Friluftsliv: Další skandinávský recept na lepší život zní "běžte ven"
Jedním z dalších skandinávských receptů na lepší život je friluftsliv. Nemusíte při něm utratit ani korunu a nepotřebujete kondici horala. O to sladší bude po příchodu domů zachumlat se do deky s hrnkem horkého kakaa v ruce a ponořit se do konejšivého hygge.
Pro našince malý jazykolam, když se ale na norské slovo friluftsliv pořádně podíváte, vyleze z něj přesně to, co představuje. Život na čerstvém vzduchu. Ale žádný strach, friluftsliv nemusí být akční outdoorovou fyzickou aktivitou, nemá vést k adrenalinovým zážitkům. Nepotřebujete kvůli němu přespávat pod celtou v lese ani běžkovat napříč Skandinávským pohořím, a zrovna tak nepotřebujete plavat s kulichem na hlavě v zamrzajícím jezeře. Nemusíte, ale můžete. Je to jednoduše tolerantní minimalistický koncept skandinávské otužilosti, v němž člověku nebrání kondice ani věk, ba ani finanční zázemí, zájmy a osobnostní nastavení, jen prostě netouží po tom cyklicky se přesunovat mezi postelí, kancelářskou židlí, kavárnou a kanapem. Je maximálně minimalistický – jeho podstatou je jít ven.
Nejsem sám
Friluftsliv není ani únik do samoty. Ne že by to bylo špatně, ale jeho přirozenou součástí je rozvoj sociálních a interpersonálních dovedností, jak zdůrazňuje Bjørn Tordsson, jeden z jeho oceňovaných norských propagátorů. „Největší efekt má, když se pěstuje odmalička, ale člověk může začít kdykoli. Je prokázáno, že ve všech věkových kategoriích lidem posiluje zdraví a pomáhá jim čelit stresu, úzkosti, depresi a vyhoření.“
Příkladem mohou být mnohé norské domovy seniorů, v nichž je friluftsliv součástí nabízených aktivit. Senioři mají možnost dostat se i přes zdravotní komplikace ke svým oblíbeným venkovním aktivitám, procházkám, rybaření, často si lidé chtějí něco uvařit nad ohněm nebo jen připravit kávu nad plynovým vařičem a vypít si ji venku. Koho to těšilo v mládí, může v rozumném počasí přespat venku na terase nebo na balkoně. Pomáhá jim v tom personál i dobrovolníci.
Všichni jedeme na chatu
Skandinávský koncept života venku je často spojován se Švédskem, například v Česku jsme jím vcelku nepolíbení, a slyšeli jsme o něm až díky knize švédsko-americké spisovatelky Lindy Åkeson McGurk, kterou loni vydalo nakladatelství Jota. V ní koneckonců dostanete jasné návody a cenná doporučení k nejrůznějším turistickým a venkovním aktivitám včetně vybavení.
Ačkoli je Švédům velmi blízký, jsou to ale Norové, pro které se stal národním kulturním dědictvím a běžnou součástí života. Termín poprvé použil ve své básni norský dramatik Henrik Ibsen, který prchl do hor před lidmi a civilizací. Nejprve se úniky do přírody rozšířily mezi majetnějšími Nory, časem zlidověly, přešly do outdoorových aktivit, a v současnosti jsou rozšířeny i na snadné aktivity pro všechny s cílem udržet lidi na čerstvém vzduchu. V Norsku se hovoří o „venkovní rekreaci“ a praktikuje ji po několik desetiletí téměř celá populace. A co nejraději podle Norské asociace pro outdoorové organizace lidé dělají? Jezdí na chatu. Klidně bez elektřiny a tekoucí vody, tedy i splachovací toalety.
Hlavu v oblacích, rozum v hrsti
Zastáncem praktikování friluftsliv jednoduchými prostředky se stal biochemik, horolezec a bojovník proti komercionalizaci Nils Petter Faarlund. Své žáky nabádal, aby ho provozovali podle svých schopností, takže žádné zbytečné přeceňování sil. „Znamená to, že máme vždy dodržovat bezpečnost. Nebezpečí není nebezpečné pro toho, kdo šlape opatrně. Hlavu můžete mít v oblacích, ale používejte u toho rozum.“ Šlo mu nejen o zdatnost, ale i o to, co friluftsliv produkuje v lidské mysli přirozeně: vztah k přírodě a smysl pro její ochranu. „Není na tom nic zvláštního, jsme tady pro sebe a potřebujeme se.“
Rok friluftsliv
Friluftsliv má v Norsku silné postavení i díky právnímu základu. Tvoří ho Allemannsretten – zákon o venkovní rekreaci z roku 1957, který občanům zajišťuje svobodu toulat se (nebo třeba rybařit, stanovat) téměř kdekoli, tedy i na soukromém pozemku, pokud dodržují konkrétní pokyny a chovají se s respektem k okolí. V současnosti je friluftsliv natolik významné politikum, že státní rozpočet značně finančně podporuje programy, které k němu lidi vedou.
Takže když letos vláda přišla s tím, že ubere na příspěvcích mimo jiné kvůli navýšení prostředků na obranu země, nezůstalo to bez ohlasu, ačkoli Norové aktuální bezpečnostní rizika dobře vnímají. Protiargument zní logicky: O to víc přece potřebujeme zdatné lidi schopné přežít a žít… bez ohledu na blackouty, lockdowny a jiné průšvihy.
Rok 2025 navíc je Rokem friluftsliv. Co deset let Norská asociace pořádá akce pro outdoorové organizace, aby v lidech zvedla nadšení pro život šetrný k přírodě. A bude to již počtvrté.
