Jací jsme my, takové jsou Vánoce
Co se tak stát konečně milovanou „vánoční tetou“… strýcem… babičkou… dědou, u nichž se všichni cítí v pohodě a přijatí? Neprudit, netlačit a nedělat si hlavu z maličkostí. Tohle totiž duch Vánoc z duše nesnáší.
Jak to může ten Ježíšek všechno zvládnout?“ diví se děti a udření, vystresovaní rodiče se v duchu ptají na to samé. „Už se těším, až bude po Vánocích,“ slýchám už nějaký týden ve frontách v obchodech. Skoro jako by novou tradicí bylo těšit se, až bude po všem. Ještě nějak přežít silvestra a pak bude všechno lepší. Nový rok, nové naděje, nová předsevzetí.
Přízrak Vánoc za námi přichází od začátku října. Tahle tendence začínat s vánoční „masírkou“ každoročně o něco dříve má dokonce svůj termín - fenomén „Christmas creep“, v překladu jakési „vánoční plížení“. Ačkoli Vánoce nikdy nejsou jako z katalogu a pro mnohé z nás mohou být naopak velmi nepříjemným obdobím, nikdo nemůže úplně dělat, že se ho vánoční období netýká.
Zastavení, vnímání náboženského a tradičního přesahu jsou aspekty Vánoc, na které bychom se měli zaměřit, pokud se chceme dostat více do klidu a svátky si opravdu vychutnat. Bylo by pro nás dobré, abychom je nejen přežívali, ale uměli si je užít. Rozpomenout se na ducha Vánoc a uvědomit si, že ho vlastně tak trochu potřebujeme. Všechno to víme, je to v nás, jen tento přístup mnozí obtížně naplňujeme.
Když je nelze porazit, přidejte se
Během blížících se Vánoc není možné opustit obchod, aniž bychom alespoň jednou neslyšeli písně typu Last Christmas nebo Rolničky. Mnoho lidí považuje neustálý akustický útok vánočních písní za otravný. Výzkumníci z německé Univerzity v Oldenburgu ale našli možné řešení. Zjistili, že pokud se do melodie zabroukáte, váš přístup a nálada se změní. Zpíváním se dostanete do pozice, která je silněji spojena s pozitivními pocity a vzpomínkami než s těmi negativními. Nemůžete totiž dost dobře zpívat, pokud je vaše tvář napjatá a tělo stažené, a mozek vnímá i rovné držení těla a výraznou artikulaci v obličeji jako pozitivní. K tomu samozřejmě přidejte pocit sounáležitosti. Harmonická souhra gest, postoje, dýchání a synchronizace s ostatními jsou něčím, co můžete často pozorovat, když jsou lidé šťastní, a právě v tom tkví příznivý efekt zpívání koled pro lidskou psychiku. Že zpívání s vánočním songem v obchodním domě bude nejspíš působit maniakálně a nepotrpíte si na to, procházet davy s ochrankou za zády? Budiž, ale zvažte to. Vysmátý rebel je pořád lepší než podrážděný zoufalec, který by nejraději nákupními taškami praštil každého, kdo se mu připlete do cesty.
Rozsvítit tmu
Kdysi jsem četla článek o výzkumu, který tvrdil, že vánoční světýlka podporují dobrou náladu, a proto je dobré si jimi bohatě zdobit byt či dům. Příjemné osvětlení navodí pohodlnou atmosféru ve stylu dánského hygge, tedy pocit pohody, tepla, důvěrnosti a bezpečí v našich domovech. Na správném osvětlení něco je, zvlášť v zimním období, kdy mají lidé kvůli nedostatku denního světla větší sklony ke smutkům a depresím. Než si doma nainstalujete světelné řetezy, lampy, svícny, dekorativní zimní vesničky, zkuste přemýšlet o barevném vyznění, různé světelné odstíny totiž mohou různě ovlivňovat náladu. Například teplé barvy jako červená a oranžová jsou často spojovány s pocitem tepla a pohodlí, zatímco chladné barvy jako modrá a zelená mohou podporovat pocit klidu a relaxace. Vánoční osvětlení má zkrátka něco do sebe.
Kde v mozku sídlí duch vánoc
Kouzlo vánočního období existuje! Potvrzeno vědou. Dánská studie z roku 2015 se pokoušela odhalit a lokalizovat „ducha Vánoc“ v lidském mozku. Vědci pod vedením Anderse Hougaarda využili magnetickou rezonanci, aby v mozcích účastníků prozkoumali reakce na vánoční vizuální podněty a srovnali je s reakcemi na obrazy, které s vánočním obdobím nesouvisely. Po vystavení těmto podnětům byli účastníci vyzváni, aby odpovídali na otázky, jež se týkaly jejich osobních asociací s Vánoci. Následně výzkumníci pečlivě analyzovali mapy mozkové aktivity. Výsledek je překvapil, měli najednou před sebou složité vánoční sítě“. Studie prokázala, že mozek vytváří unikátní nervovou síť speciálně věnovanou zpracování radostných vánočních pocitů.
Kouzlo Vánoc tedy není jen pohádkovým zaklínadlem. Je to souhra reakcí v mozku formovaná našimi zážitky z dětství a naším osobním vnímáním Vánoc. Vánoce pro mnoho z nás znamenají primárně příjemný prožitek, jen si ho často umíme zkazit přílišnými požadavky a očekáváními.
Nic jako dárek
Téměř každému vadí, že v dnešní době jsou Vánoce především svátkem konzumu, a přitom je zrovna tenhle aspekt vánočních časů jednoduše řešitelný. Nedávejte si dárky. U nás v rodině, kde už jsou všichni členové dospělí, to funguje bezvadně již několik let. Nejdříve jsem se za tuhle skutečnost trochu styděla, ale dneska na obligátní otázku „Tak co? Už máš dárky na Vánoce?“ s klidem odpovím, že si doma dárky nedáváme. Chvilka překvapení. Tazatel se často zarazí, ale potom často řekne, že mi vlastně závidí.
Je to totiž ve skutečnosti v nás. Hluboko v podvědomí většinou máme, že pravý smysl Vánoc tkví v jejich schopnosti nás přivést zpět k sobě samým. Během adventu i samotných svátků by se proto lidé měli ideálně zamyslet nad svým životem, hodnotami a prioritami. Mají se zkrátka trochu zklidnit. Klid je, koneckonců, pro nás dospělé v mnoha případech tím největším dárkem. Samozřejmě pokud máme v rodině malé i větší děti, je to něco jiného. Mysterium Vánoc i jejich ruch a stromek s dárky jim dopřejme, udělejme pro ně, co zvládneme, jen ne za cenu nervozity, štěkání a zbytečně vyvolaných sporů. Vše se silně zapíše do jejich životů a vytvoří jim základ příjemných prožitků na celý život. Klišé o radosti v dětských očích totiž není klišé, ale prostě fakt.
Jako malé děti
Pokud by to u vás bez dárků dospělým zkrátka neprošlo, zkuste ho, třeba jen z legrace, přijmou tak, jak by ho přijalo pětileté dítě. Roztrhejte vánoční papír. Vrhněte se na dárek a udělejte s ním všechno, co se s ním dělat má. Rozeberte ho. Sestavte ho. Navlečte ho na sebe. Ušpiňte se v něm. Začtěte se do něj. Jděte s ním spát (pokud jste tedy nedostali motorovou pilu). Jenom proboha nevzdychejte, že to muselo stát strašně peněz. Je zvláštní, jak se nám s dospělostí mění spontánní radost z dostávání dárků, na jejich rozdávání. Máme v očích očekávání, když partner rozbaluje to, co jsme mu pod stromeček zabalili, ale když jsme v roli trhače papíru my, jsme ve víru protichůdných pocitů. S naučeným úsměvem pak děkujeme Ježíškovi a snažíme se nedat najevo emoce.
Ještě děsivější disciplínou je v duchu porovnávat částku, kterou jsme za dárky utratili s hodnotou, kterou mají dárky, co jsme obdrželi. A jako bonus si to potom také okamžitě vyčítat, protože sami před sebou vypadáme jako skrblíci.
Jen tak být „vánoční tetou“
Jednou budu tou usměvavou vyklidněnou tetou, která si nedělá hlavu z maličkostí, protože ví, že když nejde o život, tak – ehmm – nejde o nic. V přítomnosti takovéto vysněné ženy, která je moudrá, ale nikomu nedává nevyžádané rady, totiž panuje příjemná, vlídná a odlehčená nálada. Je radost být v její přítomnosti, vždycky člověka povzbudí. Budu zkrátka pozitivní paní, která si umí užít všechno dobré, a příležitost ke slavení zejména. Vánoce ji nebudou obtěžovat. Nadšeně si vyzdobí byt už na začátku prosince a k pečení cukroví si pozve kamarádky, udělají si přitom hezký pospolitý večer se svařákem, vaječňákem nebo jen voňavým čajem.
Když nad tím přemýšlím, taková teta by klidně mohla být „ředitelkou Vánoc“. Ví, že Vánoce nejsou jenom pro děti a že každý „Grinch“ nakonec vyměkne, když se to s ním umí. V jejím tlumeně nasvíceném bytě se všechno třpytí a voní po vanilce a skořici. Ozdoby na stromečku září v různých barvách a každá z nich má svůj vlastní příběh. Tato nadšená teta přináší do Vánoc opravdovou harmonii a pohodu. Její přístup k životu je inspirativní pro všechny kolem ní. Je ukázkou toho, jak můžeme slavit Vánoce s lehkostí a láskou a jak můžeme být zdrojem klidu pro ostatní. A tak se každý rok její byt či dům stává centrem veselí, lásky a smíchu, kde se všichni cítí přijatí. Protože jací jsme my, takové jsou i naše Vánoce.
Nenechte se ovlivnit tím, jaké by měly být vánoční svátky a jak byste se měli cítit. Je to jako s Instagramem – pokud se budete srovnávat s nějakým ideálem, nikdy z toho nevyjdete dobře.
Proč by mělo být všechno tak, jak je to každý rok? Co si dát k štědrovečerní večeři v restauraci? Proč neodletět někam daleko do tepla? A co tak místo výměny dárků věnovat peníze na charitu? Když se člověk zamyslí, co by se dalo udělat jinak, zjistí, že možností má mnoho.
Jakákoli možnost pohybu je jednoduše plus. Cvičení může pomoci předcházet úzkosti a depresi. A už jen jemné protahování dokáže zlepšit náladu a navodit větší klid.
Pokud se cítíte ve stresu, úzkosti nebo depresi, nenechávejte si tyto pocity pro sebe. Zavolejte někomu, komu se můžete svěřit. Jaká je vaše podpůrná síť? Nebojte se říct o pomoc přátelům a rodině, nezapomínejte, že sdílená starost je poloviční starost.
Sváteční období je často obdobím hojného popíjení vánočního alkoholu. Pamatujte, že alkohol sám o sobě vám sice na chvíli udělá dobře, ale nakonec působí depresivně, takže vám spíše přitíží. Svařák, punč nebo vaječňák sice k Vánocům patří, ale nemusíme je konzumovat ve velkém, a vlastně nejsou nezbytné.
