Fenomén ghosting: Náhlý konec komunikace bolí stejně jako fyzické zranění. Co dělat?
Ještě včera jste si normálně psali. Pak najednou ticho. Žádná odpověď, žádné vysvětlení, žádné rozloučení. „Jsi v pohodě?“ Nic ani po pár dnech. Náhlé přerušení veškeré komunikace je fenomén, který se stal běžnou součástí vztahů spolu s rozmachem online seznamování. Netýká se ale jen randění. Může se objevit i mezi přáteli, kolegy nebo dokonce v rodině.
Co je to ghosting?
Ghosting znamená, že s vámi druhý člověk zničehonic přestane komunikovat, aniž by předtím cokoli naznačil. Vlastně se z něj stane duch (anglicky ghost). Nezvedá telefon, neodpovídá na zprávy, ani třeba proto, aby zrušil už naplánované věci. Často je přitom dál aktivní na sociálních sítích, dává si nová storíčka a komentuje příspěvky ostatním. Klíčové je u ghostingu to, že mu nepředchází žádné vysvětlení a pravděpodobně se ho nedočkáte ani později.
Kdy jde o ghosting?
Neexistuje přesná lhůta, po kolika dnech mluvíme o ghostingu. Důležitější než čas je náhlá změna chování. Pokud někdo běžně odpovídal ihned a najednou dva dny nic, je to varování. Pokud píše sporadicky, může jít jen o jeho styl.
Proč lidé ghostují?
První, co nás napadne, když nás někdo „vyghostuje“ bývá: „Co jsem udělal/a špatně?“ Ve skutečnosti ghosting vypovídá víc o tom, kdo mizí, než o tom, kdo zůstává. Často jde o lidi, kteří neumějí zvládat konflikt a nepříjemné rozhovory, mají vyhýbavý styl vztahové vazby, bojí se závazku, nebo jim jednoduše chybí empatie. Pro ně je jednodušší „zmizet“, než čelit něčemu nepohodlnému nebo nepříjemnému. Digitální svět to navíc usnadňuje. Jedno kliknutí a kontakt je pryč.
Co cítíme při ghostingu?
Ghosting bolí. A to i tehdy, když vztah nebyl dlouhý nebo „vážný“. Lidský mozek reaguje na odmítnutí podobně jako na fyzickou bolest. Kromě vysvětlení nám chybí i jistota a pocit vlastní hodnoty. Typické jsou tři fáze:
- Překvapení a zmatek: Co se stalo?
- Sebezpochybňování: Řekl/a jsem něco špatně? Nejsem dost dobrý/á?
- Úzkost, smutek, vztek: Bez odpovědí se takové zranění těžko zpracovává.
Dlouhodobě může ghosting narušit sebevědomí i důvěru v další vztahy. Někteří lidé si pak drží odstup, bojí se investovat city do dalších přátelství nebo romantických vztahů, dokonce se i sami uchylují ke ghostingu. Je to pro ně forma obrany či „prevence“, aby znovu nezažili totéž zranění.
Jak reagovat na ghosting?
Má cenu psát a chtít vysvětlení? Na to se nedá říct ani ano, ani jasné ne. Jedna klidná, zdvořilá zpráva může přinést odpověď, ale také nemusí. Je důležité se připravit na obě varianty. Pravda je, že pokud vás někdo vyghostoval, bude vám lépe bez něj. Uzavření celé záležitosti navíc nejspíš nečekejte od něj, ale od sebe. Přijetí, že na všechno v životě nedostaneme odpověď, je sice nepohodlné, ale zároveň i osvobozující.
Jak se s ghostingem vyrovnat?
- Neduste své emoce: Zklamání, vztek i smutek jsou přirozené.
- Odmítněte negativní myšlenky: To, že někdo zmizel bez vysvětlení, neznamená, že jste špatní lidé.
- Nepožadujte vysvětlení: Jedna zpráva může přinést pocit, že jste udělali, co jste mohli. Opakované psaní a pokusy o kontakt většinou jen prohlubují pocit bezmoci.
- Nenechte se tím definovat: Ghosting je rozhodnutí druhého člověka, ne vizitka vaší hodnoty.
- Soustřeďte se na sebe: Přátelé, koníčky, pohyb, terapie. Cokoli, co vás ukotví a připomene vám, kdo jste.
Co dělat, když vás vyghostuje a pak se vrátí?
To se stává. Otázka není, proč se vrací, ale jestli ho chcete zpět vy. Sledujte, zda přichází omluva, vysvětlení a skutečná snaha o změnu. Bez otevřené komunikace se důvěra obnovuje těžko. A hlavně dejte na svůj pocit. Pokud návrat vyvolává víc úzkosti než radosti, je v pořádku tuhle kapitolu už definitivně považovat za uzavřenou.
