Fenomén Duolingo: Opravdu vás aplikace naučí mluvit cizí řečí?
Aplikaci se zelenou sovičkou na učení cizích jazyků používá v Česku víc než milion lidí. Proč je tak úspěšná? A můžete se díky ní opravdu naučit mluvit cizí řečí?
Pokaždé, když se v tramvaji, čekárně nebo v jiných veřejných prostorách ozve z cizího telefonu povědomý durový akord, euforické ta-dá!, na chvilku mě zaplaví radostný i trochu poťouchlý pocit spřízněnosti. Někdo v mém okolí právě dokončil další lekci na Duolingu. Stává se mi to docela často, v Česku má totiž Duolingo přes milion uživatelů a v roce 2021 Češi dokonce drželi světový rekord v počtu absolvovaných lekcí na počet obyvatel.
Já sama jsem si aplikaci, tak jako mnoho jiných, stáhla v době covidového lockdownu. Tehdy jsme s manželem sledovali na Netflixu španělský seriál Papírový dům a moje posedlost lupiči v červených kombinézách byla upřímně řečeno jediným důvodem, proč jsem si vybrala španělštinu, ačkoli jsem v žádné španělsky mluvící zemi nikdy nebyla. Vydržela jsem u ní dlouho, skoro dva roky, ale mezitím jsem si pohrávala s jinými jazyky – osvěžovala jsem si francouzštinu, experimentovala jsem s hebrejštinou, když jsem po útoku na Ukrajinu pracovala jako dobrovolnice na Hlavním nádraží v Praze, zařadila jsem ukrajinštinu.
Výběr jazyků Duolinga je nepřeberný, nyní je jich čtyřicet tři, od těch nejběžnějších přes ty trochu exotičtější, jako je velština nebo indiánský jazyk Navahů, až po latinu, klingonštinu (fiktivní jazyk ze seriálu Star Trek) a valyrijštinu (jazyk ze seriálu Hra o trůny). Nutno ovšem poznamenat, že v českém jazyce jsou dostupné pouze lekce angličtiny, pro všechny ostatní řeči je angličtina výchozím jazykem.
Stejně jako dalších sto milionů uživatelů Duolinga jsem se seznámila se zelenou sovičkou jménem Duo, ale i s dalšími postavami, které v lekcích vystupují – náctiletými kamarádkami Lily a Zari, chlapečkem Juniorem, kterého Zari občas hlídá, a jeho singl tátou Eddym, introvertní Lin a její excentrickou babičkou Lucy a řadou dalších. Jejich příběhy jsou extrémně inkluzivní vůči všem menšinám: Zari je muslimka, Lin je gay Asiatka, homosexuální páry se v jednotlivých cvičeních objevují stejně často jako heterosexuální, staří lidé randí stejně často jako ti mladí.
Udělejte Duovi radost!
Duolingo možná víc než výukovou aplikaci připomíná digitální hru, obsahuje totiž silný prvek soutěživosti. Za každou dokončenou lekci uživatelé sbírají body a podle jejich počtu jsou seřazováni do různých úrovní, postupně se mohou propracovat až do Diamantové ligy a ještě výš do Diamantového turnaje. V kterémkoli okamžiku vás ale odtamtud může vystrnadit jiný uživatel z druhého konce světa, který získá o pár bodů víc než vy. „Když se učíte s pomocí aplikace, nemáte nad sebou žádný bič, abyste v tom každý den pokračovali. Prvek soutěživosti pomáhá vytvořit tlak, abyste to nevzdali, i když máte slabou chvíli,“ říká Cindy Bianco, editorka obsahu Duolinga. Pravda je, že snaha nevypadnout z ligy se může stát překvapivě silnou motivací, na druhou stranu může být i kontraproduktivní, protože brzy přijdete na to, že existují způsoby, jak nasbírat hodně bodů, aniž byste doopravdy museli namáhat mozek a něco nového se naučili.
Další způsob, jak se Duolingo (úspěšně) snaží udržet vaši pozornost, je streak, tedy nepřerušená řada dnů, kdy jste udělali alespoň jednu lekci. Přerušit streak je v Duolingu největší hrozba. Něco o tom vím, ten můj právě dnes činí 1593 dnů, tedy víc než čtyři roky. I tady ovšem existují různé způsoby, jak švindlovat. Pokud máte dost bodů, můžete si streak na jeden den takzvaně zmrazit.
Duolingo se vám během dne stále připomíná prostřednictvím nejrůznějších upozornění a neštítí se ani emočního nátlaku. Začíná to nevinně (Máte teď pět minut na lekci?), pokračuje klasickým louděním (Udělejte Duovi radost!) a když dlouho nereagujete, dojde i na citové vydírání (Duo je kvůli vám smutný!).
Všechny tyto metody jsou velmi účinné. Nedávná nezávislá studie prokázala, že zatímco v jiných aplikacích dokončí celý kurz v průměru jen čtyři procenta uživatelů, u Duolinga je to ohromujících padesát pět procent.
Mluvit, ne jen doplňovat slova
Úplně jinou otázkou ovšem je, jestli to všechno je k něčemu dobré. Asi po roce učení španělštiny na Duolingu jsem byla schopna zhruba porozumět jednodušším španělským textům na internetu nebo pochytit některé mluvené věty ve španělských fi lmech. Ale zjistila jsem, že když se v parku potkám se španělsky mluvícím pejskařem, stěží se ho dokážu zeptat, jak se jeho pes jmenuje.
To nejlepší z Mojí psychologie poslouchejte jako audioverze. Všechny audiočlánky najdete zde.
Užitečnost Duolinga pro skutečné osvojení si cizího jazyka bývá často zpochybňována. V aplikaci totiž ve většině cvičení pouze vybíráte slovo z několika možností, opakujete napsaný text nebo doplňujete slovo do věty. Nikdy nejste vystaveni tomu, abyste museli pod časovým tlakem úplně sami postavit vlastní větu.
„Učení se cizímu jazyku je mezilidská, sociální aktivita, ne digitální hra,“ říká Francis Jones, profesor translatologie na univerzitě v Newcastlu. „Duolingo vám velmi účinně rozšíří slovní zásobu, naučí vás slova číst a vyslovovat, ale ne používat v běžné konverzaci. Nic nemůže nahradit osobní zkušenost komunikace s jiným člověkem.“ Odborníci předpovídají, že tento problém může v budoucnosti částečně odstranit umělá inteligence. Součástí aplikace se stanou chatboty, které budou simulovat skutečnou konverzaci přesně na té úrovni, kde se uživatel právě nachází.
Na rozdíl od běžných jazykových učebnic se v Duolingu nesetkáte s vysvětlováním gramatiky (ačkoli jste-li pilní, můžete si u jednotlivých lekcí rozkliknout rámeček, kde se dozvíte alespoň něco). Nové gramatické jevy, jako budoucí nebo minulý čas, případně skloňování, si osvojujete tím, že Duolingo vám je rovnou nabídne ve větách a máte je vstřebat jaksi mimochodem, takže obávané postrachy školních hodin cizích jazyků, jako je promrskávání předpřítomného času v angličtině nebo konjunktivu ve francouzštině, tady nehrozí.
Dokonce i sami tvůrci Duolinga přiznávají, že udržet uživatele v aplikaci je pro ně větší prioritou než to, kolik se toho doopravdy naučí. „Při studiu cizích jazyků je největším problémem motivace. Proto se věnujeme tomu, jak udržet pozornost, a vytvoření návyku je pro nás důležitější než rychlé učení. Koneckonců, když někdo odpadne, nenaučí se vůbec nic,“ říká Luis von Ahn, spoluzakladatel a ředitel Duolinga.
Já sama bych na otázku, jestli je Duolingo k něčemu dobré, určitě odpověděla ano. (Přece jsem to těch 1593 dnů nedělala zbytečně, že.) Ale pokud se chcete v cizím jazyce domluvit, třeba i na jednoduché úrovni, v jistou chvíli vám přestane stačit. Pak musíte začít konverzovat se skutečnými lidmi, ať už s rodilými mluvčími, nebo s někým, kdo se jazyk učí stejně jako vy. A jestli přitom porušíte streak? Žádný strach. Duo vám to nedovolí.
