Happy Valentine’s Day? Ne, díky! Proč stále více žen slaví Galentine’s Day
Vánoce se prezentují jako svátky o rodině, silvestr je o velkolepých večírcích a Valentýn o romantické lásce. Ale ruku na srdce, kdo tu pro vás byl, když vám naposledy zlomil kdokoli srdce nebo vám pracovní vyhoření nedalo spát? Byly to vaše kamarádky. Přesto v našem kalendáři chyběl den, který by oslavoval právě toto pouto. Tedy až doteď. Seznamte se s Galentine’s Day.
Ačkoli tento svátek, připadající na 13. února, vznikl původně jako vtip v seriálu Parks and Recreation, jeho celosvětová popularita odhaluje něco mnohem hlubšího. Ukazuje na hlad po autentickém ženském společenství. Zatímco Valentýn se soustředí na romantickou lásku (často doprovázenou tlakem na dokonalost a utrácení peněz, které nemáme), Galentine’s Day oslavuje ty, které nás drží nad vodou, když romantika selhává.
Samotný název Galentine’s Day je důmyslnou slovní hříčkou: Vznikl spojením anglického slangového výrazu „gal“ (holka, děvče či kámoška) a jména Valentine. V češtině bychom jej mohli volně opsat jako „den nejlepších kámošek“.
Síla ženské sounáležitosti
Tvrzení, že přátelství léčí, není jen prázdnou frází. Studie z University of California (UCLA) naznačuje, že ženy reagují na stres jinak než muži. Zatímco u mužů převládá reakce „bojuj, nebo uteč“, u žen se vyvinul mechanismus „tend-and-befriend“ (pečuj a kamaraď se).
Při kontaktu s blízkými přítelkyněmi se vyplavuje oxytocin, který mírní dopady kortizolu a vyvolává pocit bezpečí. Podlepsycholožky Susan Pinker a jejího výzkumu sociální integrace je právě osobní kontakt s přáteli jedním z nejsilnějších prediktorů dlouhověkosti, který předčí i cvičení nebo stravu.
Paradoxem dnešní doby však zůstává fakt, že i když o biologickém významu přátelství víme víc než kdy dřív, v praxi o něj přicházíme. Tento balzám na nervy totiž ke své aktivaci vyžaduje fyzickou přítomnost a společně sdílený čas, tedy přesně to, co v našem současném životním stylu naráží na nečekané, často neviditelné bariéry.
Proč jsou naše vztahy v ohrožení?
- Digitální iluze blízkosti: Sledování „stories“ a pasivní lajkování příspěvků nám dává falešný pocit, že jsme s kamarádkami v kontaktu. Náš mozek se však nenechá ošálit displejem; k hluboké psychické regeneraci a vyplavení oněch prospěšných látek nezbytně potřebuje oční kontakt, vnímání řeči těla a sdílený fyzický prostor.
- Mýtus superženy: Pod tlakem na dokonalost v profesní i mateřské roli jsme si zvykly odsouvat vlastní potřeby na vedlejší kolej. Čas strávený s kamarádkou pak podvědomě vnímáme jako sobecký luxus nebo položku, kterou lze z nabitého diáře snadno vyškrtnout, namísto abychom jej chápaly jako základní psychohygienickou nutnost.
- Past pasivního odpočinku: Chronické vyčerpání z nároků na „work-life balance“ (což je často spíše boj o přežití) způsobuje, že ve volných chvílích volíme cestu nejmenšího odporu, kterou bývá nejčastěji izolovaný odpočinek u obrazovky. Ten nás sice fyzicky utlumí, ale emocionálně nedosytí tak, jako by to dokázalo aktivní budování vztahů.
Jak pojmout Galentine’s Day
Pokud se rozhodnete 13. únor oslavit, zkuste to pojmout jako rituál, který pomůže utužit vaše vztahy s kamarádkami, ne jako další důvod k tomu, udělat vítr ve vaší peněžence. Zkusit můžete například:
- Večer plný upřímnosti: Místo povrchních témat vytvořte bezpečný prostor pro sdílení věcí, které se ve vaší konverzaci běžně neobjevují. Přiznání nejistot nebo únavy v kruhu blízkých žen má obrovský terapeutický účinek a zbavuje nás pocitu izolace.
- Společný offline zážitek: Domluvte se, že telefony zůstanou v taškách. Ať už jde o návštěvu galerie, společnou procházku, nebo návštěvu keramické dílny, klíčem je sdílená pozornost v přítomném okamžiku.
- Dopis vděčnosti: Napište svým přítelkyním, v čem vás v uplynulém roce inspirovaly. Výzkumy pozitivní psychologie Martina Seligmana potvrzují, že vyjádření vděčnosti zvyšuje hladinu subjektivního štěstí u obou stran – dárce i příjemce.
