Slovo pro letošní rok? Odolnost. Jak ji najít podle finského sisu?
Sever Evropy je plný diferencovaných receptů na spokojený život. Finsko zdánlivě překvapivě nabízí hned dva. Sisu a kalsarikänni.
Odvaha, odolnost a síla, vystoupení z komfortní zóny, aniž by to člověka dostalo do kolen, to je v hrubých rysech štěstí po finsku. Komplex těchto vlastností dává šanci na přežití v náročných měnících se podmínkách, proto je jejich pěstování základem finského naturelu. Není to dánské hygge, švédské lagom, norský koselig, sisu má specifika, která nenaplníte novými polštáři na pohovku, dalšími světelnými řetezy, ba ani vespolek příjemnou společností přátel.
Kalsarikänni svět objevil v roce 2015, kdy do něj finské ministerstvo zahraničí v sadě národních emotikonů vypustilo emoji suchým finským humorem vysvětlující, co se za pojmem skrývá. Domácké popíjení alkoholu, optimálně ve spodním prádle, neboť proč se vůbec oblékat, když je venku psí počasí a vůbec tam jít nechcete. Praxe častá a prastará v řadě severských zemí, neboť zima je dlouhá a chmury nekonečné. Jen Finové se k ní ale oficiálně hlásí a nebojí se dělat si ze sebe legraci. Kalsarikänni se sisu spojuje jeden moment – hledání způsobu, jak přežít vysoké nároky přírody. Nicméně pak jdou diametrálně od sebe. Domácké popíjení pozvedne maximálně náladu, odolnost, morálku a kondici nikoli. Konečně, když se to přežene, ani ta nálada následně není zrovna zářivá.
Sisu 2.0
Slovo sisu nemá přímý ekvivalent v angličtině a vypadá to, že ani v jiných jazycích. „Jde o starý finský kulturní konstrukt tradičně používaný k popisu schopnosti jednotlivců prosadit se přes nesnesitelné výzvy,“ shrnuje podstatu konceptu finská psycholožka a expertka na sisu Emilia Elisabet Lahti.
Do povědomí zdejších obyvatel se dostalo někdy ve 20. letech minulého století, jeho podstata jim koluje v DNA nejspíš odjakživa. Zdá se, že starší generace spojuje sisu více s tvrdohlavostí a mottem „nikdy se nevzdávejte, ať už se děje cokoli“. Žila v představě, že těžké časy se silou vůle přežijí samy. Mladá generace považuje sisu spíše za tvrdou práci a honbu za sny, ale je ve svém přístupu pružnější. Také nesází na individuální strategie přežití, hodnoty nabývá pomoc druhým.
Moderní definice sisu se shodují na jednom – jde o jedinečný typ odvahy tváří v tvář velkým i malým výzvám. Může to být jednoduše opuštění příbytku, když je venku minus 20 °C, plavání v ledovém moři, jakož i vedení obtížného rozhovoru se svým partnerem nebo s někým v práci místo toho, abyste to odkládali. Jde o udržení úrovně zdravé odolnosti a mohou to být drobné každodenní aktivity, jako je chůze či jízda na kole nebo rozhovor s přítelem, které přitom zvyšují pohodu. Nemusí jít o něco velkého, jako je válečné vítězství nebo olympijský maraton.
Práce Lahti pomohla posunout definici sisu více do oblasti pozitivní psychologie, tedy k jakémusi sisu 2.0. „Je to jako sval, který můžete prohýbat, můžete na něj klepat a může to mít dopad na vás a váš život. Pozitivní sisu je odolnost a schopnost něco dělat, na rozdíl od toho druhu sisu, kdy jste tvrdohlaví a nepožádáte o pomoc. Zažila jsem syndrom vyhoření a deprese a uvědomila si, že součástí zdravého smyslu pro sisu je požádat o pomoc a říct: „Podívej, už nemůžu, potřebuji podporu,“ vysvětluje rozdíly oproti minulosti novinářka a autorka knih o sisu Katja Pantzar. Kniha Odolnost, síla a štěstí po finsku vyšla před pár lety v češtině.
Komu se to hodí
Proč by o něm měli vědět nejen turisté zírající na Finy, kteří v mrazech spokojeně vyrážejí na dlouhé procházky a noří se do ledových vod, ale také cizozemci, jimž je fi nská kultura lhostejná? Proč by se měl někdo zabývat tím, jak se učit překonávat nějaké nesnesitelné překážky, když už tak řeší spoustu problémů, a potřebuje spíš relax v sauně nebo mindfulness na jógové podložce? Protože se v něm skryté dovednosti mohou hodit. „Lidstvo je uprostřed největšího globálního rozvratu v moderní historii pracovní síly, osm z deseti profesionálů říká, že potřebují pomoc, aby se naučili zvládat stres. Ať už pracujete v týmu, řídíte ostatní, jste podnikatel, nebo rodič, nikdy nebylo tak důležité vědět, jak získat přístup k přirozené vnitřní síle své mysli, těla a ducha, abyste mohli sebe i ostatní soucitně podporovat v těžkých časech,“ vysvětluje Emilia E. Lahti.
Sisu jako výhoda
Studie výzkumného týmu Helsinské univerzity vedeného Penttim Henttonenem před dvěma lety prokázala několik důležitých benefi tů v oblasti duševní síly, pohody a osobnostních rysů, jako je extraverze, otevřenost, pokora, svědomitost a hlavně vytrvalost. Překvapivým prvkem přitom bylo, jak si mnozí Finové neuvědomují, jak jsou šťastní a dobře situovaní, což ve skutečnosti úzce souvisí s odolností. Když jste pokorní, dokážete se lépe přizpůsobit změnám a výzvám, aniž byste se chlubili, jak jste skvělí.
Ve skutečnosti šťastná země má díky sisu paradoxně spíše střízlivý pohled na štěstí a přijatelnější přístup k neúspěchům, což podle finského filozofa Franka Martely zvyšuje spokojenost Finů se životem. „Významná část našeho štěstí je určena tím, jak čelíme protivníkům a protivenstvím,“ poznamenává filozof. „Místo toho, abychom výzvy brali jako důkaz toho, že člověk není šťastný, spíše je vítáme jako příležitost ukázat, co v něm je. Věřím tedy, že čím lépe člověk dokáže čelit protivníkům s přijímajícím a odvážným přístupem, tím snazší je zažít pohodu a štěstí, ačkoli to pro něj život neusnadňuje,“ připomíná.
Posedlost překážkami
Vytrvalost je nepochybně užitečná vlastnost, jenže jsou chvíle, kdy nejlepší možnou volbou není prosadit nemožné, ale přestat o něco usilovat a jít dál. Pentti Henttonen potvrdil i škodlivou stránku sisu. Neustálé zkoušení a překračování svých limitů může způsobit újmu, psychickou i fyzickou, nejen jednotlivci, ale i ostatním v jeho okolí. „Lidé s příliš mnoho sisu mohou být svým hledáním posedlí, stát se lhostejnými, a dokonce ostatní zastrašovat. Příliš mnoho sisu může také narušit individuální úsudek o tom, kdy se vzdát a kdy vytrvat,“ varuje Henttonen. S čímž Emilia E. Lahti jen souhlasí. Sisu je o odhodlání a vnitřní síle postavené zpříma vůči extrémní nepřízni osudu. Aby ale mohlo zlepšit naše životy, vyžaduje rozum. „Chce to udržet si vnímavost. Aplikovat sisu s moudrostí a srdcem.“
"Článek vyšel v časopise Moje psychologie 7/2024"
