Parenting burnout: Když rodičovství vyčerpává víc, než by mělo
Je to práce na 24 hodin sedm dní v týdnu, existuje na ni nekonečné množství návodů a ani jeden není stoprocentně účinný. Zároveň je plná stresu, rutinních činností i nejistoty a nedostanete za ni ani korunu. O čem je řeč? O rodičovství! A není divu, že se někdy v roli otce a matky dostaví parenting burnout - stav vyhoření, který signalizuje, že potřebujete pomoc.
Kdo někdy nebyl unavený z rodičovství, jako by snad ani nebyl rodič. Mezi běžnou únavou a skutečným rodičovským vyhořením je ale velký rozdíl. Zatímco únava je dočasná, vyhoření je stav, kdy ztrácíme energii, radost a často i smysl ve své rodičovské roli. A co je nejdůležitější – není to jen o nás, ale i o tom, jak tento stav ovlivňuje naše děti a naše rodinné vztahy.
Článek si můžete poslechnout v audioverzi:
Co je rodičovské vyhoření
Parenting burnout, je psychologický stav, kdy se rodiče cítí chronicky vyčerpaní z každodenních povinností, ztrácejí radost z rodičovské role a často i pocit spojení se svými dětmi. Na rozdíl od běžné únavy, kterou lze zmírnit odpočinkem, je vyhoření dlouhodobým problémem, který může vést k emočnímu odcizení, pocitům selhání a někdy i k vážnějším psychickým obtížím, jako je deprese.
Podle belgické psycholožky Moïry Mikolajczak, která se dlouhodobě věnuje výzkumu rodičovského vyhoření, je jedním z klíčových rizikových faktorů neustálý tlak na dokonalost. „Rodiče jsou dnes pod neustálým dohledem společnosti, která od nich očekává, že budou dokonalí. Tato očekávání mohou být devastující,“ uvádí Mikolajczak.
Příznaky rodičovského vyhoření
Jak poznat, že jde o víc než běžnou únavu? Rodiče trpící vyhořením často popisují, že mají pocit „prázdné nádrže“. Nejde jen o potřebu pauzy nebo odpočinku, ale o vyčerpání, které zasahuje do hloubky jejich emočního a fyzického stavu. Cítí, že už nemají sílu na výchovu dítěte - chybí jim nejen energie, ale i schopnost zvládat každodenní výzvy rodičovství. Tento stav bývá spojený s pocity viny, kdy se rodič cítí odtažený a vyčerpaný, přičemž vědomí, že by měl být pro dítě oporou, kontrastuje s realitou. Myšlenky jako „nejsem dost dobrý rodič“ nebo „proč nejsem šťastná, když bych měla být?“ ještě více prohlubují pocit selhání.
Dalšími častými symptomy jsou úzkost, neschopnost radovat se z času stráveného s dětmi a obavy o vlastní schopnosti jako rodič. Pokud se tyto pocity dlouhodobě ignorují, mohou přerůst v depresivní stavy, kdy rodič pociťuje nejen neschopnost, ale i izolaci od svého dítěte a okolí. Tento začarovaný kruh ještě více prohlubuje vyčerpání a emoční odpojení.
Mezi klíčové příznaky rodičovského vyhoření patří chronická únava, pocit vyčerpání i po odpočinku a emoční distanc od dětí. Často se objevuje také pocit selhání, kdy rodič vnímá svou roli jako nezvládnutou. Tyto příznaky se zhoršují, pokud rodič nenajde způsoby, jak se o sebe postarat a změnit svou situaci.
Co za vyhořením stojí?
Moderní rodičovství je náročnější, než kdy dřív. Mnoho rodičů se snaží být dokonalými, což vede k neustálému pocitu nedostatečnosti. Nedostatek podpory od partnera, rodiny nebo přátel zvyšuje riziko vyhoření, zejména u samoživitelů. K tomu se přidává nerovnováha mezi prací a rodinou - kombinace náročné kariéry a rodičovství může být vyčerpávající. A v neposlední řadě ničemu nepomáhá srovnávání se s ostatními rodiči na sociálních sítích, kde se často zdá, že ostatní zvládají vše s lehkostí. To vše může zintenzivnit pocity nedostatečnosti.
To nejlepší z Mojí psychologie poslouchejte jako audioverze. Všechny audiočlánky najdete zde.
Studie publikovaná ve Frontiers in Psychology zjistila, že rodičovské vyhoření je častější u matek než u otců, což může souviset s tradičními očekáváními od žen. Matky jsou často vnímány jako hlavní pečovatelky, a proto nesou větší tíhu odpovědnosti.
Jak se vrátit zpět na nohy?
Prvním krokem je přiznat si, že potřebujete pomoc. Mnoho rodičů má pocit, že požádat o pomoc je slabost. Ve skutečnosti je to však první krok k tomu, jak situaci zvládnout. Sdílejte své pocity s partnerem, přáteli nebo odborníkem. Uvědomte si také, že být „dostatečně dobrým“ rodičem pro své děti je naprosto v pořádku. Perfektní rodiče neexistují.
Dalším důležitým krokem je zaměřit se na sebe. Psycholožka Sheryl Ziegler, autorka knihy Mommy Burnout, doporučuje rodičům, aby si vyhradili čas na aktivity, které je těší. Ano, všichni víme, že s dětmi je to mnohdy oříšek, ale když budete v lepší psychické kondici, budete i lepší rodič pro své děti. Nevyčítejte si tedy, že ve chvíli, kdy někdo hlídá vaše děti, neskládáte prádlo, ale jdete spát nebo třeba se díváte na filmy.
Pomáhá také budovat si síť podpory. Požádejte partnera, příbuzné nebo přátele o zapojení do péče o děti. Společné sdílení povinností vám může výrazně ulevit.
Pokud máte pocit, že se váš stav nezlepšuje nebo že vás přemáhají negativní myšlenky, neváhejte vyhledat psychologa nebo terapeuta. Ti vám mohou pomoci situaci zmapovat a najít individuální strategie, které vám budou vyhovovat.
Rodičovství je nepochybně jednou z nejnáročnějších životních rolí. Rodičovské vyhoření není známkou selhání, ale signálem, že je čas zpomalit a najít cestu zpět k sobě. Jak řekla doktorka Moïra Mikolajczak, profesorka psychologie na univerzitě v Liège a odbornice na rodičovské vyhoření: „Rodičovství není o dokonalosti. Je to o lásce, autenticitě a o odvaze požádat o pomoc, když to potřebujeme.“
