Přerušovaný spánek působí negativně nejen na emoční stabilitu, ale i na libido
Spánek může ovlivnit celý náš den – ať už je ho málo, nebo moc. Může nás bolet hlava nebo jsme pěkně nepříjemní. Pokud spíme špatně dlouhodobě, zaděláváme si na závažné emocionální, ale i fyzické problémy. Dospělí by měli spát mezi sedmi a devíti hodinami za noc. Platí to opravdu pro všechny stejně?
I když může být odpověď nejasná a mění se v závislosti na životní fázi, způsob, jakým muži a ženy spí, je odlišný. Kromě toho, že bohužel i v roce 2025 jsou to samozřejmě matky, kdo méně spí, aby se postaraly o své děti, mohou svou roli sehrát i hormony. Pokud tedy není váš spánek fragmentovaný kvůli kojení, mohou s vámi zamávat premenstruační příznaky. Naopak období okolo ovulace podporuje hlubší a klidnější spánek.
Další výzvu pro ženy představuje menopauza. Noční pocení a hormonální změny mohou spánek samozřejmě narušit. „Naštěstí“ ke spánku v průběhu menopauzy nyní neexistují relevantní data – ženské zdraví bylo v minulosti dlouhodobě opomíjeno a spousta otázek teprve čeká na své prozkoumání.
Většina studií o spánku navíc měří, kolik toho lidé naspí, ne jejich skutečné potřeby. Když byli muži a ženy dotázáni, kolik spánku potřebují, rozdíly byly zanedbatelné – v minutách. Zajímavostí ale je, že jak lidé stárnou, muži často vyžadují více spánku než ženy.
Kolik spánku potřebujeme?
Obecná doporučení jsou mezi 7 a 9 hodinami, ale naše individuální potřeby se liší a neexistuje žádná univerzálně platná odpověď. Rozhodně ale máme odpověď na to, jaké jsou následky spánkového nedostatku.
Článek z roku 2023 od Cary Palmer a jejího týmu z Montana State University představuje dosud největší a nejkomplexnější metaanalýzu spánkových výzkumů za ohromujících 50 let. Celkově analýza zahrnovala přes 150 studií s počtem 5717 účastníků z 28 zemí. Úměrně s tím, jak ve výzkumech klesala doba spánku, byly pozitivní emoce nahrazovány úzkostmi a emocionální nestabilitou. Největší deficity psychické pohody nastaly kolem 4 hodin, ať už se jednalo o jednorázovou spánkovou deprivaci, nebo dlouhodobou restrikci. Druhá jmenovaná také přímo zhoršovala deprese. Fragmentace spánku také působí negativně nejen na emoční stabilitu, ale i schopnost sexuálního vzrušení.
Nedostatek spánku navíc oslabuje imunitní systém a zvyšuje riziko metabolických poruch, jako je obezita, cukrovka 2. typu a vysoký krevní tlak. Spánek nicméně ve výzkumech představuje oříšek – jak už jsme zmínili, například pro to, jak spí ženy v menopauze, nemáme data. Výzkumy se provádějí často v nepřirozených podmínkách a účastní se jich častěji mladší lidé. Například jiná studie z loňského roku od týmu australského psychologa Daniela Windreda naznačuje, že pro zdraví může být nakonec klíčová spíše pravidelnost než samotná délka spánku.
Co si z toho odnést?
Ať už jste muž, nebo žena, bez dostatku spánku si těžko udržíte celkové zdraví a pohodu. I když se přesný počet hodin liší, výhody kvalitního spánku jsou univerzální. Přestože jsou spánkové výzkumy limitované, nemělo by se na ně zapomínat v případě zásad, které přímo ovlivňují vzorce bdělosti a odpočinku. Ať už je to začátek školního dne, maximální pracovní doba ve zdravotnictví nebo dopravě, či investice do zdravotní péče, která spánek upřednostňuje. Ruku na srdce, nebyl by tohle ideální volební program?
