Co se děje, když spíme: Jednotlivé fáze spánku jsou pro nás nepostradatelné
Spánek není jen pasivní „vypnutí“ mozku. Naopak, je to vysoce organizovaný a pro naši psychiku naprosto zásadní proces. Během něj naše tělo i mysl procházejí sérií pečlivě načasovaných cyklů. Jak vlastně fungují a co nám jednotlivé fáze spánku přinášejí?
Během noci náš mozek rozhodně neodpočívá. Zpracovává úkoly, na které za bdělého stavu nemá kapacitu. Třídí zážitky, rozhoduje, co je důležité si zapamatovat, a regeneruje se, aby mohl další den opět plně fungovat.
Jaké jsou fáze spánku?
Spánek lze rozdělit na dvě základní fáze: Non-REM a REM. Během noci se mezi nimi několikrát přepneme v rámci takzvaných spánkových cyklů. Každý z nich má svou specifickou a nenahraditelnou roli.
- Non-REM spánek (Non-Rapid Eye Movement): Tento typ spánku se zaměřuje především na fyzickou regeneraci. Oči se pod víčky pohybují jen minimálně, mozková aktivita se postupně zklidňuje a celé tělo odpočívá.
- REM spánek (Rapid Eye Movement): Během této fáze se mozek probouzí k aktivitě, která je téměř srovnatelná s bdělým stavem. Oči se za víčky rychle pohybují a nám se zdají živé sny. Fáze REM je klíčová pro naši psychiku, paměť a učení.
Jak dlouhé jsou spánkové cykly?
Jeden spánkový cyklus trvá přibližně 90 až 110 minut a během typické noci jich zažijeme čtyři až šest. Každý cyklus se skládá z několika fází Non-REM spánku, po kterých nakonec následuje fáze REM. Složení těchto cyklů se ale během noci mění. V první polovině noci dominuje hluboký spánek, který je zásadní pro fyzickou regeneraci. K ránu se naopak prodlužují intervaly REM spánku.
Non-REM: Lehký spánek (usínání)
Přechod mezi bděním a spánkem trvá jen pár minut. Svaly se uvolňují a mozek zpomaluje. Probudit nás může i sebemenší zvuk. K této fázi patří i typické škubnutí, které navozuje pocit pádu do propasti.
Non-REM: Stabilizovaný spánek
V této fázi trávíme nejvíce času, tvoří téměř polovinu celkové doby spánku. Oční pohyby se zastaví, srdeční tep i dech se zpomalí a tělesná teplota klesne. I když je stále možné nás relativně snadno probudit, vyžaduje to už silnější podnět. Tato fáze připravuje tělo na ten nejdůležitější odpočinek.
Non-REM: Hluboký spánek
Hluboký spánek je absolutně nepostradatelný. Probíhá během něj růst a obnova svalů a kostí a stimulace imunitního systému. Probudit někoho z této fáze je velmi obtížné. Pokud se to podaří, může se daný člověk cítit zmatený i několik minut. Nedostatek této fáze spánku pak vede k výrazné únavě během dne.
Fáze REM
Po hlubokém spánku cyklus pomalu vstupuje do fáze REM. Mozková aktivita se rapidně zvýší, ale svaly zůstávají neaktivní. To nám brání v tom, abychom své sny prožívali i fyzicky. Během REM fáze mozek zpracovává emoční prožitky, třídí a ukládá informace. Upevňuje se to, co jsme se naučili. Nedostatek tohoto druhu spánku pak může vést k problémům s pamětí, soustředěním a emoční regulací.
Narušení spánkového cyklu
Časté noční probouzení může být signálem, že spánkové cykly neprobíhají tak, jak by měly. Kromě stresu nebo vnějších vlivů je může narušovat i alkohol. Sklenička na dobrou noc vám možná pomůže usnout, ale daň si vybere později. Tělo se ve druhé polovině noci snaží alkohol metabolizovat, což vede k přerušení spánku a potlačení klíčové REM fáze. Výsledkem je pocit únavy i po relativně dlouhém spánku.
Zdroj: National Institutes of Health, Institute of Medical Psychology and Behavioral Neurobiology
