FOTO: Nejbizarnější zvířecí terapeuti nejsou to samé co asistenční psi
Zvířata nás umí rozptýlit, snížit stres a úzkosti nebo pomáhají například rovnou při panické atace. Ve zvířecích terapiích jsou nejčastěji využíváni psi, ale emoční podporou může představovat jakékoliv zvíře, ke kterému přilneme. I když mezi emočně podpůrná zvířata můžeme počítat i mazlíčky, které máme doma, pro některé lidi jsou v běžném životě nepostradatelní a potřebují je mít neustále nablízku. Nejen, když mají špatný den v práci.
Fascinující na „zvířecích terapeutech“ je také, jak působí kromě psychiky i na naše fyzické zdraví. Když s nimi trávíme čas, snižuje se nám krevní tlak a mohou nám tak zlepšit kardiovaskulární zdraví. Mozek navíc uvolňuje endorfiny, které zmírňují i fyzickou bolest, se kterou se potýkají chronicky nemocní pacienti. Je ale rozdíl mezi zvířetem, které představuje emoční či terapeutickou podporu a asistenčním psem. Ten už musí mít odborný výcvik i certifikáty.
I když psi nebo jiná zvířata mohou v Česku působit jako čtyřnozí „terapeuti“ (například v domovech pro seniory apod.), zvířata emoční či citové podpory země Evropské unie oficiálně neuznávají. Ke psům jsme ale obecně přátelští, takže většina lidí s dobře vychovaným mazlíčkem si může zajít například do restaurace nebo na některé kulturní akce. Problém však může nastat při cestování. Odkud tedy pochází různá bizarní internetová videa zvířat v místech, kde by být neměla? Ze Spojených států.
Zajímá vás, jak probíhá terapie s kočkami nebo pro kočky? I na to jsme se ptali kočičí psycholožky Kláry Nevečeřalové.
Jistě už jste viděli desítky videí, kde psi někomu přeruší trénink v tělocvičně, a vy se celou dobu třesete, že na ně spadne těžké závaží. Právě díky rozvolněným pravidlům lidé v USA neustále testují hranice, jako by to byla soutěž, kam kdo přivede nejzvláštnější zvíře a dělají tak „zvířecím terapeutům“ špatnou pověst. Přesto nemůžeme jako nezaujatí pozorovatelé soudit, zda si z nás někdo dělá legraci, nebo je pro něj zvířecí společník naprosto nezbytný. Třeba takový dospělý aligátor může vážit až 450 kilo a měřit až 4 a půl metru. Je to masožravý plaz vybavený zhruba 75 zuby a pořádným stiskem čelistí. Co by se asi tak mohlo pokazit, když si takové zvíře pořídíte jako společníka? V září 2023 se aligátor Wally dostal do centra pozornosti, když ho majitel přivedl na sportovní stadion na setkání s hráči. Wally je sice registrovaný a žije se svým majitelem už osm let (kromě toho je i malou hvězdou na TikToku), na stadion se ale nedostal.
Nelétaví ptáci ve vzduchu
V roce 2018 bylo jedné cestující zakázáno vzít si na palubu letadla společnosti United Airlines velkého „páva pro emoční podporu“, přestože nabídla, že ptákovi koupí vlastní letenku. Letecká společnost ale zvíře odmítla pustit na palubu s tím, že kvůli své velikosti a hmotnosti nesplňuje přepravní podmínky. United Airlines uvedly, že cestující informovaly ještě před jejím příjezdem na letiště. Záběry páva a jeho majitelky, kteří se snažili odletět do Los Angeles, obletěly internet. Exotický pták sedí na letištním vozíku, zatímco kolemjdoucí cestující nevěřícně přihlížejí. Po šesti hodinách čekání se nakonec majitelka i páv rozhodli vzdát a vydali se napříč Spojenými státy autem.
Dva roky předtím ale americké aerolinky umožnily přepravu jinému velkému ptákovi a jeho majitelce. Žena totiž měla ke svému krocanovi potřebnou dokumentaci, po letišti ho vezla na invalidním vozíku a poté s ním bez rozpaků nastoupila na palubu letu společnosti Delta Air Lines.
Až do začátku prosince 2020 totiž musely americké aerolinky umožňovat přepravu téměř jakéhokoli zvířete vedeného jako zvíře emoční podpory. Na konci roku 2020 se ale pravidla změnila a Spojené státy dovolily leteckým společnostem tato zvířata z přepravy zcela vyloučit. Důvodem bylo mimo jiné právě masové zneužívání a případy, kdy si lidé nechávali vystavovat pochybnou dokumentaci jen proto, aby mohli cestovat se svými mazlíčky.
Klokan na obědě
Diane Moyer žije s manželem na farmě ve Wisconsinu. Prvního klokana si pořídili v roce 2008 na aukci exotických zvířat a postupně k němu přibyli další. Skákavý společník, který může měřit přes 1,8 metru a vážit až 90 kilo, rozhodně nepůsobí jako typický recept na depresi. Klokan má mimořádně silné zadní nohy, schopné člověku zlámat kosti, a ostré drápy, které mohou způsobit vážná zranění. Pozornost Diane vzbudila v roce 2017, když si s klokanem zaskočila do fast foodu, kam na ní zavolali policii. Mladý klokan Jimmy je však zvířetem emoční podpory kvůli Dianině léčbě rakoviny a depresí.
V USA je poměrně snadné získat pro zvíře status emoční podpory. Terapeut jednou ročně vydá potvrzení o psychické kondici pacienta a jeho zvířecím pomocníkovi. Pokud ale někdo terapeuta nemá, existují komerční weby přezdívané „ESA mills“, kde online a za peníze dostanou zájemci potvrzení a často i doplňky jako vestu či visačku, přestože ty zákon nevyžaduje. Na rozdíl od asistenčních zvířat nemají tato zvířata automatické právo vstupu do všech veřejných prostor, ale přinášejí jiné výhody jako možnost bydlet se zvířetem i tam, kde jsou jinak zakázána. Zároveň prudce narostl jejich počet. Podle studie Kalifornské univerzity v Davisu vzrostl počet registrovaných asistenčních zvířat v Kalifornii mezi lety 2002 a 2012 o tisíc procent.
Chro chro kví v letadle
Podle Americans with Disabilities Act of 1990 (Zákon o Američanech se zdravotním postižením) jsou jako asistenční zvířata uznáváni především psi, případně v určitých situacích i miniaturní koně. To však vyžaduje skutečný, náročný výcvik a splnění přísných podmínek. I když tedy může být například miniaturní kůň veden jako zvíře emoční podpory, automaticky mu to nezaručuje vstup do různých veřejných prostor.
Za určitých podmínek mohou být podle stejného zákona uznána jako asistenční zvířata i prasata. Prasata jsou překvapivě čistotná a velmi inteligentní zvířata, která si dokážou vytvořit silné pouto se svým majitelem. Levou zadní se vyrovnají psům, co se týká výcviku. Mohou fungovat jako zvířata emoční podpory, jenže i „miniaturní“ prasátko může časem pořádně vyrůst a umí být dost tvrdohlavé. To se ukázalo v roce 2014, kdy musela jedna cestující i se svým zhruba 36kilogramovým prasetem opustit letadlo. Zvíře se během letu začalo v uličce vyprazdňovat a hlasitě kvičet, čímž vyrušilo ostatní cestující. Tím jejich společná cesta skončila.
