Sny jako krotitelé emocí: Jak ještě prospívá spánek duševnímu zdraví?

.

. Zdroj: Kinga Howard on Unsplash

Jak náš spánek souvisí s naší duševní pohodou? Známe to všichni. Když máme starosti, nemůžeme usnout. Když se nevyspíme, jsme vyčerpaní a podráždění. Jenže to není všechno. Spánek a psychika jsou propojené víc, než se zdá.

Proč vlastně potřebujeme spát? Na tuhle zdánlivě banální otázku nemají vědci dosud jednoznačnou odpověď. No přece aby si tělo a mozek odpočinuly, napadne vás nejspíš. Ale vždycky to tak úplně neplatí. Každý živočich totiž potřebuje spánek, dokonce i když přes den nevydává žádnou energii. Křečci žijící ve volné přírodě upadají do zimního spánku, když teplota klesne pod pět stupňů Celsia. Ve skutečnosti nejde o spánek, ale o hibernaci, ve které se všechny životní pochody zpomalují na minimum. A z tohoto stavu se čas od času probouzejí – aby si doopravdy zdřímli. Ve spánku se tedy děje ještě něco jiného, nejde o pouhý útlum a vypnutí funkcí.

To nejlepší z Mojí psychologie poslouchejte jako audioverze. Všechny audiočlánky najdete zde.

Vědcům zůstává rozum stát hlavně nad tím, že volně žijící zvířata spí i přesto, že je to pro ně nebezpečné. Ve spánku jsou úplně bezbranná. „Jaká mozková aktivita je tak důležitá, že kvůli ní riskují, že je jiné zvíře sežere, přijdou o potravu nebo ohrozí své potomstvo?“ zamýšlí se Kasper Vogt, který zkoumá spánek v Institutu integrativní spánkové medicíny v japonské Cukubě. A biolog Allan Rechtschaffen rovnou prohlašuje: „Pokud spánek neslouží nějaké úplně zásadní životní funkci, je to největší evoluční omyl celé přírody.“

Jaká funkce to je, zatím přesně nevíme. Jisté ale je, že je tak důležitá, že všechny živé bytosti kvůli ní každodenně riskují smrt.

Co nám nedá spát

Co se v naší hlavě během spánku děje, zjišťují vědci pomocí EEG už od poloviny minulého století a popisují to jako střídání fází hlubokého spánku a REM fází, kdy sníme. Ale na to, abychom zjistili, že spánek ovlivňuje naši duševní pohodu, žádné elektrody na hlavě nepotřebujeme.

Vyspala se dorůžova. Vstal z postele levou nohou. Musím se na to vyspat. Všechna tato úsloví naznačují různé způsoby, jak spánek ovlivňuje naše pocity přes den a naopak, jak nám aktuální duševní nastavení může spánek usnadňovat nebo komplikovat. „Čím víc se ponořuji do studia spánkové vědy, tím je mi zřejmější, že podivné noční hodiny strávené ve spánku ovlivňují každý bdělý okamžik našeho života,“ poznamenal David Randall, autor knihy Dreamland. Spánek a duševní onemocnění

Spánek a duševní onemocnění
Deprese

Asi 75 % depresivních lidí trpí nespavostí a ospalostí během dne, případně hypersomnií, tedy spí příliš dlouho. Nekvalitní spánek zhoršuje depresivní příznaky a ty zase vedou ke zhoršení kvality spánku. Tento začarovaný kruh ovšem naznačuje nové možnosti v léčbě deprese.

Sezonní afektivní porucha

Spánkový režim je narušen v souvislosti se změnami ročních období, zejména během podzimu a zimy ve dnech s nedostatkem denního světla.

Úzkost

Obavy a úzkostné myšlenky jsou klasičtí narušitelé spánku, právě nevyspalost ale úzkost dále prohlubuje.

Posttraumatická stresová porucha

Podle výzkumů asi 90 procent amerických válečných veteránů postižených PTSD trpí nespavostí.

Bipolární porucha

Spánkový režim se střídá – v období mánie spí postižený velmi málo, v období deprese naopak nadměrně.

ADHD

Často bývá spjato se spánkovou apnoí (pauzy v dýchání během spánku) a syndromem neklidných nohou, což zhoršuje kvalitu spánku a způsobuje ospalost ve dne.