Když z kluků rostou ňunínci: Proč dát novému pojetí mužnosti víc prostoru?
Očekávání, která společnost klade na chlapce a mladé muže, mají silný vliv na jejich prožívání světa i sebe samých. Od útlého věku se setkávají s představami, jak má vypadat správný chlap, a ať už si to uvědomujeme, nebo ne, podobná očekávání často zužují jejich možnosti, zejména v oblasti emocí a sebepřijetí. Rigidní představy o mužnosti tak mohou mladé muže pořádně brzdit.
Kolikrát jste svému synovi řekli věty typu „buď chlap“ nebo „nebuď baba“? Samozřejmě že chceme, aby naši chlapci byli silní, samostatní a vždy nad věcí. Ale tlak na to obstát i ve chvílích, kdy každý jiný člověk potřebuje zastavit a nadechnout se, může ovlivnit, jak měří svůj úspěch a na čem si budují sebevědomí. Zakládat ho na výkonech, odolnosti nebo tím, kolik emočních „slabostí“ v sobě potlačili, může být pořádně stresující.
Jednou z nejčastějších výzev, kterou chlapci více či méně nápadně dostávají od okolí, z médií nebo třeba ve škole, je vyhýbat se všemu, co působí „příliš žensky“. Empatie, zranitelnost nebo jemnost, tedy univerzálně lidské kvality, jsou často prezentovány jako něco, co se k opravdovému muži nehodí. Ve formě žertů, rýpanců i dobře míněných rad vychováváme kluky k odmítání či zesměšňování všeho, co je spojováno se ženskostí. Jako by pocity, které každému člověku pomáhají lépe se orientovat ve světě, byly něco nežádoucího.
Otevřené možnosti
Výzkum publikovaný psychology Di Biancou a Mahalikem ukazuje, že tlak na tradiční mužskou roli souvisí se zhoršeným duševním zdravím, problémy ve vztazích či epizodami agrese. Zjednodušeně řečeno: Když se mužnost smrskne na pár „povolených“ vlastností, vzniká zbytečná propast mezi tím, kým mohou být, a tím, co „se po nich chce“. Naštěstí stále více mužů dnes ukazuje, že maskulinita může být mnohem pestřejší a přívětivější. Tihle muži si dovolují být zároveň silní i citliví, rozhodní i soucitní, ambiciózní i partnersky vnímaví. A nepůsobí to nijak rozporuplně, naopak jim to dá větší autenticitu a vnitřní klid.
Historie i současnost ostatně nabízejí mnoho příkladů mužů, kteří byli obdivováni nejen pro svou odvahu či vůdcovské vlastnosti, ale i pro empatii, laskavost a schopnost vnášet do okolí mír. Ukazuje se, že kombinace tradičně „mužských“ i „ženských“ kvalit není slabost, ale spíše nový standard všestranné a skutečně vyrovnané mužnosti. Posun v chápání genderových rolí neprobíhá jen na úrovni jednotlivců, v posledních dekádách se po celém světě postupně uvolňují hranice toho, co je „dovoleno“ mužům i ženám. A to je dobrá zpráva pro nové generace chlapců (i dívek), kteří díky tomu mohou vyrůstat ve světě, kde je normální být sám sebou, nikoli nabubřelou karikaturou nějakého nerealistického ideálu.
Otevíráním prostoru pro širší spektrum projevů mužnosti nabízíme chlapcům a mladým mužům šanci žít spokojeněji a ve zdravějších vztazích. Nicméně, spravedlivější prostředí a společnost, kde se nemusíme neustále přetvařovat jen proto, že se zrovna nevejdeme do starých škatulek, může prospívat lidem bez ohledu na věk či pohlaví.
