Objevte Málagu mimo její sezónu. Čeká na vás ticho, ospalé pláže a pescaíto frito
Město Picassa a brána do Andalusie – Málaga je místo, kde slunce prosytí každý kout jasem a které vám zvedne náladu, i kdyby se mračil zbytek Evropy. Nejlépe se přitom poznává mimo hlavní sezonu.
Aeropurto de Málaga – Costa del Sol, vítá nás žlutý nápis, jakmile vystoupíme na letištní dráhu Slunečného pobřeží. Nad hlavou je příznačně blankytně modrá obloha a slunce. Jasno je v tomto jihošpanělském městě celoročně, proto se sem vyplatí přijet i v zimě a brzy zjara, tedy v období, kdy většina letovisek na pevnině spí.
Do centra Málagy, druhého největšího města Andalusie, se cestovatelé dostávají velmi příjemně a rychle. Stačí si koupit levnou jízdenku na vlak, který vás tam z letiště za 10 minut doveze. U automatu na jízdenky si sice vystojíte frontu, ale to je maličkost, za chvíli už přece vystupujete v centru města, které je rodištěm Pabla Picassa, jednoho z nejznámějších malířů na světě.
Ospalé pláže
Prozkoumat centrum Málagy je lákavé, stejně ale jako suchozemec ze střední Evropy zamíříte nejdříve na pláž přivítat se s mořem. Sezona je ještě daleko, tak vás čeká mimořádný klid. Písek trochu studí a v moři se nikdo nekoupe, nicméně lidé si čas na pláži umějí užít i tak. V zimě ani brzy na jaře to tu nežije tak jako v pozdějších měsících, o to zajímavější je sledovat rozdíly. Lidé nosí bundy a do klidných mořských vln smočí palce jen odvážlivci. Jeden z nich tu v písku dokonce zapomněl ponožky, všímám si po chvíli, co si sednu hned vedle nich.
Okolo projde prodavač rozměrných plážových šátků. Moc kšeftů tu asi v tuhle zimní dobu neudělá, možná je na tom ale o trochu lépe než Thajka nabízející na pláži masáže. V hlavní sezoně má určitě úspěch, ale v období bund a kapucí si asi moc nevydělá. Ani hlídači těch pár lehátek toho moc nenapracují. Prodavači zmrzlin to na pláži ani nezkoušejí, ale restaurace, které nezavřely, mají plno. Sedí se tu příjemně, a nebýt toho, že má člověk neustále pocit, jako by zkrátka někdo „ubral na topení“, je to prostě pohlazení po duši. Kéž by se mořský vzduch, slunce a nebe bez mraků daly dovážet.
Tady jí Banderas
Ale zpět do centra. Andalusii jsem si vždycky představovala hodně barevnou. Ne že by Málaga byla šedivá, ale čekala jsem španělskou divokost, znějící jako dunění pódia pod tanečnicí flamenca. Je pravda, že v zimě a předjaří jsou i tady stromy a rostliny v útlumu, koncem března je ale jaro v plné síle, město prosytí zeleň a květinové záhony. Večer ale vždy bezpečně poznáte, v jaké zemi se nacházíte, Španělé vyjdou do ulic, večeří a povídají si u vína do pozdních hodin. Příjemná změna.
Možností, kde se v Málaze najíst, je nepočítaně. Nejslavnější restaurací je ale El Pimpi, která se nachází v centru města poblíž hradu Gibralfaro. Tento tradiční bar, vinárna a restaurace v jednom je proslavený skvělými tapas a španělskými víny. Jedním z hostů tam bývá i herec Antonio Banderas, další slavný rodák. Ten má prý blízko El Pimpi nemovitost, a pokud ho tam nepotkáte osobně, setkáte se s ním alespoň na fotografi i na stěně podniku.
Další turistovou povinností je potom návštěva hlavní tržnice Mercado Central de Atarazanas. Budova postavená na místě Nasridského přístavu z patnáctého století je příkladem architektury města ze století devatenáctého. Dnes je jediným pozůstatkem staré loděnice monumentální brána ohrady. Ve stáncích se prodává vše od masa, ryb přes ovoce a zeleninu až po hotové tapas a pescaíto frito neboli smažené ryby. Ráno si tam pohodlně nakoupíte a dáte si kávu a něco dobrého. Místní sem chodí pravidelně a není divu.
Picassovo město
Obyvatelé Málagy jsou na slavného malíře Pabla Picassa velmi pyšní. Nejenže tu má muzeum, ale z domu, kde s rodiči žil do svých deseti let, je místo, které je věnováno jeho životu a dílu. Dům stojí v rohu u náměstí Plaza de la Merced, kde se dá příjemně posedět v jedné z kaváren a člověk si může představovat, jak kolem malý Pablo pobíhal. Na jedné z blízkých laviček je potom usazená socha Picassa, ovšem už v seniorském věku.
Svou pestrobarevnou Andalusii nakonec nacházím, a to v Muzeu Carmen Thyssen, které je založené na sbírce někdejší španělské miss Carmen Cervery, páté manželky movitého barona ThyssenBornemiszy. Hlavním zaměřením muzea je španělské malířství 19. století a právě to zobrazuje neskutečně živou Andalusii. Španělky tancující v červených, růžových a žlutých šátcích, obklopené smějícími se dětmi a muži bavícími se u sklenky vína. Okno do minulosti, které se vyplatí prozkoumat.
Objevit Andalusii
Nižší teploty přímo přejí objevování Andalusie, která je sice v létě nádherná, ale rozpálená tak, že se člověku ani moc nechce vzdalovat od moře. Málaga je přitom vynikajícím výchozím bodem pro mnoho výletů do okolí. Výčet míst, která by stála za návštěvu, je dlouhý. Vybírám si autobusový výlet do města Ronda se zastávkou v Setenil de las Bodegas, jednom z typických bílých městeček, byť poněkud odlišném. Některé jeho domy jsou totiž vestavěné do skalního převisu a působí velmi fotogenicky.
Název města Setenil pochází z latinského slova a znamená „sedmkrát nic“, čímž odkazuje na odolnost maurského města vůči křesťanským útokům, neboť bylo údajně dobyto až po sedmi obléháních. Druhá část názvu, de las Bodegas, odkazuje na vinice, jež později založili noví křesťanští osadníci.
Další zastávkou je město Ronda, označované za Ciudad Soñada neboli město snů. Tento přívlastek se někdy připisuje básníkovi Raineru Mariovi Rilkemu, ale Ronda si romantickou auru udržuje po staletí a přitahuje umělce, neodolali jí například Ernest Hemingway a Orson Welles.
Nejikoničtějším místem v Rondě je Puente Nuevo neboli Nový most, který překlenuje nejméně 120 metrů hlubokou propast. Most i zdejší půvabnou krajinu je možné obdivovat z kaskádovité terasy hotelu Don Miguel. Průvodkyně mi doporučila andaluskou studenou polévku ajoblanco, která se dělá z mandlí a česneku. Snědla jsem ji, ale příště už si tuhle specialitu asi neobjednám. Ochutnávku Andalusie však můžu rozhodně doporučit, a to v každou roční dobu.
Kam ještě v Málaze a okolí
Alcazaba a Castillo de Gibralfaro – historické opevnění s nádhernými výhledy na město a pobřeží
Katedrála Málaga – monumentální gotická katedrála s bohatou historií a unikátní architekturou
Cesta Caminito del Rey – malebná horská stezka s úžasnými výhledy a adrenalinovým zážitkem
Puerto de Málaga – přístav, který je jedním z největších ve Španělsku a jedním z nejstarších ve Středomoří
Centre Pompidou Málaga – pobočka pařížského centra současného umění
Bioparc Fuengirola – zvířecí park zasazený do deštných pralesů Afriky a Asie
Zdroj: autorský článek
