Nezaměstnanost mění naše sny. Pozoruhodná analýza ukazuje, co snění vůbec znamená
Ztráta práce nezasahuje jen peněženku a sebevědomí. Podle studie publikované v roce 2025 se výrazně promítá i do toho, jak a o čem lidé sní.
Studie vychází z tzv. hypotézy kontinuity, podle které nejsou sny náhodné filmy, ale odrážejí to, co přes den prožíváme a co nás nejvíc zaměstnává. A protože práce je pro mnoho lidí klíčovou součástí identity, není překvapivé, že se ve snech objevuje často, zvlášť když nám dělá starosti.
Vědecký tým analyzoval tisíce anonymních snových zápisů ze sociální sítě Reddit. Porovnával sny lidí, kteří se pohybovali ve fórech o nezaměstnanosti a hledání práce, s těmi, kteří podobná témata neřešili. Celkem šlo o 6 478 snů. Pomocí jazykových modelů a statistické analýzy pak Emily Cook a Kyle Napierkowski hledali opakující se vzorce. Zjistili, že lidem bez práce se o práci zdálo častěji než zaměstnaným. Ve snech se jim objevovala témata kariéry, školy nebo profesních selhání. To samo o sobě odpovídá tomu, že sny zpracovávají naše aktuální prožívání.
Ztráta barvy
Pozoruhodněji tak působí jiný postřeh. Sny lidí, kteří se trápili ztrátou práce, obsahovaly méně momentů překvapení nebo vizuálních detailů. Jejich snové příběhy působily plošším, pasivnějším dojmem. Podle Cook a Napierkowskiho to může odrážet psychologické odcizení, které nezaměstnanost přináší. Když člověk ztratí práci, nejde jen o příjem. Přichází i o strukturu dne, sociální kontakty a pocit smysluplnosti. Jistý typ odpojení od bdělého života se pak projevuje i odpojením ze světa snů nejen v tom, o čem sníme, ale i jak sny prožíváme.
Studie má samozřejmě své limity. Lidé si na internet zapisují spíše silné či zvláštní sny a skutečný pracovní status šlo odhadovat jen podle online aktivity. Přesto výzkum naznačuje, že sny fungují jako citlivý barometr psychické pohody.
Jak se mění naše sny?
Další omezení této zajímavé analýzy představují nedostatečná data o jednotlivých účastnících. Naše sny se totiž v průběhu života výrazně proměňují. Jednak přirozeně s věkem, jednak třeba vlivem léků. U dětí jsou sny jednodušší a spíše obrazové, v dospělosti nabývají na složitosti i emoční hloubce. Ve vyšším věku si lidé sny pamatují méně často a jejich obsah bývá méně živý, méně vizuálně detailní a emocionálně utlumenější, což souvisí se změnami ve spánkové architektuře i paměti.
Významnou roli hraje také chemie mozku, třeba některá antidepresiva mohou sny zesilovat a činit je bizarnějšími nebo intenzivnějšími, zatímco jiné léky snovou aktivitu tlumí či zhoršují schopnost si sny zapamatovat. Některé látky naopak zvyšují pravděpodobnost lucidního snění, tedy stavu, kdy si člověk uvědomuje, že sní. Sny tedy nepřináší jen jednu konkrétní informaci o našem prožívání, ale odráží, jak se celkově proměňuje náš mozek, tělo i psychický stav.
