Žijete život za své dospělé děti? Být oporou neznamená všechno za ně řešit
Pro své děti chceme jen to nejlepší, ať už jsou malinká a bezbranná, nebo je jim dávno po třicítce. Ochrana vedená láskou a starostí, někdy může zajít příliš daleko a vede k cyklu úzkosti a stresu jak pro nás, tak pro dítě. Jak se dětem nemíchat do života a povzbudit je, aby byly zodpovědnější?
Vědět, kdy a jak nastavit zdravé hranice, je zásadní nejen pro naše potřeby, ale i pro zdravý život našich dospělých dětí. Tím, že jim nebudeme dýchat za krk, můžeme vytvořit vyváženější a podpůrnější vztah. Toto jsou tři známky toho, že jste hranice překročili, ale také tipy, na co se zaměřit a jak to vybalancovat.
1. Jste posedlí každým jejich pohybem?
Když vaše myšlenky směřují většinou hlavně k tomu, co dělají vaše dospělé děti, je to znamení, že musíte udělat krok zpět. Přílišná angažovanost nebo přehnaná ostražitost může vytvořit nezdravou dynamiku, kdy se váš život točí výhradně kolem nich. To oběma stranám ztěžuje běžný život a pohodu.
Možná máte strach, protože už se vaše děti v minulosti několikrát spálily, špatně se rozhodly, nebo dokonce bojovaly s nějakou zásadní krizí. Můžete se přistihnout, že „jen tak náhodou“ jedete kolem práce vašeho potomka, nebo mu projíždíte sociální sítě. Takové chování může narušit váš každodenní život a vytvořit tlak na děti, které se mohou cítit, že je pokaždé jen kontrolujete a dusíte.
Přesměrujte svou pozornost na svůj život. Věnujte se věcem, které vás naplňují radostí, jako jsou vaše koníčky, kamarádky, cvičení nebo meditace. Rozvíjení zájmů a také sítě podpory mezi vašimi blízkými, ale mimo váš vztah s dítětem, vám pomůže zvládat úzkost. Můžete pak svým dětem pomáhat z pozice síly a rovnováhy, když to budou opravdu potřebovat. Se snížením nutkání sledovat každý pohyb vašeho dospělého dítěte pomůže i terapie. Obzvláště pokud jste si s dětmi zažili turbulentní časy.
2. Zařídíte první poslední?
V životě každého mladého člověka může přijít karambol. Například se mu nedaří na vysoké, nemůže najít vysněné zaměstnání, nebo se musí přestěhovat. Pokud za své děti hodláte platit nájem, rozesílat životopisy nebo vyplňovat formuláře pro úřady, zabráníte jim, aby převzaly zodpovědnost za svůj život a vytvořily si odolnost potřebnou k řešení nepříjemných výzev.
To nejlepší z Mojí psychologie poslouchejte jako audioverze. Všechny audiočlánky najdete zde.
Neřešte za děti jejich problémy. Lépe své je podpoříte tak, že jim pomůžete rozvinout dovednosti k řešení problémů. Můžete například nabídnout, že jim pomůžete vytvořit plán, jak spravovat své výdaje, když hledají novou práci. Nabídněte rady, jak efektivně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, ale neobtelefonovávejte za ně inzeráty. Berte to tak, že jim dáváte nástroje k tomu, aby si vybudovali svůj vlastní život, než abyste ho budovali za ně.
3. Jste jejich emoční kotva, ale za cenu vlastního blaha?
Možná vaše děti bojují, stejně jako mnoho dalších, s duševním zdravím. Určitě jste rádi, že se na vás obrátily se svými problémy a chcete být dobří rodiče, kterým nevadí celé hodiny poslouchat, co je trápí. Třeba jste zrušili i pár setkání s kamarádkami, nebo dokonce přesunuli pracovní povinnosti s tím, že je doženete jindy. Pokud máte dojem, že štěstí nebo duševní pohoda vašich dospělých dětí spočívá čistě na vás, je to velká zátěž. Samozřejmě, tím nemyslíme, že nemůžete svým dětem pomáhat, když se na vás obrátí. Pokud jsou ale na vaší pomoci závislé, mohou se rozvinout úzkosti či vyčerpání právě u vás.
Zdůrazněte dětem, kdy a jak jste ochotni poskytovat emocionální podporu. Například místo toho, abyste vedli každou druhou noc dlouhé telefonáty, vysvětlete, že jste unavení a potřebujete komunikovat například odpoledne, kdy si na ně rádi uděláte čas. Povzbuďte také své dospělé dítě, aby vyhledalo další podporu, kde může zpracovávat emoce. Ať už se jedná o krátkodobou intervenci nebo vyhledání např. psychiatra, který nastaví případnou léčbu a navrhne postup i předá kontakty pro dostupnou terapii. Na první schůzku klidně dítě doprovoďte, dále už by mělo plně převzít svou odpovědnost. Zmírní to vaši emocionální zátěž, zatímco naučíte své dítě zvládat krize samostatně. Všichni víme, že je důležité tu pro naše děti být, ale ne na úkor vašeho duševního zdraví.
