Dovádí vás mlaskání, chroupání nebo srkání k šílenství? Možná trpíte misofonií
Vadí vám mlaskající kolega, popotahující strýček nebo dítě nahlas chroupající kukuřičné křupky natolik, že odcházíte z místnosti? Možná za vaši nesnášenlivost podobných zvuků může takzvaná misofonie. O co jde?
Každému z nás vadí určité zvuky, někoho dráždí škrábání nehtů o školní tabuli, jiného zase tření polystyrenových desek o sebe. U lidí, kteří trpí misofonií, je tomu ale trošku jinak.
Co je misofonie?
Člověk, který se s misofonií potýká, má sníženou sluchovou toleranci a neadekvátně reaguje na zvuky, které většině lidí nijak nevadí nebo je dokážou nevnímat. U „misofoniků“ ale dochází k velmi intenzivním reakcím, které mohou přecházet od znechucení až ke hněvu.
Jak se misofonie projevuje?
Projevy se mohou u každého mírně lišit, obvykle se u misofonie můžeme setkat s:
- nervozitou, hněvem nebo znechucením,
- zrychleným tepem, pocením, nebo dokonce tlakem na hrudi,
- slovním napadáním nebo sociální izolací.
Možná se na první pohled zdá, že se nejedná o nijak závažný problém, opak ale může být pravdou. Misofonie nejen znekvalitňuje osobní a pracovní život, může dokonce vést až k sociální izolaci. Misofonici se mohou vyhýbat společným večeřím, pracovním schůzkám nebo rodinným setkáním.
Co misofonii spouští?
Zvuků, které mohou vyvolat bouřlivé a pro většinu lidí přehnané reakce, je opravdu mnoho. Zpravidla jsou to zvuky, které se rytmicky opakují a neustávají, patří mezi ně:
- mlaskání, srkání, hlasité kousání, chroupání,
- smrkání, popotahování, odkašlávání,
- klepání prsty, cvakání perem, zvykové praskání kloubů,
- kapající kohoutek, tikot hodin.
Příčiny misofonie
Misofonie zatím není dostatečně prozkoumaná. Nejspíše se jedná o kombinaci několika faktorů, včetně vrozených dispozic. Souviset může i s jinými poruchami, jako je ADHD, obsedantně-kompulzivní porucha, deprese, posstraumatická stresová porucha nebo autismus.
Dá se misofonie léčit?
Žádný zázračný lék na misofonii neexistuje. Jednou z cest je alespoň minimalizovat zvuky, které negativní emoce spouštějí, například pomocí bílého šumu, sluchátek nebo špuntů do uší. Pokud někomu zasahuje do života, může se obrátit na psychologa.
