Všichni chceme víc, přitom potřebujeme spíš míň. A i s tím dokáže pomoci meditace
Pochopení a vlídný vztah k sobě nejsnáze nalezneme, když ztišíme svět kolem sebe a vydáme se na cestu k vnitřnímu klidu. Meditace je účinným pomocníkem.
Jako by se roztrhl pytel s motivačními citáty, s radami, jak být v klidu a pociťovat pohodu. S radami, jak si vyčistit hlavu, ale zároveň ze života vytřískat maximum. Hon za bohatstvím a dokonalým životem nám není cizí. Stres je všudypřítomný, a mnoho lidí zbohatlo na službách, které nabízejí druhým lidem klid. Proč tomu tak je? Žijeme v době, kdy není tak těžké najít vzruch, ale obyčejný klid.
Hlavou mi už mnohokrát proběhla myšlenka, co by se stalo s mnichem, který by žil ve velkoměstě, jezdil by hromadnou dopravou a měl toxickou práci. Obstál by? Na Netfl ixu je k dispozici Velký průvodce meditací od Headspace, který odkrývá, jaké by to bylo být mnichem, a představuje osm různých druhů meditace. Každý díl má přibližně dvacet minut. Čas, který je snadné si vyhradit. Nemusíte nutně do tureckého sedu a zapálit okolo sebe svíčky a vonné tyčinky, stačí si jen sednout na židli, případně na podlahu nebo se rovnou položit. Časem si všech osm technik můžete osvojit natolik, že průvodce nebude nutný.
Meditace se přímo váže na buddhismus, který ukazuje cestu k osvobození mysli od utrpení. Buddha neboli „probuzený“ pochopil, že život obsahuje utrpení, ale trpět není nutné. Z koloběhu utrpení se člověk dostane přes pochopení, přijetí a osvobození. Buddha nikoho nespasil, jen ukázal, že každý člověk má moc se vymanit ze zmatku mysli.
Tichá cesta k sobě
Kdo se dívá ven, sní. Kdo se dívá dovnitř, procitne. Tak pravil Carl Jung. Mnoho cenných technik, které vás dovedou ke klidu, lze najít v knize Mnich, který prodal své ferrari. Buddhismus ani meditace nemají za cíl člověka zcela změnit, ale probudit v něm to nejlepší. „Jakmile je student připraven, učitel se objeví,“ pronese hlavní postava této knihy, právník Julian Mantle, který prodal své ferrari a stal se mnichem. Tlaky ze všech stran, ale hlavně naše vlastní, nás nutí chtít stále něčeho víc. Víc peněz, lepší postavení, větší dům… Můžeme být svázáni hypotékou, pocitem, že někoho nechceme zklamat, touhou být ten nejlepší. Jsme ale takhle opravdu šťastní? Umíme se radovat z maličkostí, jako je čistá duše dítěte?
Nevědomky se můžeme stát tzv. cílovým feťákem, kdy dosáhnutí jednoho cíle nás uspokojí jen na chvilku, po chvilce se objeví další a ještě větší cíl. Tato spalující touha pramení z vnitřního neklidu a mnohdy i z obyčejné nespokojenosti se sebou samým. Nemusíme se hned stát mnichem ani prodat veškerý svůj majetek. Stačí se vydat na cestu do svého nitra a nic před sebou nepředstírat. Ano, někdy to vyžaduje velkou odvahu. To vše, co to může přinést, za to ale opravdu stojí.
Technika srdce růže je stará přes čtyři tisíce let a velmi oblíbená mezi sivanskými mnichy. Není k tomu potřeba nic než čerstvá růže a klidné místo. Zpočátku se to může zdát jako jednoduchá hloupost, ale v obyčejných věcech se toho mnohdy skrývá nejvíc. Tato technika pomáhá disciplinovat mysl. Mysl bude mít tendence se plnit všemožnými myšlenkami, ale pokuste se jen sledovat růži, vidět její krásnou strukturu a cítit její vůni. Časem budete více soustředění a překvapivě více plní energie.
K tomu, aby se nějaká aktivita stala zvykem, je potřeba 31 dní. I tato na první pohled jednoduchá technika může časem udělat divy. Každá mysl je jako blankytně modrá obloha, jsou ale dny nebo dlouhá období, kdy vidíme jen mraky. Modrá obloha je tam ale ukrytá stále. Chce to jemnou práci a jednoho dne ji můžete v sobě opět spatřit.
Další silnou větou této knihy je: „Skoncuj s pragmatismem a začni dělat to, co jsi odjakživa dělat chtěl.“ Naráží na tlak, který na sebe můžeme vyvíjet. Krásně ji doplňuje věta od Epiktéta: „Není svobodný nikdo, kdo není pánem své mysli.“ V tichu meditace můžeme například objevit, že jsme se minuli povoláním a chceme od života něco jiného.
Jeden bankéř, který měl vysoké postavení a hojnost, si během meditace uvědomil, že se chce stát zahradníkem, a podle svých slov nikdy nebyl šťastnější. To, co meditace přinese ohledně psychiky, je individuální. Někomu přinese větší klid, někomu také přijetí sebe sama. Někdo si konečně uvědomí, jaký život skutečně chce. Je ale až fascinující, co meditace dokáže udělat se samotným mozkem.
Při meditaci...
Během meditace se zpomaluje činnost amygdaly, která je v mozku centrem strachu a úzkosti. Amygdala funguje jako alarm, jenže při meditaci se její hlas ztišuje. Výsledek? Cítíte se klidnější, méně reaktivní, víc v přítomném okamžiku. Zároveň se zvyšuje aktivita prefrontálního kortexu, tedy sídla vědomého myšlení. Tato část mozku pomáhá s uvědoměním, soucitem, rozhodováním. Během meditace roste její vliv, až přebírá velení, takže nejste těmi, které vláčí myšlenky, ale jste těmi, kteří je sledují.
Mozek zároveň přepíná do režimu alfa a theta vln. Alfa vlny značící bdělý klid a theta vlny související s hlubokou relaxací a tvořivostí nahrazují vlny beta, na nichž se nese stres a výkon. V tomto stavu se nacházíte mezi snem a bdělostí, tělo odpočívá, ale mysl je jasná jako hladina tichého jezera. Významné také je, že se snižuje hladina stresového hormonu kortizolu. Dýchání se zpomaluje, krevní tlak klesá. Tělo i mysl si poprvé po dlouhé době řeknou: Jsem v bezpečí.
Po meditaci...
Meditování pomáhá ke zlepšování neuroplasticity mozku, který se rychleji a pružněji učí. To znamená, že nové zdravé vzorce, například když v sobě řešíme potíže se sebehodnotou a pracujeme na přesvědčení „nejsem bezcenný/á“, „můžu se nadechnout“, se do něj zapisují hlouběji. Rovněž se zvyšuje objem šedé hmoty v oblastech zodpovědných za empatii a introspekci, například v oblasti hipokampu, kde sídlí paměť a emoce. Jste empatičtější, klidnější a napojenější sami na sebe.
Následkem meditace je i proměna vztahu k myšlenkám. Myšlenky ztrácejí sílu nad vaším nervovým systémem, už s nimi nebojujete, nýbrž je pozorujete, což přináší větší odolnost, klid a vnitřní sílu. V neposlední řadě se posiluje soucit – nejen k ostatním, ale i k sobě. Vaše sebeláska pak není povrchní, ale zakořeněná ve vědomí: „Jsem hodný/á lásky právě teď. Jsem v pořádku.“
21. století je dobou přehlcenosti informacemi. Řinou se na nás ze všech stran a sledovat vše je nemožné. Tím více je naše mysl zahlcená a má tendence jednu myšlenku ihned nahradit další. Meditace je nadějí pro nás všechny, že zklidníme svou mysl a tím zklidníme celý náš život. Málokdo by si mohl dovolit prodat veškerý svůj majetek a na dlouhé měsíce se vydat do Indie. Věnovat si však dvacet minut denně pro klid mysli je dosažitelný záměr. Já sama jsem se den za dnem začala cítit klidnější, laskavější k sobě i ostatním a plně si uvědomila své cíle. Jak praví kniha Mnich, který prodal své ferrari: „Nedosáhneš cíle, pokud jej nevidíš.“ A právě meditace vám může ukázat, co je pro vás skutečně důležité.
Zdroj: ScienceNewsToday, Art of Living
