se stávají naším druhým mozkem. Otázkou je, jakou cenu jsme za něj ochotni zaplatit a jak minimalizovat případné škody.
Historie lidstva je příběhem neustálé evoluce a adaptace. Využíváme svou inteligenci k překonávání výzev. Naši předkové, bez možnosti spolehnout se na technologie, museli vynaložit značný důvtip a intelekt, aby dosáhli úspěchu a prosperity. Nyní, ve věku chytrých zařízení, se mnozí ptají, zda nejsme na technologiích až příliš závislí a zda to neoslabuje naše mentální schopnosti.
Článek si poslechněte v audioverzi:
„Je ve vesmíru zima?“ ptá se mě čtyřletý synovec a já odpovídám, že nevím, ale že na úrovni, kde létají letadla, určitě ano. Pak se mě ptá, jak se dostat do vesmíru. „No, to musíš být kosmonaut a dostat se tam raketou,“ odpovídám. „A jak vypadá raketa?“ pokračuje a já sahám po telefonu a jsem překvapená, že tyhle otázky přicházejí už tak brzy. Ukážu mu videa a to stačí. Druhý den vyrážíme na krátkou procházku a já si telefon neberu. Míjejí nás auta a chlapeček se baví tím, že hádá značky aut. Zná jich dost, já celkem taky, ale na jednu si nemůžu vzpomenout. Ptá se mě, jaká značka to je. Sáhla bych po telefonu a začala googlit, ale nechala jsem si ho doma. Nevím. Zkrátka musím říct, že nevím. Bez telefonu je člověk jak bez druhého mozku.
Máme se bát digitální demence?
Chytré přístroje nám v mnoha ohledech usnadňují život. Pomocí navigace snadno najdeme cestu v neznámé oblasti, jízdní řády v mobilu nám umožňují efektivně plánovat cesty hromadnou dopravou, a aplikace pro organizaci času nebo pro sledování zdraví mohou zlepšit naši osobní produktivitu a pohodu. V těchto případech technologie funguje jako rozšíření našich schopností, umožňuje nám dělat více věcí efektivněji a zaměřit se na to, co považujeme za důležité.
Na druhou stranu existují zase situace, kdy se příliš spoléháme na technologii, což může vést k tomu, že se bez ní cítíme ztraceni nebo neschopni jednat. Příkladem je ztráta orientace bez přístupu k signálu nebo navigaci či neschopnost vyřešit základní problémy bez hledání odpovědi na internetu. Tento fenomén, někdy označovaný jako digitální demence, může budit dojem, že ztrácíme některé základní schopnosti a dovednosti, jako je paměť, orientace v prostoru nebo kritické myšlení, protože se spoléháme na externí inteligenci našich zařízení.
Studie s názvem Vliv digitálních technologií na psychickou pohodu z roku 2014, publikovaná v časopise PLOS One, poukázala na to, že nadměrné používání digitálních technologií může mít negativní dopad na naše kognitivní funkce, jako jsou pozornost, paměť a kreativita, a může přispívat k emočním problémům v podobě deprese či úzkosti. Výzkum naznačil, že ti, kteří se více spoléhají na technologie, mohou zažívat nižší úroveň pohody.
Podle zveřejněné klinické neurovědecké studie z roku 2020, o důsledcích digitální technologie na zdraví mozku, zvyšuje časté používání digitální technologie pravděpodobnost ADHD, podporuje návykové chování a může narušovat spánek, vývoj mozku, emoční a sociální inteligenci.
Nové způsoby poznávání světa
V červenci 2021 však nový výzkum z University of Cincinnati přinesl tvrzení, že pro škodlivé trvalé účinky digitální technologie na kognitivní schopnosti neexistuje jasný důkaz. Vědci však naznačují, že digitální technologie mohou změnit dosud převládající způsoby poznávání. „Navzdory titulkům neexistují žádné vědecké důkazy, které by prokazovaly, že chytré telefony a digitální technologie poškozují naše biologické kognitivní schopnosti,“ říká profesor a spoluautor výzkumu Anthony Chemero pro web časopisu Nature.
Bez pomoci technologie bychom se stále utkávali s problémy, které stroje a systémy umí vyřešit během několika sekund. S nimi získáváme více času na přemýšlení o složitějších řešeních, která mohou zlepšit naše životy. Chemero ujišťuje, že i když mají chytré technologie negativní důsledky, dělat z lidí hlupáky není jedním z nich. Úzkosti a deprese z přílišného sledování sociálních sítí jsou ale věc druhá.
Sbohem, klávesnice
Od roku 2010 se po generaci Z rodí generace Alfa, která plně vyrůstá v digitálním prostředí. Termín generace Alfa vytvořil Mark McCrindle, zakladatel australské poradenské firmy McCrindle Research. Používání řecké abecedy místo latinské abecedy má podle něj smysl. Generace Alfa se začala rodit do 21. století, a proto je začátkem něčeho zcela nového, nikoli návratem ke starému. A nové je to hodně. Všechny znalosti na jedno kliknutí ovlivní nejen její zkušenosti, ale určují již také způsob, jakým komunikuje se svými vrstevníky. I starší generace dnes připouštějí, že nové technologie udávají naše životní tempo a do jisté míry formují naši osobnost. Generaci Alfa to postihuje o dost víc.
Odborníci také poukazují na to, že doba mezi generacemi se zkracuje kvůli rychlým a neustálým změnám, kterými svět prochází v důsledku digitální transformace. Funguje to natolik, že generace jsou stále více definovány používáním technologie než historickými nebo společenskými událostmi. Umělá inteligence i hlasové ovládání se budou stávat stále běžnějšími metodami komunikace mezi lidmi a stroji. Klávesnice a obrazovky ustoupí rozhraním založeným na gestech a rozhovorům mezi zařízeními a lidmi.
Nezávislí techno virtuosové
V čem mají nastupující generace výhodu? Alfa redefinuje, jak vnímáme propojení, nezávislost, vizuální kulturu a technologickou zdatnost. Tito mladí vyrůstají s očekáváním, že jejich individuální potřeby a preference budou respektovány, že se jim okolí přizpůsobí, což je také vede k nezávislému myšlení a rozhodování. Nová generace upřednostňuje vizuální komunikaci, nejraději má video obsah. Zalíbení ve videohrách nejenže posiluje vizuální dovednosti, ale také zlepšuje koordinaci očí a rukou i flexibilitu v přepínání mezi úkoly. Tato generace je též považována za technologické virtuosy, jejichž snadná adaptace na nové technologie otevírá dveře k nekonečným možnostem učení a rozvoje.
Kromě toho je tato generace nezvykle pestrá. Její rozmanitost přesahuje tradiční demografi cké faktory, jako jsou etnicita a pohlaví, a odráží se v různorodých zájmech, životním stylu a perspektivách. Generace Alfa přináší nový rozměr do pojetí individuality a komunity, což naznačuje fascinující směr, kterým se naše společnost bude ubírat v nadcházejících desetiletích. Otázku, zda je technologie činí hloupějšími, si mladí ani klást nebudou.
Detox není újma
Jak budou vyrůstat, můžou zástupci generace Alfa očekávat život obklopený virtuální realitou, rozšířenou realitou a všemožnými dalšími futuristickými technologiemi, které si zatím neumíme ani představit. Budou se moct teleportovat do vzdálených zemí, aniž by museli opustit své ložnice, a jejich robotičtí komorníci jim uvaří jídlo a uklidí jejich pokoje. Ne že by se to nehodilo… zvlášť když pokojíčkové rodičovské „čistky“ už přestává akceptovat generace Z a mnohdy je vlastně bere jako neakceptovatelný zásah do soukromí. Ovšem s velkou mocí přichází velká zodpovědnost za sebe sama a je na rodičích, aby zejména v raném věku své děti správně ovlivňovali, aby se ujistili, že netráví všechen čas zíráním do obrazovek a aby jim sami na sobě dokázali dát příklad v podobě přirozeného příjemného detoxu. Pokud si děti vštípí, že se mají jednou začas odhlásit a odpočinout si od technologií, protože to posílí jejich psychiku – pohodu, bystrost i výkonnost, jednou nepochybně dosáhnou velkých věcí. Digitální detox nemá být újma, natož trest, ale cesta k lepšímu životu.
Užitečné technologie
Technologie můžeme využít ke zlepšení duševního výkonu i zdraví. Tady jsou některé způsoby, jak toho dosáhnout:
Aplikace pro trénink mozku
Existuje řada aplikací navržených k vylepšení paměti, pozornosti a kognitivní flexibility. Tyto aplikace nabízejí zábavný a poutavý způsob, jak stimulovat naše mozkové funkce.
Online učení
S rozmachem internetových kurzů máme přístup k obrovskému množství informací a můžeme si rozšiřovat znalosti a dovednosti v nejrůznějších oblastech. Aktivní vzdělávání udržuje naši mysl v činnosti a podporuje její rozvoj.
Technologie a duševní zdraví
Existují aplikace a nástroje, které nám pomáhají monitorovat naše duševní zdraví, sledovat naši náladu a rozpoznávat vzory v našem chování. To nám umožňuje lépe porozumět sobě samým a případně řešit problémy, které by mohly naše duševní zdraví ohrozit.
Kreativita a technologie
Digitální nástroje mohou být využity k posílení naší kreativity. Ať už jde o digitální kreslení, software pro hudební produkci nebo jiné kreativní aplikace, technologie nám nabízejí nové cesty pro vyjádření naší kreativity.
Jak ochránit děti?
Jedna americká maminka se zeptala uznávaného podnikatele v digitálním světě Garyho Vaynerchuka na to, jak má ochránit svou devítiletou dceru před nástrahami internetu a sociálních sítí? Odpověděl, že má dvě možnosti.
1. Nenecháš ji tam být, ale to je těžké, protože na internetu jsou všichni.
2. Pomůžeš jí vybudovat sebevědomí, aby si byla jistá tím, kdo je. Když si dítě není jisté samo sebou, a neví, že je skvělé takové, jaké je, má tendenci podléhat ostatním. Tím, že se zasazujeme o to, aby děti našly vlastní identitu, jim nepomáháme jen vyhýbat se špatným věcem, dáváme jim možnost zářit svým vlastním jedinečným způsobem.