Čím více možností, tím hůř. Jak nás paralyzuje FOBO?

...

... Zdroj: Kyle Glenn on Unsplash

Evelína Mrázová
Společnost

Sedíte v restauraci a nevíte, co si dát? Přemýšlíte, jestli vzít tuhle pracovní nabídku, protože se bojíte, že za týden se objeví lepší? Čím více možností máme, tím těžší je se rozhodnout. A právě tady se objevuje syndrom FOBO, tedy strach z lepších možností. V dnešní době, kdy je vše na dosah jen pár kliknutími, tento fenomén sílí a ovlivňuje nejen naše každodenní volby, ale i zásadní životní rozhodnutí.

FOBO neboli fear of better options je termín popisující neschopnost se rozhodnout, která plyne z obavy, že naše volba nebude ta nejlepší. Můžeme ho nazvat také „syndromem dokonalé volby“. Tento strach pramení z přesvědčení, že někde na nás čeká něco dokonalejšího: lepší pracovní nabídka, kompatibilnější partner, chytřejší telefon nebo luxusnější a výhodnější dovolená. Výsledkem je neustálé odkládání rozhodnutí, přehodnocování již učiněných kroků, nebo dokonce úplná rozhodovací paralýza. FOBO často vytváří pocit frustrace a neklidu, protože dokonalé řešení, které hledáme, může být jen iluzí.

Článek si můžete poslechnout v audioverzi:

Jedním z klíčových faktorů, které tento jev posilují, je nadbytek možností. V dnešní online době je možné téměř okamžitě porovnávat stovky „nabídek“, ať už jde o výběr partnera, práce, oblečení, či bytu. Čím více možností máme, tím obtížnější je zvolit jen jednu a smířit se s tím, že ty ostatní necháme být.

Jak FOBO ovlivňuje naše životy?

Psychologické studie ukazují, že tento fenomén souvisí s perfekcionismem a vysokými očekáváními. Nekonečné množství možností pak dosáhnutí téměř nedosažitelného výrazně komplikuje a vede k menší spokojenosti. Potvrzuje to například studie profesorky psychologie Sheeny Iyengar z Kolumbijské univerzity – větší výběr vede k větší nerozhodnosti a menší spokojenosti s finálním rozhodnutím. Podle Iyengarina výzkumu lidé, kteří čelí mnoha možnostem, zažívají více stresu a mají tendenci odkládat rozhodnutí, což nakonec snižuje jejich celkovou spokojenost.

Přehnaná analýza se může projevovat ve všech oblastech života, od každodenních drobných rozhodnutí, jako co si dát k snídani, až po zásadní životní volby. Například při hledání práce se mnoho lidí zdráhá přijmout nabídku, protože doufají, že za rohem je jiná, lepší příležitost za více peněz. Ve vztazích může FOBO vést k tomu, že partnery porovnáváme, místo abychom s nimi budovali hlubší spojení. V běžném životě to pak způsobuje zbytečné odklady, které vedou k pocitům marnosti a vyčerpání.

Paradox volby

FOBO úzce souvisí s konceptem paradoxu volby, který popsal psycholog Barry Schwartz. Paradox volby říká, že čím více možností máme, tím méně jsme schopni se rozhodnout a tím méně jsme spokojeni s výsledkem. FOBO tento princip posouvá ještě o krok dál – nejenže se rozhodujeme pomaleji, ale často se nerozhodneme vůbec, protože nás pohltí obavy, že někde čeká ještě lepší alternativa. Příliš mnoho možností nás nutí stále porovnávat a pochybovat o naší volbě, což nás psychicky vyčerpává a brání nám v tom, abychom byli spokojeni s tím, co jsme si vybrali.

Můžeme FOBO překonat?

Dobrá zpráva je, že FOBO není nezvladatelné. Prvním krokem je uvědomit si, že dokonalé řešení pravděpodobně neexistuje. Zároveň je užitečné zaměřit se na proces rozhodování, tedy stanovit si jasná kritéria a omezit množství možností, které zvažujeme. Psychologové doporučují praktikovat takzvaný „satisficing“ – spokojení se s „dostatečně dobrou“ volbou místo hledání té nejlepší.

Když se ocitnete uprostřed rozhodovací paralýzy, zkuste si na chvíli odpočinout od všech „pro a proti“ a zkuste spoléhat na svou intuici. Intuice, často popisovaná jako „pocit vnitřního vedení“, není jen magická představa. Ve skutečnosti vychází z podvědomých zkušeností a poznatků, které naše mysl rychle zpracovává. Jak říká psycholog Malcolm Gladwell, autor knihy Blink: „Intuice je rychlý, automatický proces, který dokáže v mnoha situacích vybrat to správné, i když to nedokážeme přesně vysvětlit.“ Důvěra v tento „vnitřní kompas“ může pomoci překlenout nerozhodnost a přinést větší klid do rozhodovacího procesu.

To nejlepší z Mojí psychologie poslouchejte jako audioverze. Všechny audiočlánky najdete zde.

Dalším krokem může být vědomé omezení času stráveného přemýšlením o možnostech. Nastavit si časový limit na rozhodnutí nebo se radit s našimi blízkými, kteří nás znají, může pomoci výrazně snížit stres. Důležité je také přijmout, že chyby jsou součástí života, a že ne všechny volby musí být perfektní, aby byly správné. Příkladem je metoda „good enough“ rozhodování, kdy se soustředíme na výběr, který je dostatečně kvalitní, aniž bychom se topili v hledání ideálního řešení.

FOBO je důsledkem doby, ve které žijeme. Doby, kdy máme na výběr z více možností než kdy předtím. I když je lákavé hledat dokonalost, klíčem k větší spokojenosti je přijetí, že žádná volba nebude perfektní. Jak říká Sheena Iyengar: „Volba nás činí šťastnějšími, pokud jsme schopni využít naši svobodu k tomu, abychom udělali rozhodnutí, které je v souladu s našimi hodnotami a cíli.“ Místo neustálého porovnávání možností je lepší zaměřit se na rozhodování, které nám přináší pocit uspokojení, a najít radost i v dobrých volbách.