Milovníci koček jsou prý chytřejší než pejskaři. Výběr mazlíčka napoví i jaký vztah hledáme
Napadlo vás někdy, že lidé, kteří tráví čas s mazlivými, náladovými a trochu tajemnými kočkami, možná skrývají víc než jen chlupy ve skříni? Třeba i vyšší IQ? Pokud ano, tak máte čich na lidi jako… no jako pes.
Podle studie z Carrollovy univerzity ve Wisconsinu to totiž opravdu vypadá, že milovníci koček jsou o něco chytřejší než ti, kteří dávají přednost psům. Výzkumníci zkoumali přes 600 studentů a zjistili, že „psí lidé“ bývají energičtější a společensky založení, mají rádi pořádek a strukturu. Zatímco „kočičí duše“ jsou spíš introvertní samorosti. Více přemýšliví, nezávislí a zjevně o fous chytřejší. Jestli si říkáte, proč se tohle vůbec zkoumá, tak je to proto, že hlubší pochopení toho, co dělá lidi „psími“ nebo „kočičími“, přispívá k pokroku ve zvířecích terapiích.
Dělá vás tedy vaše kočka chytřejší, nebo musíte být chytří už dopředu, abyste vůbec obstáli v soužití s tak proměnlivým tvorem? Profesorka Denise Guastello k tomu dodává, že rozdíl možná pramení z povahy samotných mazlíčků. „Dává smysl, že majitel psa bude živější. Venčení, potkávání lidí, společenský život. Zatímco introvertnější typy si spíš zalezou s knihou a jejich kočka s nimi zůstane doma. Dokud ji to teda baví,“ uvedla.
Psi se zkrátka hodí k těm, kteří milují akci, zatímco kočky jsou ideální parťáci pro milovníky klidu, literatury a drobných sarkastických poznámek. A mimochodem, jen 11 % účastníků se označilo za „kočičí lidi“, zatímco 60 % fandilo psům. Ale třeba to jen potvrzuje, že géniové prostě bývají v menšině. Což samozřejmě říkáme, jen pokud máte doma kočičku. Přece i pejskaři mají své kvality, studie z roku 2010, které se zúčastnilo přes 4500 lidí, ukázala, že bývají svědomitější. Snad už jen proto, že na procházce vezmou pytlík a uklidí, co je třeba.
Rozum a cit
Možná znáte ten vtip o tom, že by psí lidé chtěli, aby se jejich psi stali lidmi, a kočičí lidé touží po tom stát se kočkami. „Naše volba mezi kočkami a psy ale nemusí být úplně náhodná,“ říká psycholožka Patricia Dixon z floridského Tampa Bay. „Zdá se, že ji ovlivňuje směs psychologických, sociálních i kulturních faktorů, které formují naši osobnost a způsob, jakým navazujeme vztahy.“
Jestli nám doma vrní kočka nebo pes vrtí ocasem, souvisí s tím, jaký typ vztahů vlastně hledáme. Psí lidé prý častěji tíhnou k blízkým, otevřeným a pevným poutům, podobně jako k „bezpečnému stylu vazby“. Psi jim nabízejí přesně to, co milují: věrnost, stabilitu a emocionální jistotu.
Milovníci koček naopak oceňují trochu víc prostoru. Kočky jsou společníci, kteří respektují hranice. Přijdou, když chtějí, a dají pokoj, když vám spolu není dobře. A právě to je pro jejich majitele ideální: Spojení, které má hloubku, ale nedělá si nároky. Takže až příště budete řešit, kdo je spíš „kočičí“ nebo „psí“ typ, možná nejde jen o srst a tlapky, ale i o to, jakým způsobem se necháváme milovat. Ať už máte doma jakéhokoli mazlíčka, berte tento článek alespoň o chloupek víc s nadsázkou, protože stejně jako naši miláčci jsme i my jedineční.
