Úzkost jako tlumočník mezi hlavou a tělem: S příznaky může pomoci i fyzioterapie
Úzkost si často spojujeme především s myslí. S obavami a katastrofickými scénáři, které se nám v hlavě honí pořád dokola. Jenže úzkost se velmi výrazně zapisuje i do těla. A právě tady může nabídnout pomocnou ruku fyzioterapie.
„Když mluvíme o úzkosti, většinou si představíme hlavně psychiku – myšlenky, obavy, strach. Úzkost se ale velmi výrazně projevuje i v těle. Právě tady má fyzioterapie své důležité místo. Vychází z jednoduchého, ale zásadního principu: tělo a psychika spolu neustále komunikují a ovlivňují se navzájem,“ vysvětluje fyzioterapeutka Pavla Ptáčková, zakladatelka pražské fyzioterapeutické kliniky MINT Terapie.
Podle ní bývá tělo při dlouhodobém stresu a úzkosti nastavené, jako by na něj ze všech stran číhalo nebezpečí a cítilo se v neustálém ohrožení. „Při dlouhodobém stresu nebo úzkosti bývá tělo v napětí, jako by bylo stále ve střehu. Svaly se nedokáží povolit, dech se zrychluje a je mělčí, tělo ztrácí pocit klidu a bezpečí. Fyzioterapie pomáhá toto napětí postupně uvolňovat – prostřednictvím pohybu, práce s dechem a lepšího vnímání vlastního těla. Díky tomu se člověk může začít cítit bezpečněji, klidněji a ‚víc doma ve svém těle‘,“ popisuje.
Velkým přínosem je i porozumění tomu, co se s námi v takových situacích vlastně děje. „Když víme, co se v těle odehrává a proč, přestávají nás tyto pocity tolik děsit. Místo boje s tělem se s ním učíme spolupracovat. Fyzioterapie tak přirozeně doplňuje psychoterapii a farmakoterapii a pomáhá tělu znovu najít rovnováhu,“ dodává odbornice.
Okupační území pod diktátem úzkosti
Úzkost má svá typická oblíbená místa. Fyzioterapeuti je často rozpoznají už při prvním setkání. „Často se mění dech. Místo klidného, hlubšího dýchání začneme dýchat rychle a mělce, hlavně do horní části hrudníku. To může vést k pocitu svírání na hrudi nebo ‚nedostatku vzduchu‘,“ přibližuje Pavla Ptáčková. Další výraznou oblastí podle jejích zkušeností bývá krk a šíje. „Krční a šíjová oblast představují typické partie, kam se napětí ukládá. Ramena bývají zvednutá, svaly ztuhlé a často se přidávají bolesti hlavy.“ Velmi časté je i stažení čelistí, zatínání zubů nebo jejich skřípání. Úzkost se ale může ozývat i z břicha a pánve. „Břicho bývá napjaté, dýchání do této oblasti je omezené a objevují se zažívací obtíže. U mnoha lidí se objevuje zvýšené napětí i v oblasti pánevního dna,“ doplňuje fyzioterapeutka.
To všechno se nakonec promítá i do celkového postoje a držení těla. „Často pozorujeme stažená ramena, lehký předklon a jakýsi ochranný postoj, jako by se tělo podvědomě snažilo chránit. Toto nastavení těla však může úzkostné pocity dále zesilovat. Vzniká tak začarovaný kruh, ve kterém tělesné napětí ovlivňuje naši psychiku a psychické napětí se následně odráží v těle,“ upozorňuje expertka.
První pomoc proti úzkosti
Co dělat ve chvíli, kdy se objeví známý svíravý pocit? „Jakmile cítíme úzkost přicházet, je důležité udělat něco, co tělu pomůže cítit se bezpečněji. Nemusíme úzkost hned úplně ‚zahnat‘, často stačí zabránit tomu, aby ještě zesílila,“ doporučuje Pavla Ptáčková. Jednou ze základních pomůcek je podle ní návrat k tělu. „Jedním z prvních kroků je uvědomit si oporu chodidel o zem. Vnímat, že stojíme nebo sedíme, že nás něco nese. Tato jednoduchá technika, tzv. grounding, pomáhá tělu ukotvit se v přítomném okamžiku,“ připomíná Pavla Ptáčková.
Klíčovou roli dál také sehrává práce s dechem. „Zkuste dýchat pomalu, ideálně nosem, s klidným a plynulým nádechem i výdechem. Pravidelný a pomalý dech stimuluje bloudivý nerv a podporuje aktivaci parasympatického nervového systému, který je zodpovědný za stav klidu a regenerace,“ pokračuje fyzioterapeutka a dodává, že někomu může pomoct k vysvobození se z napětí i jemný rytmus. „Někomu může ulevit také rytmický pohyb – například pomalá chůze, lehké pohupování nebo jednoduchý tanec. Rytmus pomáhá tělu vrátit se zpět do rovnováhy.“
Fyzioterapie na míru
Fyzioterapie při práci s úzkostí nespoléhá na jedinou techniku. Přístup je vždy individuální a kombinuje různé metody. „Fyzioterapie při úzkosti využívá pestré spektrum metod, které se vždy přizpůsobují konkrétnímu člověku. Často je důležitou součástí práce s dechem, zejména nácvik bráničního dýchání, které podporuje uvolnění a klid,“ popisuje Pavla Ptáčková a dodává, že důležitou součástí jsou jemné manuální techniky zaměřené na uvolnění krční páteře, hrudníku, bránice a fascií. „Ty pomáhají snížit svalové napětí, zlepšit pohyblivost a navodit hlubší relaxaci.“ Součástí terapie jsou také somatická cvičení zaměřená na prožitek z těla, bez tlaku na výkon a důraz na pochopení vlastních reakcí.
„Nedílnou součástí fyzioterapie je také srozumitelné vysvětlení toho, co se v těle při úzkosti odehrává. Když porozumíme vlastním tělesným reakcím, přestávají nás tolik zneklidňovat a můžeme s nimi pracovat s větším klidem a jistotou,“ míní odbornice a znovu vyzdvihuje fyzioterapii jako skvělý doplněk k psychoterapeutické práci. „Velkým pomocníkem může být pro ty z nás, kteří úzkost prožívají především na tělesné úrovni,“ uzavírá Pavla Ptáčková.
Zdroj: autorský článek
