Zpeněžená intimita: Do hry s predátory dobrovolně vstupují i děti, motivací jsou peníze
Nedávno jsem zjistila, že některé děti jsou ochotné sdílet své nahé fotografie za účelem zisku. Prodávat je. Zjišťovala jsem, jaké jsou motivace těchto dětí, kam až jejich jednání může zajít a jaký dopad to může mít na jejich vývoj a vztah k sobě i intimitě. Jak tomu jako rodiče můžeme předcházet?
Také byste očekávali, že největší motivací dítěte bude získat peníze z důvodu ekonomického strádání? Velkým překvapením pro mě byl fakt, že většinou tomu tak není. Jedním z důvodů je překvapivě zábava a objevování nového. Pro děti je atraktivní se na internetu seznamovat, baví je zkoušet, kam až mohou zajít, a posouvat hranice. Je pro ně vzrušující nevědět, kdo je na druhé straně. Je to vlastně takový sociální experiment z nudy, ale také z touhy po novém kontaktu. Navíc je obecně příjemné číst, jak moc o mě má někdo zájem, dostávat odměny a vysokou míru pozornosti, která přichází neustále, protože je online.
Po dokumentu Víta Klusáka V síti bylo zaznamenáno, že některé děti se stavějí do role lovců predátorů – „chytají v síti“. Mají pocit, že predátory znají a mají věc pod kontrolou. Avšak stojí proti profesionálovi, který má svou vypilovanou strategii. Predátor se seznamuje s jediným cílem a tím je se s dítětem setkat, osobně, intimně, dostat všechno.
Predátor vždy posunuje hranice dál a dál. Od fotky k videu, od videa k živému streamu, k osobnímu seznámení, polibku… Jakmile získá jednu nahou fotku dítěte, může ho snáze vydírat a dotlačit až k osobnímu setkání. Vyjednávání se stává hrou, na kterou děti často přistupují. „Zkoušela to už kámoška, o nic nejde. Tak se s ním potkám a dám mu pusu. Vždyť to mám pod kontrolou.“ Opravdu?
Mít to, co ostatní
Dalším důvodem, proč se k předání svých fotek cizím lidem za úplatu děti přiklánějí, je sociální status. Jinými slovy, jak si stojí ve školním kolektivu nebo jiné partě. Ten je v dnešní společnosti ovlivněn vzděláním, profesí, ale také finančním příjmem, vzhledem a věcmi, jako jsou oblečení, boty nebo telefon. Motivací k výměně materiálů s erotickým laděním je také udržení nebo vylepšení svého sociálního statusu. Dětské kapesné totiž k jeho zvýšení přirozeně nestačí.
Pokud si tedy děti pořídí za výdělek například nový telefon, možná si říkáte: „Přece poznám, že moje dítě má nový mobil.“ Možná ano. A možná stačí dát nový mobil do starého obalu, a už to tak zřejmé není. Také hry na mobilním telefonu nebo na počítači se stávají statusovým symbolem. Nemáme tušení, kolik stála hra, kterou syn hraje. Nepoznáme, které boty stojí tisíc a které pět. Tady jsme zkrátka na druhé koleji, alespoň někteří z nás...
Kam může takové experimentování zajít?
Když jsem se tématem zabývala, narazila jsem na něco, co mě znepokojilo. Existuje sociální síť, která funguje jako odběrový kanál. Správce této sítě povoluje v rámci obsahu také erotický nádech. Přesouvají se sem tedy tvořitelé obsahů, kterým Facebook nebo Instagram erotický obsah maže. Jako důvod přesunu tito tvůrci obsahu uvádějí, že na této síti mohou publikovat svobodně.
Funguje to jednoduše. Fanoušek si předplatí odběr někoho, kdo ho zaujal. Zaplatí si a pak sleduje vše, co je daná osoba ochotna o svém těle zveřejnit. Když jsem poslouchala příběhy dvou dívek, které si takto vydělávají peníze, má naivní představa se rozplynula. Přemýšlela jsem, jestli jsou opravdu ve svém obsahu svobodné. Pokud si chcete tímto způsobem vydělat, pak musíte být dostatečně kreativní, protože fotky se rychle okoukají. Je to tvrdá práce. Znamená to denní focení, odepisování jednotlivým fanouškům, nahrávání osobních videí na přání. Jakých přání? Jakýchkoli, o která si odběratel požádá. Chcete si ho přece udržet. Platí vám. Pak už je jenom na vás, kam až jste ochotni zajít. Nebo je to na odběrateli, kam až je ochoten zajít on?
Přemýšlím nad tím, co to s dětmi a mladými dospělými udělá v budoucnu, v dospělosti. Jaký budou mít vztah ke svému tělu, jak budou prožívat svou intimitu. Pokud se s tělem a intimitou zachází jako s prodejným zbožím, jejich hodnota se snižuje. To může mít za následek zvýšenou promiskuitu a potíže v navazování a prožívání intimních vztahů, o hodnotě peněz a způsobu jejich opatřování nemluvě. Dítě může mít pocit, že o nic nejde, a pak v dospělosti žije s tím, že vlastně prodávalo své tělo. Navíc ve strachu, že se intimní obsah může najednou někde objevit.
Co máme šanci udělat my, rodiče
Mluvte se svými dětmi. Ptejte se, co potřebují, co jim chybí. Najděte společně způsob, jak si na vytoužené věci vydělat peníze legálně. A pokud jim ještě není 15 let a nemohou jít na brigádu, nechte je pracovat za finanční odměnu u sebe doma, v širší rodině, v okolí.
Bavte se spolu s dětmi o hodnotách. O penězích, věcech, vztazích, co o nás vypovídají, za co se chceme postavit a jak vypadat. Co u toho můžeme zažívat. Úspěch i zklamání, to vše patří do života a také do vztahu dítě–rodič.
A v neposlední řadě dětem vysvětlete, že sdílení intimních fotek, třeba se svým partnerem (tzv. sexting), je vysoce rizikové. Fotka může velmi snadno uniknout (ztráta telefonu, hacknutý účet, rozchod) a internetová stopa je nesmazatelná. Během několika minut vzniknou desítky kopií, které není možné dohledat. Fotka se pak může stát i prostředkem vydírání.
Děti by měly vědět, že nejdůležitější je v takové chvíli za vámi přijít. Pokud vám o problému řeknou, dá se s ním vždycky něco dělat.
Zdroj: autorský článek
