Průlom ve výzkumu Alzheimera: Lithium představuje novou naději v léčbě i prevenci
V časopise Nature byl v srpnu 2025 publikován přelomový objev. Mezinárodnímu vědeckému týmu se poprvé podařilo prokázat, že se v mozku přirozeně vyskytuje lithium, chrání ho před poškozením a pomáhá udržovat zdravou funkci všech hlavních typů mozkových buněk. Práce trvala deset let a opírá se o experimenty na myších i o analýzy lidské mozkové tkáně a krve od lidí různé kognitivní kondice.
Alzheimerova choroba zasahuje odhadem 50 až 400 milionů lidí po celém světě. Průběh nemoci ale není u každého stejný a ani moderní léky většinou nezastaví její postup a ztrátu paměti, jen ji dokážou zpomalit. Kromě genetických a vnějších vlivů svou roli hraje ještě něco dalšího. A lithium, jak naznačuje tento výzkum, může být právě oním chybějícím článkem celé skládačky.
Tento rozsáhlý výzkum ukázal, že jednou z vůbec prvních změn, které Alzheimerově chorobě předcházejí, je úbytek lithia v mozku. U myší vedlo vyčerpání lithia k rychlejšímu rozvoji poškození mozku i ztrátě paměti. Lithium se váže na tzv. amyloidní plaky (shluky bílkovin typické pro Alzheimerovu chorobu), proto se vyčerpává, a zároveň se v mozku zhoršuje jeho vstřebávání.
V další části výzkumu tým otestoval novou sloučeninu lithia, která se těmto plakům dokáže vyhnout. A výsledek? U myší došlo dokonce k obnově paměťových funkcí. Zjištění dávají nový smysl pozorováním, která vědci a vědkyně sbírali celé dekády. Mohla by nyní vést k nové teorii Alzheimerovy choroby a ve svém důsledku i k lepší diagnostice, prevenci a léčbě v raných stádiích.
„V oblasti hypotéz o Alzheimerově chorobě se toho napovídá hodě, ale tohle je solidní výzkum. Jde o jednu z nejzajímavějších prací, které jsem v této oblasti za dlouhou dobu četl, a doufám, že podnítí velké úsilí k následování a prohloubení zjištění,“ reagoval na tento průlom chemik Derek Lowe pro Science.
Slibná budoucnost
Lithium se jako možná pomoc při Alzheimerově chorobě testovalo již dříve v několika menších studiích, a výsledky nebyly špatné. Problém je, že běžně používané sloučeniny, jako je třeba uhličitan lithný, mohou být při vyšších dávkách pro starší lidi toxické.
Nový výzkum také odhalil, že amyloid beta (protein, který se hromadí v mozku lidí s Alzheimerem) zachytí klasické formy lithia dříve, než vůbec stihnou zapůsobit. Bruce A. Yankner z Harvardu proto vyvinul se svým týmem novou strategii. Vytvořili speciální screeningovou platformu, ve které mohou vyhledávat sloučeniny, co se amyloidu dokážou vyhnout. Tímto způsobem přišli na použití orotátu lithia. „Jedním z nejinspirativějších zjištění bylo, že už při mimořádně nízké dávce existovaly výrazné účinky,“ uvedl Yankner.
Yankner ale zároveň varuje: zatím není potvrzené, že by lithium u lidí skutečně fungovalo jako ochrana proti neurodegeneraci. „Lidé by rozhodně neměli začít užívat lithiové přípravky na vlastní pěst,“ zdůrazňuje. Přesto je opatrně optimistický – věří, že orotát lithia, nebo jemu podobná sloučenina, se brzy dostane do klinických testů. A dodává: „Doufám, že lithium udělá něco zásadnějšího než nynější léčba. Nejen zmírní, ale i zvrátí kognitivní pokles a zlepší životy pacientů.“
Nyní bude třeba výsledky prověřit v dalších studiích. Skvělé je, že screeningovou platformu mohou využívat i další výzkumníci a výzkumnice k hledání ještě účinnějších sloučenin s podobnými vlastnostmi. Pokud se výsledky v budoucnu potvrdí, vědci a vědkyně doufají, že by jednou mohl Alzheimerovu chorobu zachytit běžný krevní test. Pokud by se z krve zjistilo, že pacientovi chybí lithium (a tedy je ohrožen touto chorobou), mohl by se začít léčit již v raném stádiu. Také studie lidí, kteří i ve vyšším věku zůstávají vůči Alzheimeru „odolní“, by zase mohla pomoct stanovit ideální hladinu lithia, kterou by mělo smysl udržovat, aby k onemocnění vůbec nedošlo.
Použité zdroje: Nature, NZIP, Science, Harvard Medical School
