Život pod nadvládou vlastních nedostatků: Proč se pořád podceňujeme a jak to změnit?
Kde se v úspěšných lidech bere nutnost stále se podceňovat a zpochybňovat vlastní úspěchy a hodnotu? Odpověď hledejme v nedostatku zdravé sebelásky.
Jste úspěšní, atraktivní, vzdělaní, máte dobré zázemí, rodinu a kariéru. Každou chvíli ale bojujete s vlastním přesvědčením, že nejste dost dobří. Drtí vás pochybnosti a skepse, cítíte se nejistě s ohledem na vaše směřování a pochybujete o vlastní budoucnosti. Rozumově víte, že to tak mají i mnozí další, ale nemůžete si pomoct. Kde se to ve vás bere? Chybí nám sebeláska.
Jedním z nejčastějších důvodů, proč si neumíme vážit sami sebe, je nízké sebevědomí a silná sebekritika. Lidé, kteří si nejsou jisti svou hodnotou, mohou být k sobě přehnaně nároční a přísní, mají pocit, že nikdy nejsou dost dobří. Tento postoj je často posílený výchovou nebo společenskými normami, které kladou důraz na výkon.
VIDEO TIP: Jak budovat či podporovat odolnost u sebe i dětí?
Možná si občas říkáte, jak snadno se musí žít lidem, kteří na sebe nekladou žádné nároky a životem jen plynou. Lidé nižšího intelektu se vám mohou zdát šťastnější a spokojenější, protože se neženou za úspěchem a kariérou, svou ani svých dětí. Jenže otázka, zda jsou méně inteligentní lidé šťastnější, je složitá a vědecký výzkum na toto téma poskytuje smíšené výsledky. Některé studie naznačují, že inteligence nemusí mít přímý vztah ke štěstí, zatímco jiné poukazují na to, že lidé s nižší inteligencí bývají méně vystaveni některým zdrojům stresu, což může přispívat k jejich subjektivnímu pocitu štěstí.
Vyhlaste válku vnitřnímu nepříteli!
Možná je váš subjektivní pocit štěstí denně bombardován vnitřním hlasem, který našeptává, že to tak nemusí být věčně. Místo abyste se odměnili za skvělé výkony, řešíte, že jste přece jen mohli být ještě o kousek lepší, rychlejší, výkonnější, udělat víc práce a vydělat víc peněz. Je prokázáno, že negativní sebepojetí vede k negativnímu dialogu se sebou samým, který útočí na naši psychickou kondici. Tento způsob myšlení často zahrnuje sebekritiku, pochybování o vlastní hodnotě a přehnaný důraz na chyby nebo neúspěchy, což téměř vždy rozjíždí a udržuje spirálu negativních emocí a chování. Lidé s negativním sebepojetím navíc vykazují vyšší riziko vzniku depresivních epizod a chronických úzkostí.
Jakou obranu zvolit? Bojovat s negativními představami o sobě vyžaduje systematický přístup a zapojení psychologických technik a strategií. Jednou z nejúčinnějších strategií je kognitivně-behaviorální terapie. Pomáhá identifikovat negativní myšlenky i zkreslení neskutečnosti a učí člověka nahradit je pozitivnějšími, realističtějšími. Klíčové kroky zahrnují identifikaci automatických negativních myšlenek, jejich zapisování a sledování. Terapie taky člověka učí stát se mistrem ve zpochybňování negativních představ. Díky ní dokážete hledat důkazy, které je vyvracejí, a nakonec je coby vnitřního nepřítele ve své hlavě zvládnete porážet realistickými myšlenkami.
Tady funguje všímavost
Zkuste si někdy trénink pozitivního vnitřního dialogu. Takové cvičení pomáhá přehodnocovat myšlenky a měnit způsob, jakým k sobě člověk přistupuje. Zahrnuje to nahrazování sebekritických myšlenek laskavějšími a povzbuzujícími. Jak to udělat? Například odsunujete myšlenku „jsem neschopný*á“ a cílevědomě se učíte říkat si „dělám, co můžu, a zlepšuji se každým dnem“.
„Vnitřní hlas je nástroj mysli, který nám každý den pomáhá v řadě užitečných věcí. Trocha sebekritiky není na škodu,“ říká Ethan Kross, psycholog z Michiganské univerzity a autor knihy Hlas v naší hlavě. „Potíž je v tom, že místo toho, abychom problém objektivně prozkoumali a přišli s řešením, zasekneme se, protože nás ovládnou emoce. Je to jeden z hlavních mentálních problémů, kterým jako druh čelíme,“ dodává.
Schopnost vést vnitřní dialog se vyvíjí společně se schopností mluvit. Přibližně od dvou až tří let věku děti začínají při hře mluvit nahlas samy k sobě. Hlas ve vaší hlavě se musíte naučit poslouchat správně a nenechat ho vaše nejistoty jen prohlubovat.
Prvním krokem je uvědomit si, jak často a jakým způsobem k sobě hovoříte. Všímavost (mindfulness) vám může pomoci rozpoznat negativní myšlenky, aniž byste je automaticky přijímali. Když se naučíte tyto myšlenky sledovat, získáte kontrolu nad jejich vlivem. Užitečnými nástroji mohou být také pozitivní afirmace a vizualizace. Jestli je vám tato metoda příjemná, opakujte si denně věty typu „jsem dostatečný*á“ nebo „umím zvládnout výzvy“. To vám pomůže vytvářet nové, pozitivní návyky ve vnímání vás samých.
Jedu na výkon
Společnost často klade vysoké nároky na to, jak by lidé měli vypadat, čeho by měli dosáhnout a jak by se měli chovat. Neustálé srovnávání s ideály z médií nebo sociálních sítí může vést k pocitu, že člověk nikdy není dost dobrý. Sociální srovnávání bylo opakovaně spojeno s nižším sebevědomím a negativními pocity vůči sobě, zejména u lidí, kteří jsou náchylní k perfekcionismu nebo úzkosti. Jedná se zejména o nároky na vzhled, postavu, váhu nebo sportovní výkon. Prvním krokem je uvědomit si, jak často a jakým způsobem k sobě hovoříte vnitřním hlasem.
Tenhle trend si můžeme demonstrovat například na onemocněních spojených s poruchami příjmu potravy. Podíl poruch příjmu potravy v populaci se od počátku 21. století zvýšil podle nedávné analýzy z 3,5 procenta na 7,8 procenta. Největší nárůst je přitom zaznamenán v posledních letech ve věkové skupině 15 až 19 let. Jako hlavní diagnóza byly poruchy příjmu potravy v roce 2016 vykázány u 1449 osob, v roce 2021 toto číslo vzrostlo na 2383. Informovala o tom Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně při příležitosti konání Mezinárodní interdisciplinární konference o poruchách příjmu potravy a obezitě.
Právě poruchy příjmu potravy jsou úzce spojeny s naším vnímáním sebe samých a s obrazem dokonalosti takovým, jak nám ho předkládají média i sociální sítě. A vznikají i nová onemocnění spojená s tlakem na vlastní výkon. Experti na duši se stále častěji setkávají s chorobnou posedlostí sportem nebo zdravým životním stylem. Všechny tyto diagnózy z velké části pramení z nedostatku sebevědomí a tlaku společnosti na výkon a úspěch.
Život v pozitivním vesmíru
Také toužíte po životě ve vesmíru, který vás bude respektovat, přinese vám každý den trochu radosti a hodně klidu v duši, bude se vám v něm prostě snadněji pracovat i žít? Pak jej postavte na zdravé sebelásce. Vztah k sobě významně ovlivňuje, jak nás vnímá a jak na nás reaguje okolí, jakým způsobem s námi lidé jednají. Když máme přiměřené sebevědomí, projevujeme v interakcích s ostatními větší jistotu, otevřenost a asertivitu. Lidé si k nám nedovolí tolik jako k těm, kteří se prezentují jako šedé myšky a příliš se ve společnosti neprojevují. Obecně lze říci, že netrpíme tolik úzkostí, lépe komunikujeme, nevyhýbáme se sociálním kontaktům. Lidé se zdravou sebeláskou mají také tendenci vyhledávat a udržovat zdravější a stabilnější vztahy, protože dokážou lépe komunikovat své potřeby a zvládat konflikty.
Sebevědomí pramenící z vědomí vlastní hodnoty prostě přitahuje příznivou zpětnou vazbu od ostatních, což zpětně posiluje dobrý vztah k sobě. Tím se stáváme centrem pozitivního životního cyklu, našeho osobního vesmíru. A to je velká věc. Některé kroky, jak začít pracovat na posílení svého sebevědomí a učit se více si vážit sebe samých, můžete začít realizovat téměř hned. Jsou chronicky známé. Poznejte své silné a slabé stránky, naučte se říkat ne, stanovte si zdravé osobní hranice a nenechte se manipulovat a tlačit do situací, které vám nejsou příjemné. Respektujte sami sebe tím, že budete respektovat i své limity. Při seberozvojových aktivitách postupujte uvážlivě, nežeňte se bleskově za ideály a připusťte si, že součástí osobního růstu je chybování, takže za omyly se nepeskujte.
Především ale uvážlivě volte, s kým trávíte čas. Kdo žije nebo jen pracuje ve městě, to má nepochybně snadnější než ten, kdo má geograficky omezené možnosti, vždy se ale vyplatí na tom zapracovat. Člověk se ze své přirozenosti potřebuje obklopovat lidmi, kteří ho podporují, respektují a povzbuzují. Nemluvíme tady o prostém pochlebování, ale o snaze vyhýbat se toxickým vztahům, které srážejí naši sebedůvěru, podkopávají snahu pracovat na sobě a žít spokojeněji. Jen tak bude váš osobní vesmír zdravější a příjemnější.
