Hloupneme. Co stojí za tím, že nám klesá IQ?
Dlouhá desetiletí jsme žili v tom, že každá nová generace je tak nějak automaticky chytřejší než ta předchozí. Jenže v posledních letech vědci pozorují pravý opak. Tenhle fajn trend se otočil a průměrné IQ začalo postupně klesat. Proč se to vlastně děje?
V 80. letech minulého století si James R. Flynn všiml fascinujícího jevu. Když analyzoval historická data, zjistil, že napříč celým 20. stoletím průměrná inteligence lidí ve vyspělých zemích neustále rostla. Takzvaný Flynnův efekt se připisoval lepší výživě, dostupnější zdravotní péči, kvalitnějšímu školství a obecně víc stimulujícímu prostředí. Vypadalo to, že lidstvo čeká nekonečný intelektuální růst. Až na to, že ne.
Záhada mladších bratrů
V roce 2018 přišli vědci Bernt Bratsberg a Oleh Rogeberg s daty, která vyvracela všechno, co podle Flynna platilo. Zkoumali výsledky kognitivních testů u více než 730 000 norských branců za několik dekád a zjistili, že růst IQ narazil na svůj strop u mužů narozených kolem roku 1975. Od této generace začala inteligence klesat, a to tempem zhruba sedmi bodů za jedinou generaci.
Výzkumníci navíc neporovnávali jen cizí lidi v průběhu času. Podívali se i přímo na bratry ze stejných rodin. Ukázalo se, že mladší sourozenci měli v testech systematicky horší výsledky než jejich starší bratři. Z toho jasně vyplývá, že za poklesem inteligence nemůže stát genetika. Na vině je naše prostředí. Jednoduše se změnilo to, jak žijeme, jak trávíme volný čas a jaké informace přijímáme.
Co se děje s teenagery?
Že nejde jen o nějaký izolovaný norský problém, potvrdil už o pár let dříve sám James R. Flynn. V roce 2009 se podíval na kognitivní testy britských dětí mezi lety 1938 a 2008. Zaměřil se hlavně na schopnost abstraktního myšlení a řešení problémů. Zatímco menší děti si vedly pořád o něco lépe, u dospívajících to vypadalo úplně jinak. U teenagerů starších 14 let došlo poprvé za celé století k jasně měřitelnému propadu.
Podle Flynna za tím stojí radikální proměna toho, jak mladí lidé tráví volný čas. Náročnější aktivity a hlavně čtení knih, které vyžaduje dlouhodobou pozornost, postupně vytlačila pasivnější a instantnější zábava. A to se pořád bavíme o výzkumu, který mapoval situaci ještě před masivním nástupem chytrých telefonů, algoritmů sociálních sítí a nekonečného scrollování.
Jak probrat líný mozek?
Jsme tedy odsouzeni k tomu, že jako lidstvo postupně zhloupneme? Naštěstí ne. Náš mozek se nezmenšuje ani biologicky neničí, jen se umí skvěle přizpůsobit. A moderní svět po něm bohužel vyžaduje úplně jiné dovednosti, často povrchnější, rychlejší, založené na multitaskingu a okamžité odměně, namísto hlubokého analytického přemýšlení.
Dobrá zpráva ale je, že nemusíme změnám v našem IQ jen přihlížet. Stačí občas vědomě odložit displeje, vrátit se ke klasickým knihám, trénovat hluboké soustředění bez neustálého vyrušování a učit sebe i své děti kriticky přemýšlet.
