Ketamin by mohl přinést zásadní průlom v léčbě narušených mozkových funkcí, naznačují studie
Ketamin není jen anestetikum, ale pomáhá například i lidem s depresí či posttraumatickou stresovou poruchou. Výhodou je jeho rychlý nástup účinku. V poslední době se ale zkoumá, zda by mohl řešit problémy i s neurologickými poruchami. Studie totiž naznačují, že v mnoha případech dokáže zlepšovat třeba paměť nebo soustředění.
Poruchy jako roztroušená skleróza, epilepsie, Parkinsonova choroba či úrazy mozku nejdou ruku v ruce jen s fyzickými potížemi, ale často i s oslabením paměti, pozornosti nebo schopnostmi plánovat a řešit problémy. Existují různé kognitivní terapie, které pomáhají tyto dovednosti „trénovat“, ale co kdybychom dokázali mozek podpořit mnohem více? Právě zde vstupuje do hry ketamin. Jeho kombinace s behaviorálními a kognitivními terapiemi by mohla v budoucnu otevřít nové možnosti nejen v tom, jak nežádoucí symptomy zmírnit, ale možná i jak narušené funkce obnovit.
Ketamin vznikl v 60. letech pro bezpečnější anestezii, ale kvůli vedlejším účinkům a halucinacím se jeho používání časem omezilo. V nízkých dávkách se k němu ale medicína vrátila, nejen kvůli tlumení bolesti, ale i díky jeho protizánětlivým, neuroprotektivním a antidepresivním účinkům. Dnes tak ketamin překračuje hranice klasické anestezie a používá se například v psychoterapii.
Již je známo, že u lidí s depresí, která nereaguje na běžnou léčbu, se po ketaminu objevilo zlepšení i v oblastech jako jsou vizuální paměť, pozornost nebo rychlost zpracování informací, jak uvádí odborný článek z roku 2025. A protože deprese někdy doprovází i neurologické diagnózy, tahle „vedlejší výhoda“ ketaminu může být docela zásadní. Výzkumy jsou na začátku, ale už teď představují naději, že bychom mohli získat další nástroj, který by zlepšil kvalitu života lidí s tělesnými i kognitivními poruchami.
V lednu 2025 například získala Virginská univerzita v USA první částku z celkových 30 milionů dolarů (asia 620 milionů korun) pro výzkum účinků ketaminu na život ohrožující epileptické záchvaty, na které jiná léčba nezabírá. Analýza z Austrálie a Británie zahrnující více než 2300 dospělých zase v srpnu 2025 došla k závěru, že neexistují jasné důkazy o jeho přínosu při léčbě chronických bolestí.
Okno neuroplasticity
Jedním z nejzajímavějších účinků ketaminu na mozek je jeho potenciál „probudit“ neuroplasticitu, tedy schopnost měnit se, přizpůsobovat a učit novým věcem. Zatím toho víme více spíš z pokusů na zvířatech než na lidech, ale první výsledky vypadají minimálně slibně. Z dat, kdy se nízké dávky ketaminu podávaly zvířatům, se ukázalo, že ketamin podporuje vznik nových spojení mezi nervovými buňkami i celkovou reorganizaci mozku. Hlavně v oblastech, které mají na starost rozhodování, přizpůsobivost a emoce.
U lidí bylo pomocí zobrazovacích metod zaznamenáno zlepšení propojení mezi jednotlivými oblastmi mozku. Ketamin podle všeho aktivuje v prefrontální kůře přenos glutamátu, což je látka, která v mozku hraje zásadní roli v myšlení a učení. Navíc má tento přenos dvojí účinek: Pomáhá snižovat depresivní příznaky a zároveň zlepšuje fungování klíčových oblastí mozku. Nízké dávky ketaminu pozitivně ovlivňují i zánětlivé procesy v mozku, které jsou často spojovány s neurodegenerativními onemocněními.
Vědecký tým z Universidad de Las Américas v Ekvádoru nedávno analyzoval řadu studií zaměřených na působení ketaminu na neurokognitivní poruchy a dysfunkce. Nejzajímavější výsledky přinesly výzkumy na zvířatech – u více než 93 % hlodavců s poraněním mozku (v rámci 21 různých studií) se po podání ketaminu zlepšila paměť i prostorové učení.
Výsledky analýzy na svou kompletní publikaci teprve čekají, ale výzkum vlivu ketaminu na kognitivní funkce je v raných fázích a zatím proběhlo jen velmi málo studií na lidech. Je tedy potřeba ketamin zkoumat dál. Pokud se potvrdí, že ketamin skutečně otevírá tzv. „okno neuroplasticity“, mohla by jeho aplikace posunout kognitivní rehabilitaci – mozek by se lépe připravoval na změnu i učení, což by mohlo významně podpořit léčbu.
