Hajlování je vtipné, to ví každej blbec. Politický gaslighting už tolik ne (komentář)
Sotva jsme si oddechli, že už nás nikdo nebude přesvědčovat o tom, že se máme naprosto nejlíp, nebo že se naopak hroutí civilizace, hodili nám do toho vidle novináři. Jako ostatně vždycky. Nedají si pokoj, musí stále něco ověřovat a pak nás o tom informovat. Prý je to jejich práce. To samé říkali i dozorci v koncentračních táborech. Nesmějete se? Nemáte smysl pro humor!
Schrödingerův blbec je termín, který se na sociálních sítích objevil zhruba v dobách, kam se datují jedny z nejstarších možná vyscreenshotovaných údajných příspěvků asi Filipa nevíme jistě Turka. Dala mu jméno slavná Schrödingerova kočka v krabici, o které nemůžeme s určitostí říct, zda je naživu nebo mrtvá, a proto je tedy obojím, dokud neotevřeme krabici. Takový Schrödingerův blbec ale není ani trochu roztomilý. Zamíří na sociální sítě a tam píše strašné věci. Třeba vyjadřuje obdiv „tatíčkovi Hitlerovi“ a sní o tom, koho by poslal do pecí v koncentračních táborech. Nebo si rovnou zahajluje.
Zda to myslí vážně, nebo jde o vtip, se tento blbec rozhoduje až na základě reakcí okolí. Dokud se v tom například nezačne vrtat Deník N nebo třeba policie, zůstává Schrödingerův blbec ve stavu nejednoznačnosti. Tomuto typu gaslightingu se daří zejména kvůli tzv. komnatám ozvěn. Blbec je obklopen podobně smýšlejícími blbci a třeba až po zvolení do veřejné funkce s hrůzou zjišťuje, že existuje i reálný svět, ve kterém se lidé nezdraví Sieg Heil. Jaké štěstí, že nás vždycky může ubezpečit o tom, že jsou jeho reálné názory vlastně ten nejsofistikovanější černý humor.
Vtipe vylez
Náš Schrödingerův blbec to dotáhl už hodně daleko. Těžko by teď všechno vzdal a připravil se dobrovolně o svůj kousek moci. Stejně jako se před volbami nechtěl vzdát svých pracně vybudovaných online profilů, i když jsou plné nenávistných projevů toho nejhrubšího zrna. Tedy pardon, té nejjemněji namleté vtipokávy bez cukru a mléka. Kdyby profily smazal, smazal by tím sice pořádný problém, ale zároveň i kus své sebevědomé identity, kterou v něm pěstují jeho podobně zakřiknutí fanoušci.
Říká se, že když chce Bůh někoho potrestat, splní mu jeho přání. Schrödingerův blbec píše šokující věci proto, aby si získal pozornost. Tu mu teď věnuje dokonce celý národ, ale chudák, musí dělat všechno pro to, aby ji odvedl někam jinam a vyhnul se zodpovědnosti za své výroky. Lhaní, osobní útoky, zveličování vlastní úspěchů a cizích neúspěchů, popírání nepříjemných skutečností. To je jen pár manipulativních taktik, kterými gaslighteři zkreslují realitu a vedou své oběti ke zpochybňování vlastních myšlenek a vnímání.
V turbulentní době po volbách se zdá, že už není mezi gaslightingem a politikou žádný velký rozdíl. Cílem v obou případech je zisk a udržení moci tím, že naruší důvěru oběti – tedy veřejnosti – v sebe sama, tzv. epistemickou sebedůvěru. Znejistit ji, rozhodit a nakonec umlčet. Popírání úplně jasných faktů tak není jen o slovíčkaření jednoho Schrödingerova blbce, může narušovat naše schopnosti myslet a rozhodovat se. To není problém jen pro pár důvěřivějších jednotlivců, kteří si nebudou jisti, kde je pravda. Útok na naše vnímání totiž ohrožuje celou demokracii. Víte, jak se nejlépe s takovým blbcem vypořádat? Nechte ho celý „vtip“ vysvětlit. Jedno se totiž musí Schrödingerovu blbci nechat. Zaslouží si náš smích.
