Spíte až moc? Příliš spánku může signalizovat nástup demence nebo chronické onemocnění
Pravděpodobně už jste to slyšeli nesčetněkrát: Málo spánku není zrovna balzám pro vaše tělo ani mysl. Krátké noci dokážou rozhodit mozek, zatížit srdce, zhoršit pleť a často i celkové psychické rozpoložení. Může být ale pro nás nebezpečné spát příliš?
Analýza výsledků 79 studií, které sledovaly tisíce lidí minimálně jeden rok, měla za cíl zjistit, jak se délka spánku promítá do zdraví a rizika úmrtí. Možná vás nepřekvapí, že lidé spící méně než sedm hodin měli o 14 % vyšší riziko úmrtí než ti, kteří spali sedm až osm hodin. Zajímavější ale bylo zjištění, že ti, co spali naopak více než devět hodin, měli riziko úmrtí zvýšené o 34 %. Podobné výsledky přinesl i rozsáhlý výzkum z roku 2018, který zpracoval data ze 74 studií.
Delší spánek bývá provázen větší pravděpodobností depresí, chronické bolesti, přibírání na váze či metabolických poruch. Ale neděste se, protože tato data neříkají nic o tom, že dlouhý spánek způsobuje zdravotní problémy. Jen že spolu často souvisejí.
Vztah mezi dlouhým spánkem a horším zdravím je složitější, než se na první pohled zdá. Do hry vstupuje hned několik faktorů. Například lidé, kteří se potýkají s chronickým onemocněním, často spí déle. Jejich tělo jednoduše potřebuje více odpočinku. Podobně na nás může působit kouření, nedostatek pohybu nebo některé léky. I nadváha nás může znavit, protože narušuje kvalitu spánku, proto se lidé s nadváhou mohou přirozeně snažit „dospat“, co jim chybí. Delší spánek je sám o sobě spíše příznakem zdravotních potíží než jejich pravou příčinou.
Co dál?
Odborníci se dlouhodobě shodují, že většina dospělých potřebuje sedm až devět hodin spánku denně. Samozřejmě existují výjimky. Někteří lidé jsou přirozeně „krátcí spáči“ a fungují skvěle i s méně než sedmi hodinami. U většiny z nás ale kratší spánek než sedm hodin přináší nepříjemné následky. Den po špatné noci máme méně energie, horší náladu, hůře se soustředíme a snadněji nás přemůže stres. A z dlouhodobého hlediska může nedostatek kvalitního spánku přispívat ke vzniku závažných onemocnění od kardiovaskulárních chorob přes cukrovku 2. typu až po duševní potíže či některé typy rakoviny.
Pokud máte potřebu spát déle, může to naznačovat, že se vám nedostává kvalitního, regeneračního spánku. Jestliže je spánek často přerušovaný (například kvůli apnoe, syndromu neklidných nohou či chronické bolesti), organismus může „dospávat“ nebo si kompenzovat jeho nedostatečnou kvalitu tím, že nakonec trávíte v posteli více času. Tendence „vyspávat“ nebo zaspávat jsou také spojovány s poruchami nálady např. depresemi či chronickou únavou. Lidé, kteří často spí „na hranici“ dlouhého spánku, hlásí častější únavu, nízkou energii, sníženou motivaci. Ve velké meta-analýze z roku 2024 autoři uvádějí, že jak nadměrná denní ospalost, tak delší noční spánek byly u seniorů spojeny s vyšším rizikem poklesu kognitivních funkcí a rozvoje demence.
Pokud vám dělá potíže spát či vstávat, nebo dokážete prospat třeba půlku dne, vždycky je lepší si o svém spánku promluvit s lékařem či lékařkou. Pamatujte si, že nulová energie přes den není normální. Nemusíte to vydržet, lepší je obrátit se na odborníky, abyste mohli zjistit, co vám tím vaše tělo dává najevo.
