Více pracujeme, více se bavíme a málo spíme. Nejhůře je na tom Gen Z

Všichni si uvědomujeme, kolik spánku potřebují kojenci, batolata nebo malé děti předškolního věku. S nástupem do školy se ale všechno začíná plíživě měnit. Ještě na prvním stupni se snažíme dodržovat, aby naše děti spaly zhruba deset hodin denně. Jakmile ale přejdou na druhý stupeň, začíná množství dětí, které spí optimální dobu, rapidně klesat. A během svého dospívání a studia na střední škole se dostávají do čísel, bez přehánění, tragických.

Co nám brání dobře se vyspat? Maličkosti, které rozhodují

Markéta Burleová

Worklife Balance

Kdybychom se vás zeptali, kolik si myslíte, že potřebují adolescenti spánku, pravděpodobně odpovíte, že zhruba sedm až osm hodin denně. Dospívající jsou přece jen téměř dospělí. Pravda ale je, že reálně by lidé mezi třináctým a osmnáctým rokem života měli spát mezi devíti a desíti hodinami. V některých případech potřebují dokonce víc spánku než mladší děti. Dospívající totiž zažívají novou vlnu reorganizace mozku a psychologického zrání, které zpravidla trvá až do dvaceti let. Velká část této transformace se přitom odehrává během spánku, kdy dochází k úpravám a posilování silových nervových drah, zpracovávání emocí, kódování naučených informací a také k fyziologickým změnám, jako je obnova a růst svalů. To všechno jsou pádné důvody, proč dospívající spánek tolik potřebují, pravda je ale taková, že ho ani zdaleka nemají dostatek.

Kromě výše zmíněných procesů se během spánku uvolňují chemické látky jako dopamin a serotonin, důležité pro dobrou náladu, kreativitu, soustředění a chuť se učit. Dostatečný odpočinek je také odpovědný za imunitu a snížení rizika chronických onemocnění. Máme tak v rukou naprosto zázračný nástroj, který není schopen nahradit žádný známý lék, doplněk stravy ani cvičení. Přesto narůstá počet spánkově deprivovaných lidí a současné civilizační problémy nedostatku spánku přisuzujeme mnohem méně, než by si ve skutečnosti zasloužily.

Obzvlášť u dospívajících má pak rozsáhlé následky, se kterými se dnešní generace běžně potýká. Počet dospívajících, kteří v poslední době zažili depresi, se podle výzkumů Pew Research Center mezi lety 2007 a 2017 zvýšil o 59 procent. A není náhodou, že právě v těchto letech v téže generaci klesal průměrný počet hodin strávených v peřinách.

Jak si vysedět mindfulness

Irena Sládečková

Seberozvoj

Samozřejmě nelze všechny depresivní a úzkostné poruchy mávnutím kouzelného proutku vyřešit pár hodinami navíc v posteli, faktem ale zůstává, že nedostatek spánku prokazatelně zvyšuje hladinu stresu, tlumí činnost mozkových drah zodpovědných za zvládání emocí a posiluje negativní vnímání reality. Nevyspané děti a dospělí tak v náladách častěji tíhnou ke smutku, frustraci, vzteku a beznaději. Navíc jsou náchylnější k užívání návykových látek, zapomínají informace, dělají chyby a prohlubují se u nich nezdravé stravovací návyky. Nedostatek spánku tak suverénně patří k těm nejhorším startům do života, jaké si v běžné realitě dokážeme představit.

Jako rodič zmůžete málo

Problém je, že v současnosti máme jako rodiče dospívajících v mnohém svázané ruce. Samozřejmě se již od dob, kdy byly vaše děti malé, snažíte dohlížet na to, aby měly včas večerku a nečetly si pod peřinou s baterkou. Co je ale snadné ukočírovat u malého školáka, je u teenagera prakticky heroický výkon. Protože faktory, které spánek ovlivňují, máte málokdy skutečně pod kontrolou. Na jedné straně jsou věci, které se můžete pokusit ovlivnit, jako je elektronika. Nekoukat do displeje alespoň hodinu před usnutím je základ, který bychom měli dodržovat všichni, nezávisle na věku.