Citlivou pleť může mít každý. Jak zahnat pocit, že vám hoří kůže a jak tomu přecházet?
Už jste někdy zažili pocit, že vám vyskočí obličej z kůže? Pálení, pnutí, svědění? Nejste sami. S příznaky definujícími citlivou pokožku se podle nejnovějších výzkumů setkala až třetina populace a trh s produkty označenými slovem „sensitive“ neustále roste. Co se vlastně s naší pletí děje a jak ji dostat zpátky pod kontrolu?
Celý život se potýkám s atopickým ekzémem a přidruženou citlivou pletí se sklony k vysušování. Vždycky jsem si myslela, že je to součást mého onemocnění a že ti ostatní mají pleť buď mastnou, nebo normální. Pak jsem ale zjistila, že jedna z mých kamarádek používá na obličej i tělo pouze měsíčkovou indulonu. Tvrdí totiž, že vše ostatní ji nesnesitelně pálí nebo štípe, a to prý vyzkoušela nespočet produktů, včetně těch, které byly označené jako hypoalergenní. Druhá kamarádka má zase po každé sprše nebo koupeli velké červené fleky v obličeji i na krku. Prý ji to nebolí, jen má chvíli pocit, že má vysokou horečku.
S projevy citlivé pleti se mohou setkat i ti, kteří mají pleť suchou, mastnou, ale i smíšenou či normální. Podle studie The Prevalence of Sensitive Skin, kterou v roce 2019 provedla vědecká pracovnice v oblasti dermatologie a toxikologie Miranda A. Farage, mohou projevy citlivé pleti trápit až 70 % žen či 60 % mužů. Jedná se navíc o momentální stav, nikoli o typ pleti, kožní onemocnění nebo alergickou reakci, tak, jak se občas mylně uvádí. O co tedy vlastně jde?
Jak se projevuje citlivá pleť?
Nejde o typ pleti, jako je suchá nebo mastná, ale spíše o její stav, který může doprovázet kterýkoli z typů. Dermatologové ji definují jako soubor subjektivních pocitů objevujících se v reakci na faktory, jež by pro normální pleť byly zcela neškodné. Mezi tyto pocity patří štípání a pálení, které se nejčastěji objevují po aplikaci nevhodných produktů, po pobytu na slunci nebo vlivem teplotních změn. Dále je to svědění a pnutí, které často doprovází suchost pleti, zejména po umytí, a také mravenčení a brnění, kdy pokožka hyperreaktivně reaguje na sebemenší podněty, jako je nejen tvrdá voda, vítr a mráz, ale i pikantní jídlo nebo červené víno. Někdy se objeví i zarudnutí, které je často přechodné.
Frustrace mnoha lidí s citlivou pletí pramení z toho, že přestože jsou nepříjemné pocity velmi reálné, pleť nemusí mít žádné dlouhodobě viditelné projevy. Zjednodušeně řečeno, než se dostanete k lékaři, bude vaše vyrážka nebo zarudnutí pryč, a pro lékaře je tak mnohem obtížnější určit, o jaký problém se jedná. Zkušení dermatologové však dokážou stav pleti rozpoznat a doporučit specifi ckou péči.
Oslabená kožní bariéra
Zajímá vás, jak k tomu všemu přijdete? Za reaktivitou vaší pleti stojí hlavně kožní bariéra. Ta je u citlivé pleti narušená, a dráždivé látky z okolí se vám tak zvesela dostávají doslova pod kůži. Mohou to být prací prášky, smog, cigaretový kouř nebo nejrůznější kosmetické přípravky.
Kromě narušené bariérové funkce trpí citlivá pokožka také fenoménem popsaným jako neurogenní zánět, což velmi nadneseně znamená, že vaše nervy jsou přecitlivělé. Takto senzitivní nervová zakončení pak interpretují neškodné podněty jako nebezpečí a uvolňují zánětlivé látky, což spouští řetězovou reakci vedoucí k pocitům pálení a brnění. Vztah mezi pletí a psychikou je mimořádně silný, a proto i psychika hraje jednu z klíčových rolí. Naše kůže zkrátka dokáže odrážet náš psychický stav a stres, úzkost nebo stud dokážou způsobit rozšíření cév a vyvolat zarudnutí. Dlouhodobý stres navíc zvyšuje hladinu hormonu kortizolu, který narušuje kožní bariéru, zpomaluje regeneraci a přispívá k zánětlivým procesům.
Pozor na změnu produktů
Citlivá pleť je často zaměňována s chronickými kožními onemocněními, jako je rosacea, akné nebo atopický ekzém. Klíčové je vždy navštívit dermatologa, který udělá správnou diagnózu. Zatímco citlivá pleť je stav, rosacea je chronické zánětlivé onemocnění. Hlavním rozdílem je, že u rosacey je zarudnutí trvalé a je doprovázeno viditelnými žilkami a pupínky podobnými akné, které se objevují hlavně na středu obličeje.
Alergie je naopak specifi cká imunitní reakce na konkrétní alergen. Projevuje se typickou vyrážkou, svěděním a otokem, zatímco citlivost pleti je funkční reaktivita na široké spektrum podnětů, a to bez zapojení imunitního systému. V případě podezření na alergii pomohou náplasťové testy, které vám provede lékař.
Co dělat a čemu se vyhnout?
Péče o citlivou pleť vyžaduje holistický přístup zaměřený na minimalizaci spouštěčů a posílení kožní bariéry. Hlavní je šetrné čištění. Používejte jemné čisticí přípravky s neutrálním pH nevyžadující oplachování tvrdou vodou, jež může pleť dráždit a oslabovat. Při výběru kosmetiky hledejte produkty s obsahem niacinamidu posilujícího kožní bariéru a redukujícího zarudnutí, dále ceramidů doplňujících ochrannou vrstvu pleti a kyseliny hyaluronové zajišťující hloubkovou hydrataci. Naopak se vyhněte především parfemaci a barvivům. U citlivé pleti se také důrazně nedoporučuje mechanická a chemická exfoliace. Zásadní je celoroční ochrana s vysokým SPF, tak na ni nezapomínejte.
Péče o citlivou pleť musí přitom jít ruku v ruce s celkovou péčí o tělo a mysl. Vzhledem k nepopiratelnému propojení mezi pletí a psychikou je klíčové minimalizovat stres. A ano, víme, že to po vás chce už i obvoďák a terapeut, ale se stresem věci lepší holt nikdy nebudou. Vyzkoušet můžete nejrůznější relaxační techniky, důležitý je dostatek spánku, pravidelná fyzická aktivita a samozřejmě strava. Konzumace pikantních jídel, alkoholu nebo horkých nápojů je z principu zapovězena, nejlepší však bude, když si sami povedete seznam potravin nebo tekutin, které vám spouštějí citlivost.
Estetická mediciína a citlivá pleť
A jak si vlastně stojí majitelé citlivé pokožky na poli estetické medicíny, když i obyčejný peeling je pro ně nevhodný? MUDr. Martin Chorvát, zakladatel a hlavní lékař estetické kliniky Venusium, říká: „Citlivá pleť je velkou výzvou nejen v každodenní péči, ale také v estetické medicíně. Vyžaduje šetrný přístup, pomalejší tempo a přesně zvolenou metodu. Zatímco běžná pleť snese více stimulace, citlivá reaguje rychleji zarudnutím, pálením nebo otokem. To ale neznamená, že by byla estetická medicína pro tyto klienty tabu. Naopak moderní medicína dnes nabízí celou řadu technologií a preparátů, které jsou k pleti velmi šetrné a dokážou jí dodat hydrataci, zklidnění a obnovu bariéry.“
Jaké zákroky si tedy můžete dovolit? „Citlivá pleť velmi dobře reaguje na biorevitalizaci a mezoterapii s kyselinou hyaluronovou, aminokyselinami nebo peptidy, na šetrné laserové zákroky (například neablativní frakční lasery), které stimulují regeneraci, ale nepoškozují povrch, a v neposlední řadě také na neinvazivní ošetření, jako je radiofrekvence nebo kvalitní kosmetické protokoly,“ vyjmenovává MUDr. Chorvát. Nedoporučuje naopak silné chemické peelingy, agresivní ablativní lasery nebo příliš časté a intenzivní zákroky, které narušují ochrannou bariéru kůže.
Péče je klíčová
Pamatujte, že citlivá pleť není osud, ale stav, který lze účinnou péčí a změnou životního stylu zmírnit. Než začnete experimentovat se skincare, obraťte se na dermatologa, který vám pomůže s přesnou diagnózou. Následně odhalte vaše osobní spouštěče. I to vám totiž pomůže vybudovat účinnou rutinu, díky které se budete moci pyšnit krásnou a zdravou pokožkou.
Zdroj: autorský článek
