TEST: Píše váš mozek horory, nebo se katastrofickým myšlenkám dokáže bránit?
Lidé se dělí na dva tábory. Jedni vidí v rozbitém hrnku příležitost ke koupi nového a lepšího. Pak jsou tu ale ti, u kterých i strohá zpráva od šéfa „přijď zítra v deset“, okamžitě rozjede kolotoč černých scénářů, od výpovědi až po neschopnost splácet hypotéku. K jaké skupině patříte vy? Máte sklony ke katastrofizaci, neoblomnému optimismu, nebo stojíte na zdravém středu?
Co je to katastrofizace?
Katastrofizace není jen prostý pesimismus. Je to kognitivní zkreslení, při kterém naše mysl transformuje nepříjemnou situaci do nejtemnějšího možného scénáře. Tento jev má zpravidla dvě fáze:
- Přeceníme pravděpodobnost, že se stane něco zlého.
- Podceníme svou schopnost se s takovou situací vypořádat.
Podle studie M. J. L. Sullivana není katastrofizace jen abstraktní strach, ale hluboce zakořeněný návyk, který hraje klíčovou roli i při prožívání fyzické bolesti a chronického stresu. Lidé se sklonem ke katastrofickým scénářům prožívají bolest intenzivněji a déle, protože jejich mozek je v neustálém stavu „vysoké pohotovosti“.
Proč máme katastrofické myšlenky?
Evolučně nám to kdysi dávalo smysl. Ten, kdo za šustěním v křoví viděl predátora, přežil častěji než ten, který si myslel, že je to jen vítr. Problém je, že dnes už v křoví nebezpečí zpravidla nečíhá, ale náš mozek na e-maily z finančního úřadu reaguje úplně stejně jako na hladovou šelmu.
Jak se katastrofických myšlenek zbavit?
Pokud se přistihnete u tvorby hororového scénáře, zkuste metodu „A co když ne?“ a následující tři kroky:
- Pojmenujte to: Řekněte si: „Aha, teď zase katastrofizuji.“ Už jen toto vědomé uvědomění dokáže strachu ubrat na síle.
- Hledejte fakta: Existuje reálný důkaz, že mě vyhodí z práce, nebo je to jen moje domněnka? Co nejhoršího (a nejlepšího) se může reálně stát?
- Vytvořte si plán B: Místo děšení se scénářem „co by kdyby“ se zeptejte: „Kdyby se to opravdu stalo, co udělám jako úplně první krok?“
