Autismus není jen stereotypní chování a potíže s komunikací. Jak ho poznat?
Poruchy autistického spektra jsou neurovývojové poruchy, které se projevují odlišným způsobem zpracování informací v mozku. Nejzřetelnější jsou odlišnosti v sociálních interakcích, komunikaci, typické jsou také stereotypní a rigidní vzorce chování, rituály, zájmy.
Článek odborně garantovala Mgr. Barbora Janovská, psycholožka online poradny MOJRA.cz (www.mojra.cz)
Kdo je na spektru? PAS (poruchy autistického spektra) postihují lidi různého věku, pohlaví a etnického původu. I když se o autismu často hovoří v souvislosti s dětmi, může se projevit i v dospělosti. Důležité je si uvědomit, že každý člověk s PAS je jedinečný a má své vlastní silné stránky a zájmy.
To nejlepší z Mojí psychologie poslouchejte jako audioverze. Všechny audiočlánky najdete zde.
Jak poznat autismus u dětí
O spektru hovoříme proto, že jednotlivé příznaky se stran závažnosti i rozsahu mohou u každé značně lišit.
Nejčastější příznaky zahrnují:
- Obtíže se sociální interakcí: Děti s autismem mohou mít potíže navazovat oční kontakt, rozumět neverbálním signálům nebo se účastnit skupinových aktivit. Ačkoli o sociální kontakt stojí, působí často neobratně, neohrabaně.
- Obtíže s komunikací: Mohou mít zpožděný nebo neobvyklý vývoj řeči, potíže s porozuměním abstraktním pojmům nebo používáním jazyka k sociální interakci. Řeč může být šroubovitá, přehnaně formální, v jiných případech se objevuje opakování stále stejných frází. Typické je, že lidé s PAS mají potíže s porozuměním ironii, sarkasmu.
- Opakující se chování: Děti s autismem často vykazují stereotypní pohyby (např. mávání rukama), fixní zájmy (např. sbírání vláčků) nebo potřebu dodržovat určité rituály.
- Senzorické problémy: Mohou být nadměrně citlivé nebo naopak málo citlivé na různé smyslové podněty (zvuk, světlo, dotek).
Druhy poruchy autistického spektra
Poruchy autistického spektra (PAS) zahrnují několik diagnóz, které se liší svou závažností a kombinací příznaků. Mezi nejznámější patří:
Dětský autismus: Klasická forma autismu, která se projevuje výraznými obtížemi v oblasti sociální interakce, komunikace a omezenými zájmy. Příznaky se objevují již před třetím rokem života.
Aspergerův syndrom: Dříve samostatná diagnóza, nyní zahrnutá do PAS. Oproti dětskému autismu není u Aspergerova syndromu přítomné opoždění vývoje řeči, častá je poměrně vysoká inteligence, ale výrazné potíže v oblasti sociálních dovedností a komunikace. Přestože o navazování vztahů stojí, projevuje se u nich právě výše zmíněná neobratnost, neohrabanost, působí chladně až odtažitě.
Atypický autismus: Diagnóza, která se používá v případech, kdy nejsou splněna všechna kritéria pro dětský autismus nebo Aspergerův syndrom – tedy pokud jde například o netypický věk nástupu příznaků nebo netypické složení symptomů.
Co je příčinou autismu?
Přesná příčina autismu není dosud zcela známa. Předpokládá se, že na jeho vzniku se podílí kombinace genetických a environmentálních faktorů. Neexistují žádné důkazy o tom, že by autismus byl způsoben očkováním nebo výchovou.
Jak probíhá screening?
Screening na autismus se obvykle provádí v rámci pravidelných dětských preventivních prohlídek. Pediatr může vyhodnotit, zda jsou u dítěte přítomny nějaké varovné signály, a doporučit další vyšetření. Diagnostika autismu je komplexní proces, který zahrnuje:
Pozorování dítěte: Pediatr nebo specialista sleduje chování dítěte v různých situacích.
Rozhovor s rodiči: Rodiče poskytují informace o vývoji dítěte a jeho chování.
Psychologické vyšetření: Psychologické vyšetření spočívá v celkovém zhodnocení vývojové úrovně dítěte, psychologické testy jsou zaměřeny především na zhodnocení kognitivních funkcí, jazykových dovedností a sociálního chování.
Co dělat, když se porucha odhalí?
Pokud je u dítěte diagnostikována porucha autistického spektra, je důležité co nejdříve zahájit komplexní terapii. Cílem terapie je zlepšit kvalitu života dítěte a jeho rodiny. K dispozici je široká škála terapeutických přístupů, které se zaměřují na rozvoj komunikačních dovedností, sociálních interakcí, sebeobsluhy a dalších životních dovedností.
Lze autismus léčit?
V současné době neexistuje žádný lék, který by autismus zcela vyléčil. Cílem terapie je však zlepšit kvalitu života osoby s autismem a pomoci jí dosáhnout co největší míry nezávislosti.
Co může dělat rodič a okolí?
Rodiče a okolí mohou hrát klíčovou roli při podpoře dětí s autismem. Je důležité se vzdělávat spolupracovat s odborníky, nastavit jasná pravidla a rutinu, hledat cesty, jak s dítětem efektivně komunikovat
Odborníci také radí: Buďte trpěliví a snažte se pochopit, že svět se může jevit pro vaše dítě jinak.
Poruchy autistického spektra (PAS)
Co to je: Vrozené poruchy ovlivňující vývoj mozku, které se projevují v dětství.
Příznaky: Obtíže s komunikací, sociální interakcí, stereotypní chování.
Léčba: Nelze vyléčit, ale lze zlepšit kvalitu života pomocí různých terapií.
Diagnostika: Screening na PAS se provádí v rámci pravidelných dětských prohlídek. Diagnostiku později provádí psychiatr.
