Vynucená pozitivita je past. Proč ženy potřebují svůj hněv a vztek?
Šéf vám hodí na stůl úkol, který měl být hotový včera, partner zapomněl nakoupit (ačkoli jste ho o to žádala několikrát) a v tramvaji vám někdo přišlápl novou bílou tenisku. Co udělá správná moderní žena, která má načtené všechny příručky o seberozvoji? Zhluboka se nadechne, napije se svého domácího ledového čaje a s klidem zenové mistryně situaci přejde. Společnost nás od dětství učí, že vztek je ošklivý, dětinský a destruktivní. Ale co když to není tak úplně pravda?
Když se naštve muž, okolí to často bere tak, že je prostě dominantní a jde si za svým. Když ale vybuchne žena, často si vyslouží nálepku hysterky. Výsledkem je, že jsme se naučily hněv polykat, maskovat a raději předstírat, že jsme naprosto nad věcí.
Vynucená pozitivita je ale past. Vztek totiž není chyba v systému, je to nástroj, který potřebujeme ke zdravému fungování. Pokud ho neustále dusíme, škodíme samy sobě.
1. Vztek hlídá osobní hranice
Vztek nevzniká náhodou a jeho cílem není zkazit vám den. V našem mozku funguje jako přirozený ochranný mechanismus. Je to jasný signál, který se spustí ve chvíli, kdy někdo naruší vaše soukromí, zneužije vaši ochotu nebo nerespektuje vaše hodnoty. Když tento signál ignorujete a emoci potlačíte, dáváte svému podvědomí najevo, že na vašich pocitech a hranicích vlastně nezáleží.
Vědci z univerzity v nizozemském Utrechtu navíc zjistili, že zatímco emoce jako strach nebo smutek nás vedou k pasivitě a touze utéct, mírný a zdravý vztek aktivuje v mozku centra spojená s motivací a akcí. Znamená to, že vztek nám dodává energii a odvahu situaci aktivně řešit. Bez zdravé naštvanosti bychom zkrátka často nenašly sílu říct šéfovi o lepší peníze, oznámit partnerovi, že domácí práce může provádět i člověk s mužskými hormony, nebo ukončit vztah s lidmi, kteří nás jen využívají.
2. Potlačený hněv se vrací
Snažit se všechno přejít s nuceným úsměvem je pro tělo spíš medvědí služba. Když v sobě člověk dlouhodobě dusí vztek a další negativní emoce, zadělává si na závažnější problémy.
Podle dat ze studie Benjamina Chapmana mají lidé, kteří vztek potlačují, až o třetinu vyšší riziko předčasného úmrtí. Neustálé vnitřní napětí totiž drží tělo v permanentním stresovém režimu, což negativní ovlivňuje jeho imunitu i celkovou vitálnost.
3. Hněv jako záchrana
Určitě znáte páry, které se nikdy nehádají, mluví na sebe potichu a navenek vypadají skvěle. Jenže po letech přijde rozvod a všichni jsou překvapení. Studie Ernesta Harburga a jeho kolegů sledovala manžele dlouhodobě a vyšlo z ní, že páry, které vztek neschovávají a hádky řeší naplno, jsou ve vztahu spokojenější a vydrží spolu déle. Vztek totiž partnerovi řekne něco, co slušná slova často neřeknou, dá mu najevo, že tohle je pro vás opravdu důležité. Když ho místo toho spolknete, nezmizí. Překryje se zášť, pak přibude chlad a nakonec pohrdání. A tohle tiché hnití vztahy ničí mnohem jistěji než jedna pořádná hádka, po které víte, kde stojíte.
Jak se naštvat, ale neublížit okolí?
Naším cílem samozřejmě není začít křičet na lidi v obchodě nebo doma rozbíjet věci. To není zdravé vyjádření vzteku, ale agresivní chování. Svůj vztek vyjádřete bez útoku na druhého, k tomu může pomoct okamžitá reakce. Pokud vás něco konkrétního naštve, řešte to hned. Když problém necháte vyhnít, zbytečně nabobtná a bouchne s ještě větší intenzitou a možná i v neadekvátní situaci.
