Agresívní či vulgární chování nebo netrpělivost, i tak může začínat frontotemporální demence
Frontotemporální demence je onemocnění mozku, které postihuje čelní a spánkové laloky mozku. Tyto oblasti mozku jsou zodpovědné za mnoho důležitých funkcí, včetně chování, osobnosti, řeči a pohybu. Frontotemporální demence se obvykle projevuje u lidí ve věku kolem 50 let, ale může se vyskytnout i dříve nebo později. Častější je u mužů.
Frontotemporální demence není psychiatrická porucha, ale neurodegenerativní onemocnění mozku. Změny chování jsou nekontrolovatelné a pramení z postižení mozku. Nemoc se dostala do povědomí poté, co jí onemocněl Bruce Willis.
Článek si můžete poslechnout i v audioverzi:
Lidé s frontotemporální demencí se potýkají s řadou znepokojivých změn chování, které mnohdy unikají pozornosti okolí. Zatímco paměť a myšlení v raných fázích nemoci nemusí být výrazně narušeny, právě chování a emoce prochází dramatickými proměnami.
Nemocní se stávají impulzivními, netrpělivými a ztrácejí zábrany. Mohou se chovat agresivně, vulgárně, sexuálně nevhodně, a to bez ohledu na společenské normy. Často se mění jejich stravovací návyky, nadměrně konzumují alkohol, zanedbávají hygienu a péči o zevnějšek. Okolí si mylně může myslet, že se nemocný takto chová naschvál.
Jaké jsou symptomy frontotemporální demence?
Symptomy frontotemporální demence se liší v závislosti na tom, které oblasti mozku jsou postiženy. Mezi nejčastější symptomy patří:
Změny chování a osobnosti: Lidé s frontotemporální demence se mohou stát apatickými, ztratit zájem o aktivity, které je dříve bavily, stát se impulzivními, agresivními nebo se stáhnout ze sociálního života. Mohou mít také problémy s úsudkem a rozhodováním.
Emoční změny a ztráta empatie: Typické jsou náhlé a nepředvídatelné změny nálad, od euforie a ztráty zábran až po depresi a apatii. Nemocní ztrácejí empatii a pochopení pro pocity druhých, působí chladně a lhostejně. Mohou se stávat posedlí rituály a stereotypním chováním, opakovat stále stejné úkony nebo chodit po stejných trasách.
Zanedbávání péče o sebe: špatná osobní hygiena, ztráta vkusu a nedbalé oblékání
Poruchy řeči: Lidé s frontotemporální demence mohou mít potíže s nalezením správných slov, mluvit pomalu nebo nesrozumitelně, nebo opakovat slova a fráze.
Kognitivní poruchy: Lidé s frontotemporální demence mohou mít potíže s pamětí, plánováním, řešením problémů a učením se novým věcem.
Motorické poruchy: Někteří lidé s frontotemporální demence mohou mít problémy s koordinací pohybů, chůzí nebo mluvením.
Jak se frontotemporální demence diagnostikuje?
Diagnóza frontotemporální demence může být obtížná, protože symptomy se mohou podobat symptomům jiných onemocnění, jako je Alzheimerova choroba nebo deprese. Lékař provede fyzické vyšetření a zeptá se na anamnézu pacienta a jeho rodiny. Může také provést neuropsychologické testy a zobrazovací vyšetření mozku, jako je magnetická rezonance (MRI) nebo počítačová tomografie (CT).
Jak se frontotemporální demence léčí?
V současné době neexistuje žádný lék na frontotemporální demence. Léčba se zaměřuje na zvládnutí symptomů a zlepšení kvality života pacienta. Mezi možnosti léčby patří:
Léky: Léky se mohou používat k léčbě symptomů, jako jsou deprese, úzkost, poruchy spánku a motorické poruchy.
Terapie: Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) může pomoci lidem s frontotemporální demence zvládat jejich symptomy a zlepšit jejich fungování v každodenním životě. Logopedie může pomoci lidem s frontotemporální demencí s poruchami řeči.
Podpora: Péče o člověka s frontotemporální demencí může být náročná. Rodinní příslušníci a pečovatelé by měli vyhledat podporu a informace o tom, jak se o nemocného starat.
Jaká je prognóza pro frontotemporální demence?
Frontotemporální demence je progresivní onemocnění, to znamená, že se symptomy s časem zhoršují. Průměrná délka života po diagnóze frontotemporální demence je 4 až 7 let. Prognóza se liší v závislosti na typu patogenní mutace, věku nástupu symptomů a závažnosti kognitivních a motorických poruch.
Frontotemporální demence
Příznaky:
- Změny chování a osobnosti: Apatie, ztráta zájmů, impulzivita, agresivita, sociální izolace, poruchy úsudku.
- Poruchy řeči: Afázie (expresivní, receptivní, primární progresivní afázie).
- Kognitivní poruchy: Poruchy paměti, exekutivní funkce, plánování, řešení problémů.
- Motorické poruchy: Parkinsonismus, dystonie, hyperkineze.
Léčba: Neexistuje léčba. Používají se antidepresiva, antipsychotika, anxiolytika, léky na poruchy spánku.
Prevence: V současnosti neexistuje žádná prevence.
