Příčinou depresí je výchova sněhových vloček, myslí si SPD. Jak chce nová vláda řešit krizi duševního zdraví?
Po sedmi napínavých týdnech máme novou vládu a tak je čas si zopakovat, co nám strany slibovaly před volbami. Redakce Moje psychologie se tehdy ptala nejen na to, jak moc je pro jednotlivé strany duševní zdraví občanů důležité, ale i na konkrétní kroky v oblasti péče o mladé. „Příčinou je výchova sněhových vloček,“ myslí si SPD o depresích deváťáků. Motoristé nám raději ani neodpověděli.
Za Hnutí ANO, které pojímá duševní zdraví jako průřezové a systémové téma s dopadem na fungování celé společnosti, nám odpovídal přímo staronový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Nejsilnější parlamentní a vládní strana k tématu přistupuje systémově, zdůrazňuje komplexní reformu péče, prevenci, dostupnost služeb a dlouhodobé strategické plánování opřené o odborné dokumenty a meziresortní spolupráci. Duševní zdraví vnímá jako zásadní agendu, kterou je třeba řídit a průběžně adaptovat.
SPD, jejich nejpočetnější koaliční partner, naopak považuje duševní zdraví a s ním spojená alarmující čísla spíše jako důsledek společenského a výchovného selhání než nedostatečného systému péče. Prevenci vidí v omezení digitálních technologií a posilování psychické odolnosti dětí. Zatímco ANO mluví o budování struktur a služeb, SPD akcentuje změnu přístupu k dětem a školnímu prostředí. Motoristé ani po opakované žádosti svůj pohled či plány nevyjádřili. Níže vám nabízíme plné znění zaslaných odpovědí, ve kterých jsme upravovali pouze drobné překlepy.
Otázka: Jaké místo ve vašem programu zaujímá péče o duševní zdraví a co byste v této oblasti chtěli prioritně prosadit? Ať už se to týká zdravotních či sociálních služeb, neziskového sektoru nebo školství.
ANO podle svých odpovědí nebere duševní zdraví na lehkou váhu. „Tuto oblast považujeme za klíčovou, protože duševní zdraví obyvatel ovlivňuje celé fungování státu – jak budou studovat (tedy jak se bude společnost vzdělávat), pracovat, jak budou konzumovat návykové látky, jaká bude kriminalita a tak dále.
Aktuálními prioritami vzhledem k rapidnímu nárůstu psychických potíží a duševních onemocnění zejména v mladé generaci bude péče o děti a dorost, včetně prevence na školách, obecně prevence, zvyšování zdravotní gramotnosti a krizová péče, abychom zabránili dalšímu prohlubování tohoto problému, dostupnost psychoterapie a komunitní péče. Bohužel nejde o několik jednotlivých opatření, protože v této oblasti vše souvisí se vším a jde o nutnost komplexního řešení.
Duševní zdraví je ovlivněno oblastmi jako dostupnost práce, bydlení a podobně, a například dostupnost komunitních služeb ovlivní potřebu lůžek a četnost opakovaných hospitalizací. Proto byl za naší vlády vytvořen Národní akční plán pro duševní zdraví, který komplexně postihuje všechny oblasti nutné k řešení, a v jeho realizaci, rozšiřování a adaptaci v reakci na aktuální situaci budeme pokračovat,“ napsal nám ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
SPD vidí řešení spíše v nabízení alternativ k digitálním technologiím a zajištění odborné péče. „Ve školství udělat vše pro omezení vlivu sociálních sítí a mobilních telefonů v rámci vyučovacího procesu, zpřístupnit volnočasové aktivity co nejširšímu spektru a množství obyvatelstva a pokud už nastane problém, zajistit dostatečné množství odborníků, které s už nastalým problémem pomohou,“ slíbil tým SPD prostřednictvím mluvčí Lenky Čejkové. Jak chce dostatečné množství odborníků zajistit, prozradilo v odpovědi na poslední otázku, kterou najdete níže.
Otázka: Podle dat NÚDZ vykazovalo 40% žáků a žaček 9. tříd v roce 2023 známky středně těžké až těžké deprese. Jaká nabízíte řešení probíhající krize duševního zdraví mladé generace? S kým se hodláte v této věci propojit, ať už z odborné veřejnosti či napříč politickým spektrem?
„Je příčina a důsledek. Příčinou je výchova „sněhových vloček“. Dětem se umetá cestička, hlavně žádné překážky a stresové situace. Přitom právě ve škole lze děti na toto připravit v řízeném prostředí, formou překážek a stresu odpovídajících mentální a vývojové připravenosti i například domácích úkolů a povinností. Důsledkem je pak zvýšená potřeba dětských psychologů, kteří ovšem už jen hasí požár. Navíc dětských psychologů je nedostatek, ale to je problematika týkající se formy vysokoškolského studia a to je na samostatné povídání. A v řešení se spojíme s kýmkoliv, kdo bude mít stejný náhled na věc,“ vyjádřilo se SPD.
Naopak Adam Vojtěch vidí cestu v tom, aby se o mladých lidech nerozhodovalo bez jejich pohledu na věc. „Zde je nutná kooperace zejména se samotnými studenty a mladými lidmi, abychom nevytvářeli systém podpory dle našich domněnek o jejich potřebách. Do této oblasti je zapojeno mnoho stakeholderů a institucí – zejména jde o oblast školství a sociálních služeb, klíčová je také spolupráce s rodinami. Pro efektivní podporu této oblasti využijeme základnu Rady vlády pro duševní zdraví, kterou opět vytvoříme na vládní úrovni a kdy do diskuzí navíc aktivně zapojíme uživatele,“ odpověděl ministr. Klíčové resorty, které zmínil, obsadilo také ANO. Ministerstvo práce a sociálních věcí povede Aleš Juchelka, do křesla ministra školství se vrací Robert Plaga.
Otázka: Představte si, že se vaše vize osvědčí a občané vám ve volbách v příštích 25 letech zajistí pohodlné vládnutí. Jak by mohla v roce 2050 vypadat státem zajištěná prevence a péče o duševní zdraví, kterou byste vybudovali?
Jak vidí ANO a SPD budoucnost? „Pokud by šlo skutečně o „pohodlné vládnutí“ tak se bohužel nestane vůbec nic, pokud mluvíme o kontinuální a náročné práci, pak je cílem vytvoření modelu péče zvaného BALANCED CARE, který reflektuje priority uživatelů péče a odpovídá na jejich potřeby – tento systém má robustní složku prevence a vyvážený poměr mezi komunitními a nemocničními službami, mezi stacionárními a mobilními službami s důrazem na jejich poskytování blízko bydliště uživatelů. K lepšímu pochopení tohoto vyváženého systému doporučuji si přečíst kapitolu VIZE v Národním akčním plánu pro duševní zdraví 2020 – 2030,“ uvedl Adam Vojtěch. „Vize je sice komponovaná do roku 2030, ale je platná i do roku 2050, protože jde o neustálý rozvoj a adaptaci na aktuální podmínky, ne vytvoření ideálního systému a jeho petrifikaci,“ dodává.
SPD vidí budoucnost například v navýšení kapacit studijních oborů v oblastech péče o duševní zdraví. „Prevence, prevence a ještě jednou prevence. Nejlepší řešení problému je, pokud vůbec nevznikne. Podpora volnočasových aktivit dětí i dospělých. Jak ve fyzické i psychické rovině. Omezení vlivu sociálních sítí a digitálních technologií v rámci vyučovacího procesu i navýšení kapacit studijních oborů v oblasti psychologie a psychiatrie. S tím souvisí i úprava systému samotného studia těchto oborů,“ odpověděla bez uvedení konkrétních úprav za tým SPD mluvčí Čejková.
