Úklid mozku nebo zpracování emocí: Proč sníme a jak si sny lépe pamatovat?
Pro někoho mají sny jakousi magickou auru, pro jiného jsou jen náhodnými obrazy, ve kterých žádnou symboliku nehledá. Jsou sny skutečně klíčem k pochopení našich emocí a branou do podvědomí, nebo mají zcela jinou funkci?
Text zpracovala Mgr. Barbora Buzková, psycholožka on-line poradny MOJRA.cz.
Co jsou sny?
Sny jsou v podstatě příběhy, které se objevují v naší mysli v době, kdy spíme. Lidé se o ně zajímali odnepaměti a přisuzovali jim řadu významů. Měly to být zprávy od bohů nebo výklady budoucnosti, od 19. století pak začal převládat psychologický výklad snů. Podle populárního psychoterapeuta Sigmunda Freuda byly sny zprávou našeho nevědomí, která byla ovšem zakódovaná v symbolech. Správná interpretace těchto znaků nám mohla pomoci dostat se k ukrytým emocím či tužbám. Co o snech říká věda v 21. století?
Proč sníme a jak sny vznikají?
Proč se člověku vlastně zdají sny? Teorií, které důvody snů vysvětlují, je více. Podle některých pomáhají sny zpracovat informace shromážděné během dne. Během spánku, zejména ve fázi REM, dochází k přenosu důležitých vzpomínek z hipokampu, který slouží jako „dočasné úložiště“, do neokortexu, kde se informace ukládají dlouhodobě. Určitě si vzpomenete na sny, ve kterých se vám zopakoval v nějaké formě nedávný zážitek – třeba dlouhé hraní počítačové hry, hádka, sport, sbírání hub a podobně. Mozek během spánku získané poznatky a zážitky třídí, důležité vzpomínky se posilují, zatímco nedůležité se mažou. Tomu se říká konsolidace paměti.
Sny a spánek tak mají zřejmě velký význam například při učení. Výzkumy ukazují, že lidé, kteří se po učení na test dobře vyspí, mají lepší výsledky než ti, kteří spánku věnují jen minimum. Podle výzkumu University of California snění během REM spánku přispívá ke zlepšení paměti a učení tím, že eliminuje přebytečné informace a upevňuje klíčové poznatky.
Další teorií je, že sny nám pomáhají zvládat a zpracovávat emoce. Limbický systém mozku, který je zodpovědný za naše emoční reakce, je během REM spánku mimořádně aktivní. To znamená, že ve snech často zpracováváme emočně náročné zážitky, které jsme během dne mohli potlačit. Například sny o hádce s blízkým přítelem mohou být způsobem, jak se naše mysl snaží vyrovnat s konfliktem. Snění tak může být formou terapie, kdy se naše podvědomí pokouší zvládnout strach, zármutek nebo ztrátu. To vysvětluje, proč se nám mohou opakovaně zdát sny s emocionálně podobnými tématy, dokud je nevyřešíme.
Podle další z teorií sny slouží jako evoluční mechanismus pro nácvik reakcí na hrozby. Podle této teorie nám sny pomáhají „trénovat“ přežití tím, že simulují stresové situace – například útěk před predátorem nebo řešení nebezpečného konfliktu.
Studie publikovaná v časopise Journal of Sleep Research zkoumala propojení mezi REM spánkem a schopností provádět složité úkoly vyžadující kreativní přístup. Výzkumníci zjistili, že během REM spánku mozek simuluje různé scénáře, čímž podporuje formování nových asociačních spojení mezi myšlenkami. Tento proces vede k pružnějšímu myšlení a zlepšuje schopnost hledat nekonvenční řešení problémů.
Sny mohou hrát významnou roli v rozvoji kognitivních funkcí, jako je schopnost řešit problémy, rozhodovat se, podporovat kreativní myšlení a přicházet s neotřelými nápady. Během snění mozek vytváří asociace, které by nás ve stavu bdělosti nenapadly. Mnoho vynálezců, umělců a vědců přišlo na klíčové myšlenky právě ve spánku – například Dmitrij Mendělejev údajně „vymyslel“ princip periodické tabulky prvků ve snu.
Tento kreativní potenciál souvisí s tím, že během REM fáze spánku dochází k oslabení prefrontální kůry, která obvykle reguluje logické myšlení. Naopak se posilují propojení mezi asociativními oblastmi mozku, což umožňuje vzniknout netradičním myšlenkám. Tato teorie je podložena výzkumem neurovědkyně Deirdre Barrett, která zkoumala spojení mezi sny a kreativními procesy.
Gestalt přístup ke snům zdůrazňuje jejich psychologickou a terapeutickou funkci. Podle této teorie každý prvek snu (osoby, objekty, prostředí) reprezentuje část naší osobnosti nebo vnitřního světa. Práce se sny v Gestalt terapii zahrnuje „znovuprožití“ snového zážitku i třeba z jiné perspektivy a interpretaci symbolů tak, aby klient lépe pochopil sám sebe.
Například sen o rozbitém zrcadle může podle Gestalt přístupu symbolizovat pocit ztráty identity nebo konflikt s vlastním sebepojetím. Terapeut by v tomto případě mohl požádat klienta, aby „hrál roli“ rozbitého zrcadla a popsal, co prožívá. Tím se mohou odhalit hlubší vnitřní konflikty nebo nevyřešené otázky.
Moderní neurověda také poukazuje na možnost, že sny mohou být vedlejším produktem „úklidu“ mozku. Během spánku, zejména ve fázi REM, dochází k odstraňování toxických látek a metabolických odpadů pomocí lymfatického systému. Sny by tedy mohly být vedlejším efektem této aktivity.
Co znamenají sny?
Jednoznačná odpověď na to, proč sníme a co sny znamenají, z hlediska vědy není. Odborníci se ale shodují na tom, že snům, které se vás nějakým způsobem emocionálně dotkly nebo se vám opakují, není od věci věnovat pozornost.
Můžete se ptát, co vás přesně na snu tak rozrušilo nebo čeho jste se báli, a zkusit se podívat na reálný život a ptát se: V jaké situaci prožívám podobné pocity? Čeho přesně jsem se bál/a ve snu a čeho se podobně bojím ve skutečnosti? Co se stalo v poslední době jinak, co se má stát v budoucnosti, nad čím přes den přemýšlím?
Můžete se striktně držet jedné emoce nebo oblasti, a tu prozkoumávat, můžete ale metodou volných asociací čekat, kam vás vaše myšlenky dovedou. Určitě se vyplatí se pokusit sen převyprávět – třeba kamarádovi. I ve chvíli, kdy se snažíte své myšlenky nebo pocity formulovat, můžete přijít na něco, co vás osloví.
Stejně tak vám kamarád nebo třeba terapeut může dát doplňující otázky, které vám třeba umožní nahlédnout ještě jiný rozměr snu.
Sny můžete brát jako okno do vašeho nitra, které ale vždycky bude silně individualizované – bude vaše a bude říkat něco právě vám ve vaší životní situaci.
Jak si sny lépe pamatovat?
Mnoho lidí má pocit, že se jim nic nezdá. To ale není pravda, sny se zdají každému, jen ne každý si je pamatuje. Co můžete udělat pro to, abyste své sny s ránem nezapomněli?
Před spaním myslete na to, že si chcete zapamatovat to, co se vám bude zdát. Řekněte si: Ráno se probudím a hned si vzpomenu, o čem se mi zdálo. Tato formulace záměru může znít nenápadně, je však důležitou součástí procesu.
Podle vědců se vyplatí mít u postele notýsek a tužku – tím pádem bude zapsání snu první, na co ráno pomyslíte, ještě před tím, než vás začnou otravovat myšlenky na to, co je potřeba tento den udělat. V neposlední řadě pomáhá k zapamatování snů pravidelný spánek. Výzkumy ukazují, že tato praxe nejen zlepšuje paměť snů, ale také podporuje emoční rovnováhu a kreativní myšlení.
