Čistota je půl (psychického) zdraví. Nepořádek nás zatěžuje vizuálně i mentálně
Úklid zvenčí přináší i klid dovnitř. Někteří lidé nejsou schopní soustředěné práce, pokud – zkrátka a jednoduše řečeno – kolem sebe mají bordel jako v tanku. Uklizenější domácí prostředí nevede jen k tomu, že nejsme vyrušovaní z koncentrace sebemenším smítkem nebo dokonce přetékajícím dřezem plným nádobí, ale cítíme se celkově líp i po psychické stránce.
Dobře to věděli už britští důstojníci, kteří i v těžkých podmínkách zajateckých táborů byli proslulí tím, že se snažili chodit oholení, čistě oblečení a chovali se jako gentlemani. Možná to někomu může připadat zbytečné, ale psychologické poznatky ukazují, že právě v takových detailech se skrývá zásadní význam pro psychické přežití.
Pocit kontroly
V extrémních situacích člověk ztrácí kontrolu nad svým životem. Nemůže rozhodovat o tom, kde bude spát, co bude jíst, ani jestli se dožije zítřka. Možnost rozhodnout aspoň o něčem, například, že si každý den uklidím kousek místa kolem sebe, je pak doslova k nezaplacení. Psychologové mluví o tzv. mikrokontrole, o malých, ale důležitých činnostech, které nám dávají pocit, že svět ještě drží pohromadě a my alespoň něco, co můžeme ovlivnit, máme stále ve vlastních rukách.
Udržování pořádku má důležitou funkci, i když se přesuneme z prostoru válečné fronty do mírového zázemí našich domácností. Čistota prostředí není pouze estetickou záležitostí. I v běžném každodenním životě můžeme cítit, že pořádek kolem nás nám pomáhá zvládat nejistotu, byť ne takovou, jakou zažívají lidé uprostřed války. Řada vědeckých studií prokazuje, že hezký a uklizený životní prostor snižuje stres, zlepšuje spánek, soustředění, sebeúctu i náladu. Navíc poskytuje i možnost pro osvojení si zdravějších návyků a získání pocitu kontroly nad vlastním životem.
Bez zahlcení
Nabízí se hned několik psychologických vysvětlení, proč hezčí a čistší domácí prostředí prospívá našemu psychickému zdraví. Nepořádek a chaos nás zatěžují nejen vizuálně, ale i psychicky. Mozek musí zpracovávat více podnětů, což zvyšuje únavu a stres. Uklizené prostředí znamená menší zahlcení okolními podněty a zbývá nám víc mentální energie na to, abychom se mohli věnovat důležitějším věcem. Výzkumy ukazují, že uklizený pracovní či obytný prostor zlepšuje soustředění, motivaci i kreativitu. Člověk se snáz pustí do činností a je produktivnější, když není rozptylován nepořádkem.
Domov jako bezpečné útočiště
„Můj domov, můj hrad,“ říká se. Z psychologického hlediska je domov vnímán jako „bezpečná základna“. Pokud je prostředí pod kontrolou, tedy čisté a uspořádané, posiluje to jistotu a vnitřní stabilitu. Naopak nepořádek může podvědomě vyvolávat pocit chaosu a bezmoci. Dokládají to i poznatky psychologické studie provedené roku 2016: „The dark side of home: Assessing possession ‘clutter’ on subjective well-being“, která zjistila, že přemíra věcí negativně působí na „psychologické pojetí domova“, a tím vede ke snížení pocitu subjektivní pohody. Hezké domácí prostředí umí udělat s naší psychikou podobné zázračné kousky jako procházka přírodou. Barvy, světlo, uspořádání i dekorace mohou navozovat pozitivní náladu, klid a dodávat energii. Design a čistota tedy fungují jako „náladotvorné faktory“.
Uklizený a hezký domov často odráží i postoj k sobě samému a je symbolickým vyjádřením péče o sebe. Vědomí, že si „zasloužím žít v pěkném prostředí“ může posilovat sebeúctu a vnímanou hodnotu vlastního života. „Uklizené prostředí pomáhá lidem myslet jasněji, snižuje produkci chyb a chybných výkonů, ale také zvyšuje sebevědomí,“ tvrdí psycholog Chris Stiff.
Zdá se, že mít uklizeno s sebou nese jen samé benefity. Co ale s tím, jestli stejně jako já patříte mezi chronické bordeláře a špindíry? A představa vrhnout se do pořádného úklidu, vzít vše konečně „od podlahy“ a zastavit se teprve až bude do posledního smítka vymetený ten nejposlednější šuplík vás jen naplňuje dalším stresem, že to nikdy nebude mít konec? Nabízí se vyzkoušet malé praktické doporučení o dvou krocích:
- Začni každý den tím, že si usteleš postel.
- V úklidu postupuj po částech, stačí 15 minut denně.
