„Taková hezká holčička...“ Proč bychom měli přestat chválit dívky za to, jak vypadají?
Zamysleli jste se někdy nad tím, co jste jako malí slyšeli? „Kluci nebrečí" nebo „taková hezká holčička a umazala si kalhoty". Co tím dětem předáváme?
Není asi žádným překvapením, že pochvaly, komplimenty a hodnocení, které dáváme malým dětem, ovlivňují jejich pohled na sebe samotné. Výrazně překvapivější a především alarmující jsou ale výsledky průzkumu značky Dove z předminulého roku, které daly vzniknout kampani „Change the Compliment“. Je součástí mise Projektu sebedůvěry, který už více než dvě desetiletí mění způsob, jakým se mladí lidé dívají sami na sebe. Průzkum totiž ukázal, že 87 procent komplimentů, které dáváme dívkám už od útlého věku, se týká jejich vzhledu.
Na první pohled neškodná slova myslíme dobře, a ona postupně formují způsob, jakým dívky vnímají vlastní hodnotu. Jenže co se asi tvoří v mozku dospívající dívky, která je v drtivé většině případů ohodnocena za to, jak vypadá, přičemž za svoje schopnosti je oceněna jen v 10 procentech případů, a za svoje charakterové vlastnosti dokonce jen ve 4 procentech?
Fyzická krása se nerovná hodnota
Komplimenty k našemu vzhledu mají zásadní vliv na sebevědomí. Paradoxem ovšem je, že v dospělosti si takových ocenění pamatujeme minimum a jsme schopni si vybavit spíše ta, která se týkala našich schopností, odvahy či moudrosti. Je tu tedy zásadní rozpor: To, co si dívky reálně odnášejí do života jako zdroj sebevědomí, jim říkáme nejméně. To, co jim ubližuje, naopak nejčastěji.
„Slova, která děti poslouchají, formují jejich vnitřní hlas. Pokud jsou dívky chváleny jen za to, jak vypadají, naučí se věřit, že jejich hodnota je navázána na vzhled. Takto budované sebevědomí je křehké a snadno zranitelné, a to zejména v období dospívání, kdy se tlak společnosti ještě násobí,“ upozorňuje psycholožka a odborná garantka Projektu sebedůvěry Šárka Kučerová.
Dvojí metr podle pohlaví
Výzkum společnosti Dove zároveň odhalil další zásadní rozdíl. Chlapce chválíme především za schopnosti a odvahu, a to ve víyce než polovině případů, ve více než třetině pak za sportovní úspěchy. Jen minimum komplimentů se týká jejich vzhledu. U dívek je tomu přesně naopak. Jako společnost je učíme být krásné, chlapce chceme odvážné.
„Děti se od raného věku učí, co je pro svět důležité. Chlapci slyší: Oceňujeme tvé schopnosti. Dívky často slyší: Oceňujeme tvůj vzhled. Tyto rozdíly mohou ovlivnit, co děti považují za významné a jak vnímají vlastní hodnotu. Měli bychom je vést k tomu, že jejich hodnota není dána tím, co o nich říká okolí, ale tím, kým skutečně jsou, o co usilují. Měli bychom jim samotným pomoct to vidět, držet se toho a nečekat stále jen na potvrzení své hodnoty zvnějšku,“ vysvětluje Šárka Kučerová.
Tento nerovnovážný přístup ještě umocňují média a sociální sítě. Virtuální svět plný fi ltrů, úprav a neustálého srovnávání posouvá tlak na dívky na extrémní úroveň. O to důležitější je, aby dostávaly i jiné poselství: Že jejich sebevědomí nestojí na tom, jak vypadají, ale na tom, kým jsou, co dokážou a jaké hodnoty přinášejí. Jen tak lze vyvážit tlak, který digitální prostor každodenně vytváří. Zatímco chlapce chválíme za jejich schopnosti, u dívek oceňujeme jejich vzhled.
Změna je snadná
Dobrou zprávou je, že tuto škodu nezpůsobujeme záměrně, a dokonce aní vědomě. Až 9 z 10 lidí by totiž podle průzkumu rádo změnilo způsob, jakým dívky chválí, a volilo jiný kompliment než ten, který se týká vzhledu. Jak na to? Namísto toho, abychom dívkám opakovali jen, že jsou krásné či hezké, sáhněme po slovech, která jim skutečně pomohou budovat zdravé sebevědomí. A snažme se o konkrétnější ocenění než jen slova typu ‚jsi odvážná, jsi chytrá, jsi šikovná‘.
Dejte jim specifickou zpětnou vazbu: Líbí se mi, že ses nevzdala, i když to bylo těžké. Nebo: Děkuji, že jsi pomohla bratrovi, opravdu mi to usnadnilo situaci," doporučuje psycholožka. „Takové komplimenty jim totiž ukazují, že hodnota člověka není jen ve vzhledu nebo výsledku, ale v jeho úsilí, schopnostech a charakteru. Děti si je pamatují a nesou si je s sebou dál - do školy, práce i vztahů."
Zdroj: autorský článek
