Manuál šťastného flexitariána: Jak si více užít rostlinnou stravu

Rostlinná strava nemusí být nuda na talíři

Rostlinná strava nemusí být nuda na talíři Zdroj: Photo by Frames For Your Heart on Unsplash

Nemusíte v tom být u rodinného stolu sami. Cesta k preferenci živočišné stravy i k veganství vede přes tolerantní trend flexitariánství. A jestli u něj náhodou zůstanete? Proč ne. Žijeme na místě, kde si můžeme dovolit, aby jídlo bylo radost.

Možná jste se rozhodli, že dojdete k veganství nebo vegetariánství, ale je vám jasné, že to nedáte ze dne na den. Možná jen chcete odlehčit jídelníček výrazným omezením masa, případně se ho pravidelně vzdáváte alespoň na jeden den v týdnu. Možná také hledáte pro svůj přístup jasné pojmenování a možná je vám naopak proti srsti zařazování do škatulky. Ať je to jak chce, jste v tento okamžik flexitariány. Je to přístup k vegan stylu ve formě postupných kroků a metoda veskrze příjemná, žádný hrot, ani nátlak. „Mezi flexitariány lze zařazovat i pescetariány, lidi, kteří vegetariánskou stravu obohacují rybami a dary moře. Je to jistě dobrá volba,“ konstatuje Robert H. Shmerling z Lékařské fakulty Harvardské univerzity.

„Rostlinná strava je fenomén, se kterým je třeba do budoucna počítat. Vegetariánský či veganský stravovací koncept lidé volí z různých důvodů, nejčastěji je to kvůli obavám o životní prostředí a kvůli nesouhlasu se zacházením s hospodářskými zvířaty. Často ji ale volíme hlavně proto, že je považována za zdravější. A tady jsme u naprosto klíčové motivace.“

Dejme šanci rostlinám

Nová čísla jedné z největších světových společností zacílených na průzkum trhu NPD Group uvádějí, že až 90 procent spotřebitelů rostlinné stravy se nehlásí k vegetariánství ani veganství. Mnozí přitom ani nestojí o to, aby se někam museli zařazovat. Navíc se ukazuje, že jim nestačí povrchní informace a pročítají etikety na obalech. „Až 96 procent dotazovaných při nákupu vědomě zvolilo rostlinný výrobek, jehož název evokuje maso, například rostlinné nugety,“ představuje výsledky loňského průzkumu viceprezidentka organizace ProVeg International Jasmijn de Boo. Největší zájem přitom roste o alternativní mléčné výrobky – mléko, smetanu, sýry. A výrobci na to reagují.

Například společnost LIDL je druhým retailovým řetězcem, který zahrnul rostlinné alternativy do své oficiální strategie. Rozšiřuje portfolio rostlinných produktů určených nejen pro vegetariány a vegany, ale také flexitariány a planetariány, což je obdoba flexitariánství zacílená na omezení uhlíkové stopy omezením masných a mléčných výrobků. Většinu rostlinných produktů v nabídce uvádí pod privátní značkou Vemondo.

Veganství neznamená vzdát se oblíbených jídel. Zkusíte třeba livance?

Video placeholde
Deník Veganky: Nekynuté lívance bez vajec • CNC

Stejně jako jiní výrobci a prodejci se soustředí na rostlinné varianty mléka a mléčných výrobků včetně tofu, ale nabízejí i takové bezmasé výrobky, jako je veganské mleté, klobásky, gyros, kuličky. Tyto výrobky jsou totiž trend, který usnadňuje cestu k udržitelnějšímu stravování včetně vegetariánství a veganství. Nejde už jen o to, že si do kávy dáte rostlinné mléko a ke svačině veganskou variantu jogurtu, ale že máte po ruce rostlinné kuličky do rajské k obědu nebo rostlinné plátky do burgerů na večerní grilovačku. S jedním velkým bonusem: Ušetříte spoustu času při domácím vege vaření, které třeba ještě nemáte v rukách, a nápodobou se snadněji naučíte jídla ve stylu vege dochucovat.

Do košíku

Rostlinná strava má bezesporu řadu výhod. Dobře nutričně vyvážená přináší zdravotní benefity, je etická ke zvířatům a šetrná k planetě. Mezi tahouny trendu patří Velká Británie s velkou veganskou komunitou, která se blíží až 7 procentům obyvatel, skoro polovina dospělých Britů se přitom podle údajů The Vegan Society snaží letos snížit spotřebu masa. V Česku jdeme k tomuto kroku zlehka. Odhady říkají, že zcela bez živočišných produktů se obejde 1 procento obyvatel, bez masa asi 4 procenta a s významným omezením masa kolem 10 procent obyvatel. Oproti těmto číslům jde z obchodu téměř jeden hlas, že prodeje rostlinných alternativ rostou pomalu, nicméně tempem, které tato čísla o veganech a vegetariánech překračují. Je tedy zřejmé, že si „rostlinný terén“ již testuje mnohem více lidí.

Krok za krokem k vege stylu

Jak přejít k rostlinné stravě? Rozhodně to nedělejte, pokud máte pocit, že na vás okolí tlačí. S psychickou nepohodou klesají zdravotní benefity, nemluvě o motivaci. K tomu ostatně nepotřebujeme dobrozdání terapeuta, ale zdravý selský rozum a trochu životní zkušenosti. Jděte vlastní cestou. Pokud patříte mezi lidi, co potřebují vletět do „ledové vody“ po hlavě, skočte. Kdo touží po tomtéž, ale potřebuje pro překročení své komfortní zóny více času, ať se vydá svým tempem. Pozvolný nenásilný přechod přitom samozřejmě skýtá větší jistotu, že se rostlinná strava stane normální součástí našich zvyklostí, a tudíž u ní vytrváme, aniž bychom ji museli urputně řešit. Zkuste držet jeden veganský den v týdnu nebo pravidelně připravovat veganské snídaně. Také je rozumné postupně nahrazovat jednu surovinu po druhé, máslo kvalitním margarínem, mléko a čerstvý sýr rostlinnými.

Ke spoustě jídel dnes existují bezmasé alternativy, internet je jich ostatně plný – využijte je. Buďte zvídaví. Pravda je, že žít jako vegan v neveganském světě vyžaduje odvahu i zvědavost, kdo je na cestě ke snadnějšímu flexitariánství, odvahu vlastně nepotřebuje. Hodně také pomůže, když si některé rostliny vypěstujete sami. Je jedno, jestli salát máte na půlce záhumenku, nebo v truhlíku na balkoně, jestli vám pod kuchyňským oknem voní bylinkový ráj, nebo si hýčkáte bazalku s pažitkou v květináči na parapetu a mikrogreens v několika miskách. Platí, že co je vlastní, to prostě chutná nejlépe. A s jídlem roste chuť. Jakmile vám pod rukama vyroste cokoli, budete chtít nejspíš víc. Začít dětinskou radostí na dvěma voňavými červenými jahodami v závěsném květináči bez ohledu na poměr cena/ výkon vůbec není špatný začátek.

Ruce v hlíně jedlé školní zahrady

Toužíme po zdravějším jídle v udržitelném světě? Pak musíme začít sami u sebe a ještě lépe vychovávat k tomu budoucí generace. Program Skutečně zdravá škola cílí na děti předškolního a školního věku, aby si vyzkoušely, jak vypadá cesta jídla na stůl. Díky projektu Jedlá školní zahrada děti strčí ruce do hlíny a vlastnoručně pěstují zeleninu a ovoce pro svou školní jídelnu, zahrady zároveň slouží jako komunitní centra a k setkávání generací.

Díky společnosti LIDL jich v letošním školním roce vzniklo napříč Českem celkem šest – v Praze, Turnově, Řestokách, Dětenicích, Šenově u Nového Jičína a v Ludgeřovicích. Dalších šest bude otevřeno v příštím školním roce (Waldorfská škola Brno, MŠ Dobroměřice, ZŠ a MŠ Višňové, MŠ Mánesova Kroměříž, ZŠ a MŠ Zbyslavice, ZŠ a MŠ Nové Veselí). Některé ze škol využily finanční podporu k založení či rozšíření ovocných a bylinkových zahrad, vybudování venkovních interaktivních učeben, či na instalaci inovativního zavlažování.

Článek vyšel v časopise Moje psychologie 7/23