Psychické násilí v práci: Co přesně je bossing?
Od poloviny 80. let 20. století, kdy byla šikana na pracovišti uznána jako problém, se dnes považuje za stále závažnější formu násilí v zaměstnání. Dlouhodobý bossing má devastující vliv na psychické i fyzické zdraví. Spojuje se například s úzkostí, nespavostí, syndromem vyhoření, zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění i nižší efektivitou pracovního kolektivu. Mnoho lidí je bohužel v určitém okamžiku své kariéry vystaveno nějaké formě šikany, co s tím?
Co je bossing?
Bossing je specifický druh psychického šikany na pracovišti, kterého se dopouští nadřízený pracovník vůči svému podřízenému. Narozdíl od občasné kritiky nebo špatné nálady šéfa je bossing dlouhodobý, systematický a záměrný. Jeho cílem je podkopat autoritu zaměstnance, ponížit ho, ztížit mu plnění úkolů a dotlačit ho k odchodu.
Jak se projevuje bossing?
Projevy bossingu mohou být nenápadné (pasivně agresivní), ale i velmi otevřené. Mezi typické příklady patří:
Ignorování: Nadřízený si nevšímá zaměstnance, neodpovídá na pozdravy, nekomunikuje nebo ho záměrně vynechává z důležitých schůzek a e-mailů.
Zavalování prací: Šéf dává zaměstnanci nesplnitelné nebo zbytečné termíny a úkoly, které neodpovídají jeho kvalifikaci či zodpovědnosti. Druhým extrémem je přidělování práce, která odpovídá nižší pozici, případně práce žádná, aby se zaměstnanec cítil zbytečný.
Nadměrná kritika: Kritika probíhá často veřejně před ostatními kolegy, je zaměřená na maličkosti a chybí v ní jakákoliv konstruktivní složka.
Pomluvy a zesměšňování: Útoky na osobní život, vzhled, věk nebo znevažování dosavadních úspěchů zaměstnance.
Kontrola: Extrémní mikromanagement, kdy šéf kontroluje každou minutu pracovní doby, odchody na toaletu nebo vyžaduje nesmyslná hlášení o každém kroku.
Vyhrožování a postihy: Časté hrozby výpovědí, neoprávněné odpírání prémií nebo dovolené bez reálného důvodu.
Jaký je rozdíl mezi mobbingem a bossingem?
Mobbing je vlastně to samé co bossing, každý výraz ale popisuje jiné rozložení moci. Mobbing je systematické psychické týrání zaměstnance spolupracovníky na stejné úrovni či pozici. Bossing je směrem od nadřízeného. Šikana šéfa či šéfové od jejich podřízených se zase nazývá „staffing“.
Proč vzniká bossing?
Motivace nadřízeného může být různá:
Strach z konkurence: Podřízený je příliš schopný, pracovitý nebo vzdělaný a šéf se bojí, že by ho mohl ohrozit na jeho pozici.
Osobní antipatie: Jednoduše si lidsky nesedli a nadřízený zneužívá svou mocenskou převahu.
Krytí vlastních chyb: Šéf svaluje vinu za neúspěchy týmu na jednoho obětního beránka.
Snaha ušetřit na odstupném: Když šikanou zaměstnance donutí k podání výpovědi dohodou, firma nemusí platit odstupné.
Jak se bossingu bránit a jak ho prokázat?
Pokud se setkáte s toxickým nadřízeným, vše dokumentujte. Pište si deník (kdy, co a před kým nadřízený řekl nebo udělal), zálohujte si e-maily, SMS zprávy a zadání úkolů. Důkazy jsou klíčové. I z toho důvodu co nejvíce komunikujte písemně. Pokud je to možné, vyžadujte zadávání úkolů e-mailem, abyste měli černá na bílém, co a jak po vás bylo požadováno.
Nebuďte na to sami a zeptejte se kolegů, jak vnímají chování šéfa. Svědectví ostatních má obrovskou váhu. Pokud se na to cítíte, obraťte se na personální oddělení, ombudsmana firmy nebo na nadřízeného vašeho šéfa. Předložte jim své nasbírané důkazy.
Jak uvádí server Dostupný advokát: „V České republice neexistuje žádný zákon, který by se výslovně zabýval šikanou na pracovišti, nicméně existuje několik právních předpisů, které se dají na případy mobbingu nebo bossingu aplikovat, pokud je šikana považována za trestný čin.“ Například Zákon o zaměstnanosti a Antidiskriminační zákon.
Tento článek nenahrazuje odbornou ani právní pomoc. Pokud se v práci objevuje psychické násilí nebo strach, je důležité, abyste situaci neřešili sami.
