Stres je zdravý do určité míry. Co způsobí, když ho nezastavíte?
Stres je přirozenou reakcí na nadměrné fyzické a psychické nároky. Patří k našemu životu. Problém nastává ve chvíli, kdy ho přestanete zvládat. To se může projevit třeba nespavostí, bolestí hlavy, ale i žaludku a dalšími zdravotními potížemi.
Článek odborně garantovala Mgr. Kristýna Hlavatá, psycholožka online poradny MOJRA (www.mojra.cz).
Stres je vlastně mechanismus, díky kterému přežíváme. Reagujeme jím adekvátně na nebezpečí (a zdaleka to už nemusí být jen ohrožení života) tím, že mobilizujeme vlastní energetické rezervy.
Článek si můžete poslechnout i v audioverzi:
Příčiny stresu
Spouštěče stresu neboli stresory jsou všude kolem nás. Každý se s nimi vyrovnává jinak.
Vnější stresory
- Sociální: problémy v rodině či ve vztazích, konflikty, zprávy z médií, úmrtí blízkých, rozvod, ale i narození dítěte, finanční potíže, změny zaměstnání a další náročné životní situace
- Fyzikální: dlouhotrvající hluk, extrémní teploty
Vnitřní stresory
- Fyzické: bolest, nemoc, hlad, žízeň, nedostatek spánku, odpočinku
- Psychické: zejména prožívaný strach, napětí, úzkost, perfekcionismus, orientace na výkon
Typy stresu
Rozlišujeme dva hlavní typy stresu: krátkodobý pozitivní eustres a dlouhodobý škodlivý distres.
- Eustres je pozitivní forma stresu, která nás motivuje a umožňuje nám podávat lepší výkony. Často se s ním setkáváme v situacích, které jsou pro nás radostné nebo motivující (například svatba).
- Distres je dlouhodobý a škodlivý stres, který nás oslabuje a ohrožuje naše zdraví. Tento typ stresu snižuje naši výkonnost a má negativní dopady na naše fyzické a psychické zdraví.
Zde je také nutné zmínit, že i nahromadění běžných každodenních drobných stresorů (daily hassles) může vést k výrazným stresovým reakcím.
Krátkodobý stres
Při krátkodobém stresu se do těla vyplavují stresové hormony, což zjednodušeně řečeno spustí poplach. Člověk se pokouší situaci zvládnout prostřednictvím biologicky zakódovaných reakcí, jako je útok, únik nebo zamrznutí.
Následuje fáze přizpůsobení, kdy se tělo díky obranným mechanismům adaptuje na stres. Pokud ale stres přetrvává, dochází k vyčerpání, což vede k psychosomatickým onemocněním a psychickým problémům. Zdravotními obtížemi, které doprovázejí prožitek stresu, jsou například bolest hlavy či žaludku, nespavost, ztráta energie. To vše může vést až k sociální izolaci.
Dlouhodobé účinky stresu a zdravotní dopady
Dlouhodobý stres neboli distres má závažné dopady na zdraví. Zvyšuje riziko vzniku těchto nemocí:
- vysoký krevní tlak
- poruchy srdeční činnosti
- cukrovka
- obezita
- bolesti hlavy
- tlak na hrudi
- bolesti břicha
- únava
- pokles libida
- závislosti
- problémy se spánkem
- úzkosti
- deprese
- syndrom vyhoření
- poruchy příjmu potravy
Jak se zbavit stresu
Následující postupy a jejich kombinace vám pomohou stresu předcházet a případně se s ním vyrovnat.
Relaxace: Praktiky jako jóga, dechová cvičení nebo masáže mohou výrazně snížit stresovou zátěž.
Plánování: Správné plánování úkolů a rozdělení podle důležitosti pomáhají předcházet časovému stresu.
Radost z maličkostí: Hledání malých radostí, jako je čtení knihy, poslech hudby nebo drobné nákupy, může výrazně zlepšit náladu.
Zdravý životní styl: Vyvážená strava, pravidelný pohyb a dostatek spánku.
Péče o sebe: Věnujte se koníčkům, volný čas vyplňte setkáními s oblíbenými lidmi.
Co způsobuje stres
Stres výrazně ovlivňuje zdraví a zvyšuje riziko různých onemocnění. Má dopad na krevní tlak, srdce i diabetes a je spojen i s rozvojem obezity. Běžné příznaky stresu zahrnují bolesti hlavy, tlak na hrudi a bolesti břicha.
Lidé pod stresem často pociťují zvýšenou únavu, snížené libido a problémy se spánkem.
Dlouhodobý stres může vést k úzkostem, smutku a vyčerpání, čímž se zvyšuje náchylnost k depresi, syndromu vyhoření, poruchám příjmu potravy a závislostem na návykových látkách.
