Zapomeňte na Santorini! Medový Ios a panenský Folegandros nabízí dovolenou bez davů turistů
Autentická řecká atmosféra včetně půvabných bílo-modrých domů se ukrývá na menších ostrovech, které zatím unikají masovému zájmu turistů. Vítejte na kykladském Iosu a Folegandru!
Kykladské souostroví patří v Řecku mezi ta nejznámější. Pověst praví, že Bůh měl k dispozici hromadu kamenů, ale nevěděl, co s nimi má dělat. Rozhodil je proto do moře a tak stvořil Kyklady. V Egejském moři blízko k Turecku jsou tak rozeseté jako bílé perly a lákají návštěvníky svými romantickými sceneriemi. Jejich doménou je typická kykladská architektura tvořená bílými domečky s modrými okenicemi, ploty i střechami a zdmi obrostlými rozkvetlými sytě růžovými bugenvileami na pozadí zdánlivě nehostinné přírody a moře ve všech tónech modré. Jakmile tento koktejl barev a kontrastů ochutnáte, chcete poznat víc a víc.
Nejznámější z Kykladských ostrovů je samozřejmě Santorini. Pokud ale zatoužíte po klidu v prostředí neméně krásných výhledů, dejte šanci i méně známým Kykladským ostrovům. Ze Santorini se za chvíli dostanete lodí hned na několik z nich, my vás zveme na sousední Ios a jeho sourozence Folegandros.
Homérův odkaz
Ios patří k ostrovům, které dokážou nabídnout liduprázdné pláže, ale i rušný noční život. Nedisponuje letištěm, a tak přístup k němu vede pouze po moři. Ze Santorini je to příjemná ranní plavba trvající necelou hodinu v ceně několika eur, v jejímž závěru se vám otevře pohled na drsně působící krajinu ostrova s bílou kapkou v podobě přístavu a bělostným popraškem domků v hlavní vesnici zvané Chora. Takto je pojmenována většina hlavních vesnic či měst na řeckých ostrovech, což může být zpočátku matoucí, na druhou stranu lehce zapamatovatelné.
Ios své osídlení datuje k počátkům raně kykladského období, což bylo zhruba 3200–2000 př. n. l., a pyšní se zejména tím, že je to údajně rodiště matky řeckého básníka Homéra. Obyvatelé Iosu mu dokonce na severovýchodě ostrova vystavěli hrobku. Pravda ale je, že Ios žádnou speciální reklamu nepotřebuje.
Nejmalebnější je labyrint úzkých uliček v Choře, kde je nejkrásnější procházka hned po ránu, kdy se městečko teprve probouzí k životu. Mezi běloskvoucími domečky rozházenými ve svahu nad přístavem Omos vysedávají staříci popíjející řeckou kávu, z pekáren se line vůně dobrot a mísí se se slanou brízou a vzduch je ještě natolik čerstvý, že vám dovolí vystoupat až na vrcholek kopce rozpínajícího se nad Chorou a ozdobeného třemi malými kostelíky. Ten výhled za propocené tričko rozhodně stojí! Typickými bílo-modrými kostelíky je ostatně ostrov obsypán a dnes už ani nikdo neví, kolik jich zde doopravdy je, odhady nicméně mluví o číslu kolem 400.
Ios chutná po medu
I takto malý ostrov má své gastro speciality. Tou nejžádanější je speciální mezinárodně oceňovaný vřesový med, který byl zařazen mezi TOP 50 delikates světa. V salátech se místo fety setkáte spíše s místním sýrem horiatiki, nezapomeňte ani na domácí kapary. Vše voní oreganem a tymiánem. Bylinky se tu totiž pěstují ve velkém a s jejich vůní se budete probouzet i usínat.
Centrum Chory je tavernami a restauracemi obsypané. Pokud by ale mělo jedno místo mluvit za všechny, pak je to Katogi Greek Tapas. Pod rukama šéfkuchaře George Katsease vznikají jedinečné pokrmy především z lokálních produktů řízlých chutěmi dálek, které George koštuje na svých zimních cestách po světě. Naplňující gastro zážitek. Ale pozor, rezervace nutná!
V Choře to žije do časných ranních hodin, ne nadarmo se Iosu říká malý Mykonos (nejdražší z Kykladských ostrovů, vyhlášený nočním životem). Nejstarším a nejvyhlášenějším klubem na ostrově je Disco 69, tanec na stole zažijete ve Sweet Irish Dreams, Astra Cocktail Bar pořádá happy hours i tematické večírky, a pokud pořád nebudete mít dost, zavítejte do Scorpion Clubu, kde se rozjíždějí afterparty pro nenasytné milovníky večírků.
Sůl ve vlasech
Párty život se soustřeďuje v centru hlavního městečka, po celém ostrově je však dostatek míst, kde často potkáte jen stádo koz na silnici a kočky vyhřívající se na slunci. Místní pláže jsou splněným snem. Zkuste na chvíli zavřít oči a představte si pláž táhnoucí se do dálky jako dlouhá zlatá stuha. Písek je jemný a zlatavý a jeho třpyt se mísí s mořskou vodou průzračnou jako křišťál a měnící barvy jako kaleidoskop. Na mělčině září v odstínech tyrkysové, přechází ve smaragdovou a v hlubinách se barví do temně modré se šlehačkou z bílé pěny. Na Iosu stačí otevřít oči a sen se stává realitou.
Nejznámější pláž ostrova je Mylopotas, krásné koupání i výhledy nabízí také třeba Agia Theodoti nebo Pikri Nero. Pláž Manganari možná budete znát z fillmu Magická hlubina, a pokud vyhledáváte místo písku oblázky, toto na Iosu trochu nedostatkové zboží naleznete na Tris Ekklisies. Pro milovníky nudismu je tu zase pláž Kolitsani.
Panenský Folegrandos
Folegandros je ostrůvek téměř nepolíbený turismem. Pro svou divokost téměř nedotčenou vzdálenou civilizací přitahuje také umělce nejrůznějších směrů. Počítat však musíte s tím, že na Folegandru nenajdete rušný noční život ani pláže obsypané lehátky s všudypřítomnou obsluhou.
Mít ostrov jako na dlani je na Folegandru hračka. Stačí vystoupat klikatým dlážděným chodníkem až ke kostelu Panagia. Právě sem míří kroky všech milovníků romantiky a západů slunce, protože lepší výhled na bělostnou Choru na samém okraji útesu a divoké moře tříštící své vlny o skaliska nenajdete. Stačí se zastavit a jen tak vnímat sílu okamžiku zahalenou do zlaté hodinky.
Ano, hlavní městečko ostrova se opět jmenuje Chora a stojí za to ji projít v kteroukoli denní i noční hodinu. Původní pevnost Kastro v podobě semknutých domků na 200 metrů vysokém útesu, vystavěnou Benátčany v 13. století, obléhají malebné uličky plné zákoutí jak z pohlednice. V záři bílých domů se typická modrá na okenicích a plotech mísí s růžovou, zelenkavou, červenou či žlutou. Z předzahrádek vykukují rudé ibišky i bugenviley v tónech magenty, tu a tam ucítíte vůni prádla rozvěšeného z oken, balkonů i před domy a společnost vám budou dělat většinou jen líně se procházející kočky. Atmosféru Chory navíc umocňuje fakt, že do centra nesmějí žádná auta, ostatně ve většině uliček by stejně měla problém vůbec projet.
Pláže za odměnu
Chcete-li alespoň malý komfort v podobě několika taveren v docházkové vzdálenosti, pak musíte buď zůstat v přístavu na oblázkové pláži Chochlidia, nebo vyrazit na vzdálenější Agkali, k níž se dá dojet autem či autobusem. Je-li voda klidná, nabízí se také možnost přebrodit se s bagáží nad hlavou kolem skály na minipláž Varela. U Agkali kotví lodní taxi, které vás za drobný poplatek převeze na další kouzelnou pláž Galyfos a zpět. Krásu ostatních pláží si musíte zasloužit. Cesty k nim jsou totiž tak trochu trnité, autem nesjízdné, a tak nezbývá nic jiného, než vyrazit po svých. Důležité je ale myslet na pitný režim a také na to, že cesta zpět nahoru bude ještě náročnější. Asi nejkrásnější pláží na ostrově je Katorgo, za návštěvu stojí také Livadaki či Ligaria.
Zdroj: autorský článek
