Neustálé prosincové popíjení má na psychiku negativní vliv, říká adiktolog Popov
Vánoce nesou nálepku svátků klidu, radosti a blízkosti. Realita mnoha lidí však vypadá úplně jinak. Přípravy, nákupy, setkávání, rodinné emoce a konec roku vytvářejí tlak, který často posiluje potřebu „něčím si ulevit“. Navíc, právě v tomto období roste počet příležitostí sáhnout po alkoholu častěji, než ve zbytku roku. Setkáme se s ním na trzích, večírcích, firemních akcích i doma u svátečního stolu. Psychiatr a primář sanatoria Libella Petr Popov vysvětluje v novém díle podcastu Moje psychologie, proč jsou Vánoce rizikové a jakou roli hraje alkohol v tom, jak prožíváme prosinec i sami sebe.
Podle psychiatra Petra Popova patří konec roku mezi období největší zátěže. Vánoční reklamy startují už v říjnu a atmosféra očekávání se postupně mění v tlak na perfektní dárky, uklizenou domácnost, rodinnou pohodu i soulad v partnerských či mezigeneračních vztazích.
Jen část lidí zvládá advent klidně a vědomě. Většina spíš zažívá vysokou psychickou i organizační zátěž. Během svátků proto rychleji gradují staré konflikty nebo napětí, které lidé během roku potlačují. Alkohol pak často představuje jednoduchou a rychlou možnost, jak napětí na chvíli utišit.
Jak časté prosincové popíjení zatěžuje tělo i psychiku
Ke stresu se přidávají společenské aktivity snadno kombinovatelné s konzumací jako třeba vánoční trhy se svařákem, setkání s přáteli u prosseca či sklenička vína u večerního odpočinku. Prosinec tak snadno přeroste v měsíc téměř nepřetržitého popíjení.
Alkohol působí krátkodobě anxiolyticky, na chvíli zklidní a navodí pocit úlevy. Může také působit sedativně, takže někteří lidé získají dojem, že díky němu „vypnou“. Účinek však často přichází v opačné podobě. Alkohol zvyšuje agresivitu, prohlubuje pocit nenaplnění, vyvolává smutek, výčitky i podráždění. Psychika během svátků už tak čelí náročnému období a pravidelné popíjení celkovou zátěž ještě zesiluje.
Pití „na zábavu“ vs. pití „na žal“
Mnoho lidí tvrdí, že nepije kvůli stresu, ale jen pro zábavu. Podle psychiatra Petra Popova však výrazný rozdíl neexistuje. Každý člověk reaguje na alkohol jinak, někdo zůstává v dobré náladě, jiný ztrácí zábrany a kontrolu nad svým chováním. Při přemíře alkoholu roste riziko úrazu, konfliktů nebo situací, do kterých by střízlivý člověk nikdy nevstoupil. Představa nevinné zábavy se tak může rychle změnit v nepříjemný zážitek nebo dokonce ohrožení.
Jak vlastně v Česku přistupujeme k alkoholu? Jaký k němu máme vztah? Jak vnímáme rozdíly mezi pivem, vínem a tvrdým alkoholem? A jsou tam z pohledu závislosti vůbec nějaké? A jak poznáme, že už se problém s alkoholem týká někoho v našem okolí nebo třeba nás samotných? To a mnohem více se dozvíte v aktuálním díle podcastu Moje psychologie, který najdete na svých podcastových platformách nebo ve video záznamu níže.
Zdroj: autorský článek
