Jaké je nejvyšší zaznamenané IQ a co to vůbec znamená?
Pokud se budete zajímat o nejvyšší IQ na světě, rychle narazíte na publicistku Marilyn vos Savant (228) nebo matematika Terence Taa (230). Taková čísla zní skoro nadlidsky a měli bychom být proto opatrní, než se začneme se svou stovkou cítit opravdu uboze. Ne snad proto, že by tito lidé nebyli inteligentní, ale samotné číslo bez kontextu nám vlastně vůbec nic neřekne.
IQ (inteligenční kvocient) je výsledek standardizovaných testů, které se snaží zachytit takzvanou obecnou inteligenci. Nejde o to, kolik toho víte z dějepisu nebo kolikrát jste přečetli Boženu Němcovou. Testy IQ zkoumají hlavně schopnost logicky uvažovat, řešit nové problémy, hledat vzorce a pracovat s informacemi. Dá se to přirovnat k výkonu procesoru v počítači. Čím vyšší výkon, tím rychleji a přesněji dokáže mozek zpracovávat složité úkoly.
Jméno Marilyn vos Savant se v 80. letech „profláklo“ díky zápisu v Guinnessově knize rekordů. Nejvyšší IQ na světě – 228, jenže tohle číslo vzniklo starou metodou výpočtu. Ta porovnávala „mentální věk“ s tím skutečným. U dětí mohlo vyjít ohromující skóre, ale moderní psychologie už tenhle postup nepovažuje za spolehlivý, zvlášť u extrémních hodnot. I proto byla ve slavné knize rekordů kategorie nejvyšší IQ nakonec zrušena. Když Marilyn vos Savant test absolvovala později, už jako dospělá, vyšlo jí 186, což je stále ohromující číslo, ale ne tak extrémní.
Své schopnosti ale ukázala hlavně v praxi. Ve sloupku „Ask Marilyn“ řešila logické hádanky a proslavila se správným řešením Monty Hallova problému, i když jí tehdy tisíce lidí tvrdily, že se mýlí. Jde o legrační hádanku z americké televizní soutěže. Představte si, že jsou před vámi troje dveře. Za jedněmi je auto, za zbývajícími stojí kozy. Vyberete si dveře číslo 1. Moderátor (který ví, kde je auto) pak otevře dveře číslo 3, aby ukázal kozu. Dveře 1 (vaše původní volba) a 2 zůstávají zavřené. A teď dostanete šanci svou volbu změnit. Vyplatí se to? Intuitivně to vypadá, že šance jsou 50 na 50. Ve skutečnosti je ale výhodné dveře změnit, protože pravděpodobnost výhry se tím zvýší z 1/3 na 2/3.
Malý génius
Terence Tao je dnes profesorem na Kalifornské univerzitě v Los Angeles a také držitel Fieldsovy medaile často označované jako „Nobelova cena za matematiku“. Byl ale mimořádný už jako dítě. Ve dvou letech se naučil číst a psát, v sedmi střídal běžnou základní školu s výukou středoškolské matematiky a fyziky. Učitelé si všimli, že látku zvládá rychleji než kdokoli kolem něj.
Ve věku osmi let psal americký test SAT, který běžně skládají středoškoláci před nástupem na univerzitu, a z matematiky získal 760 z 800 bodů. Právě z těchto mimořádných dětských výsledků vznikly pozdější odhady, že jeho IQ je mezi 220 a 230. Sám Tao ale taková čísla mírní a upozorňuje, že podobné výpočty jsou velmi nepřesné a realističtější je říct jednoduše, že „jeho IQ bylo vyšší než 175“.
Honba za nejvyšším číslem je prostě zavádějící i z pohledu skutečného génia. Důležitější než konkrétní hodnota IQ je skutečný přínos a práce daného člověka. Je jasné, že Terence Tao patří mezi nejvýraznější matematické mozky své generace, bez ohledu na to, jestli u něj napíšeme 180 nebo třeba 500. IQ je užitečné měřítko určitého typu inteligence, a to hlavně schopnosti logicky a abstraktně uvažovat. Docela dobře předpovídá studijní úspěch, ale nezaručuje ho. Neříká nic o motivaci, vytrvalosti ani úsudku. Je to jen jedno číslo, které zachycuje část mentální síly, ne celý náš potenciál.
