Huna: Návod, jak najít únik z tíživých emocí i výkonového světa
Aloha – vítejte na Havaji. Tentokrát ne v turistických resortech, ale v konceptu, který utvářel polynéskou kulturu. Dodnes v něm hledají úlevu i naplnění ti, kdo se potřebují nadechnout a najít únik z tíživých emocí i výkonového světa. I tak se dá brát huna.
Může to pro vás být New Age, může to být ryzí ezo, ale můžete si vyzobat momenty, které zasadíte do svého dosavadního života, a díky nim dosáhnete větší lehkosti a svobody. Naštěstí nežijeme ve světě, kde rigidní rovná se jediný správný, a kde si můžeme vymezovat hranice a neřešit kritiku na sociálních sítích ani u pravověrných komunit. Můžeme žít vlastní verzi, když se to vezme kolem a kolem, můžeme mít také vlastní komunitu, která chápe, jak to myslíme, a přijímá náš přístup k životu.
Článek si můžete poslechnout v audioverzi:
Některé principy prastarého polynéského učení huna praktikují i „osvícení“ majitelé a manažeři úspěšných firem. Jsou to zejména ti, kteří svůj byznys postavili na kreativních a obecně pracovních pozicích s filozofickým přesahem, věří, že ochrana životního prostředí a respekt k hodnotám předků nejsou jen povrchní greenwashing, stejně jako věří, že jejich lidem zvýší kreativitu a pracovní výkon spirituální přesah a více svobodného nadechnutí. Nutno říci, že to hodně vychází.
Příběh miliardáře bez mobilu
„Nemusíte řídit lidi, ale můžete je inspirovat. Náš úspěch není měřen jen finančními ukazateli, ale také tím, jak jsme ovlivnili svět kolem nás,“ to jsou myšlenky amerického horolezce a zakladatele firmy Patagonia Yvona Chouinarda z jeho knihy Nechte mé lidi surfovat. Byl to manažer, který to, co hlásal světu, také osobně žil. Nebyla to přímo huna, ale myšlenky a emoce, které v ní mají kořeny. Yvon Chouinard celou svou kariéru podporoval projekty na ochranu životního prostředí a nakonec předal akcie své miliardové společnosti neziskové organizaci, která vydělané peníze investuje do environmentálních projektů.
„Namísto toho, abychom z přírody vytěžovali hodnoty a přeměňovali je v bohatství, využíváme bohatství, které Patagonia vytváří, k ochraně zdroje. Děláme ze Země našeho jediného akcionáře. Záchranu planety myslím smrtelně vážně,“ prohlásil při odchodu z byznysu úspěšný muž, který se pro nás nepochopitelně obešel bez mobilního telefonu.
Podstata systému
Když na divokou Havaj dorazili misionáři, velmi je překvapilo, jak jsou místní obyvatelé zdraví a energičtí. „Podle mého skromného názoru to bylo způsobeno důrazem na neustálou duchovní, emocionální, mentální a fyzickou vyrovnanost. Ale známky nerovnováhy neignorovali, měli totiž funkční nástroje, jak se znovu vyladit,“ přemýšlí o učení huna jeho popularizátor, psycholog Matt James. Huna je jednou ze starých věd o léčení, osvícení a osobním zmocnění.
Původně se jí říkalo ho‘omana . Ho‘o znamená „dělat“ a mana znamená „životní síla“, obdobu má v principu ki (jako v aikidu), chi (jako v tai-chi) nebo práně v sanskrtu. Dohromady slovo ho‘omana znamená zmocnění k práci s vlastní energií. „Jde o to, zůstat přes měnící se vnější okolnosti v souladu s okolím a v souladu se sebou samým,“ vysvětluje na svých seminářích Matt James.
Na emoce rituály
James nepopírá, že huna má kořeny v ezoterice, šamanismu a jasnovidectví, zdůrazňuje však bod, který považuje za důležitý i pro lidi vyhýbající se ezo světu. Huna učila Havajce, jak pracovat s unihipili, tedy nevědomou myslí, aby dokázali uvolnit stres a potlačované emoce, kdykoli se objevila negativní emoce nebo úzkostná vzpomínka. „Havajci pochopili, že je to signál k tomu, aby se tato emoce nebo vzpomínka uvolnila a nechala plynout. Nezaháněli špatné pocity. Provedli rituály, dostali se do svého nevědomí, z této zkušenosti získali poučení a potom nechali pocity odejít.“ Mezi havajské rituály vycházející z učení huna lze zařadit i masáž kino mana, která vede k uvolnění. S hunou souzní i surfing, který se stal na Havaji životním stylem.
Na samotných rituálech není nic divného, psychologové se shodují v tom, že do práce s lidskou myslí patří od nepaměti, nezpochybňují jejich sílu, hovoří spíše o formě. A ta může být různá. V prvé řadě snižují úzkost. „Rituály mění mozek, o tom není pochyb. Ověřili jsme, že po skončení rituálu mozek reagoval na osobní selhání a chybu sníženou aktivitou, rituál jej znecitlivěl,“ hovořil o výsledcích pokusů na torontské univerzitě psycholog Nick Hobson. Mohou to být jednoduché rituály tenisty Rafaela Nadala s láhvemi s vodou před závodem, ale také šamanské rituály, které člověka vcucnou a pak ho vyplivnou s novým nastavením v hlavě.
Sedm principů
Havaj s podmanivou přírodou, skvělými plážemi a uvolněnou atmosférou je přirozeným místem pro trénink života podle principů učení huna. Současné pojetí systému huna kombinuje filozofické, duchovní, ezoterické a psychologické znalosti a hovoří o objevení vnitřního světla. Sedm principů učení huna poprvé odvodil z havajského jazyka, nikoli z doktríny, Max Freedom Long na počátku 20. století. Pracuje se s nimi stále.
- Aloha: Pozdrav a zároveň filozofi e lásky. Znamená to přinášet lásku do každého okamžiku a vytvářet život z lásky, být zdrojem lásky v tomto světě.
- Pono: Život s upřímností a laskavostí. Připomíná nám, abychom dělali to, co je správné, i když to není snadné.
- Makia: Vaše energie následuje vaši pozornost, proudí tam, na co se soustředíte. Pokud chceme v životě něčeho dosáhnout, potřebujeme tomu věnovat pozornost, celý proces však vyžaduje vnitřní disciplínu.
- Mana: Nepopírejme vlastní sílu, je důležité ji láskyplně uznat, nebát se jí a sebevědomě ji začlenit do každodenního života. S tím ovšem přebíráme za svůj život odpovědnost.
- Manawa: Vyzývá k životu v přítomnosti. Každému, kdo je příliš připoután k minulosti nebo se příliš zarputile zaměřuje na budoucnost, bude chybět přítomnost.
- Ike: Svět je takový, jaký je člověk sám. Ike nám připomíná, jaký filtr nahlížení světa jsme si vytvořili, a vede k přemýšlení, zda nejsme ochotni jej změnit a vyčistit si „brýle“ svého vnímání.
- Kala: To je velké finále učení huna, hranice totiž podle něj neexistují. Na kvantové úrovni jsme spojeni se všemi bytostmi, s celou přírodou, proto nám kala připomíná, abychom se na sebe nedívali odděleně od nich.
