Když je vztah jen v naší hlavě. Slovo roku 2025 „parasociální“ ovládlo naši realitu
Slovo roku, které pravidelně vybírá Cambridge Dictionary, není jen jazyková kuriozita, ale znamení doby. Co dříve patřilo do odborných učebnic sociologie, žijeme, aniž bychom si to běžně uvědomovali.
„Parasocial“ (česky „parasociální“) popisuje druh vztahu, ve kterém cítíte, jako byste někoho dobře znali a přitom jste s ním nikdy třeba neseděli u kávy, neprohodili pár slov v pracovní kuchyňce a nejspíš ho ani nikdy neviděli živě na vlastní oči. Může to být celebrita, oblíbený seriálový hrdina, ale v posledních letech i AI jazykové modely (LLM), konkrétně chatboti s umělou inteligencí, kteří nás natolik zrcadlí, až si můžeme začít myslet, že mají osobnost.
Původ termínu sahá do roku 1956, kdy sociologové Donald Horton a Richard Wohlpoukázali na to, jak televize nově servírovala hlasatele a celebrity přímo do našich obýváků. Diváci si k lidem na obrazovkách začali budovat emocionální vazby. Teprve před pár lety přišly smartphony, sociální sítě, algoritmy podsouvající jedno video za druhým a najednou máme všichni nepřetržitý přístup k životu těch, kteří ho sdílí. Už nejde jen o večerní pořad v televizi, ale o nekonečný přísun instagramových stories, reels a tiktokových videí plných emocí a často právě tehdy, když jsme sami.
Proč právě teď?
Podle Cambridge Dictionary nabral výraz „parasociální“ v roce 2025 obrovský nápor a zájem lidí o tento termín strmě stoupal, vyhledávání se opakovaně zvyšovalo a výraz se začal objevovat i v běžném jazyce třeba na sociálních sítích. Editor slovníku Colin McIntosh to shrnul jasně: „Parasociální vypovídá o duchu doby 2025.”
Fanouškovské nadšení po oznámení zasnoubení Taylor Swift a Travise Kelce, nadšené komentáře pod každým jejich fotem, emotivní reakce na rozchodové album Lily Allen. To všechno jsou momenty, které ukázaly, že tento fenomén už dávno není akademický nebo teoretický. Už nejde jen o lidi, kteří chodí na koncerty a kupují si občasný merch, ale jsou součástí komunity s intenzitou, která připomíná opravdový cit. Fandomse vyvinul.
A pak je tady umělá inteligence. Lidé dnes považují ChatGPT a podobné jazykové modely za asistenty, terapeuty, důvěrníky nebo dokonce přátelé či milence. To z „parasociálních vztahů“ dělá novou normu. Co jsme ještě nedávno považovali jen za nástroj, se rychle stává důvěrníkem v nočních hodinách. Psychologové varují, že to může skrývat nebezpečí, protože se v takovém vztahu můžeme začít utápět. AI partneři jsou vždycky po ruce, nejsou nikdy unavení a můžeme je snadno manipulovat.
Posun ve vnímání vztahů
Parasociální vztahy mohou být pohodlné, ale i zrádné. Člověk jim může připsat důvěru, blízkost, dokonce i lásku a zároveň si vymýšlet kontinuitu a reciprocitu tam, kde žádná není. Simone Schnall z Cambridge mluví o tom, že parasociální vztahy „předefinovaly fandom, celebrity a s používáním AI také způsob, jakým se běžní lidé online navzájem ovlivňují“. Možná tento posun ani nechceme, ale už se zkrátka děje. Sociální sítě dávno nejsou jen o tom „sledovat a lajkovat“, ale i o pocitu přítomnosti, blízkosti a citové investice. Obzvlášť, když většinu našeho volného času začne zabírat scrollování a klikání.
„Parasociální vztah“ ale není jen poetické slovní spojení, jde o psychologický jev, který může mít i konkrétní dopady na naši náladu a sociální život. Studie ukazují, že takový vztah, ať už ke zpěvákům, streamerům nebo chatbotům, může pomáhat i škodit. Jedna z nejnovějších studií z roku 2025 upozorňuje, že parasociální vztahy mohou zlepšit náladu, poskytovat pocit útěchy a zaplnit samotu, když má člověk málo sociálních kontaktů. Další výzkum dokládá, že pro některé lidi může být parasociální vztah formou „emoční investice“, ze které čerpají inspiraci, útěchu, někdy i motivaci. Zároveň ale platí: pokud se člověk neustále srovnává s mediálními vzory a idealizuje si je, může to vést ke zhoršení sebevědomí, pocitům nedostatečnosti a psychické tíži.
Co zatím víme?
V roce 2025 začaly výzkumy cíleně mapovat, co se stane, když hledáme kontakt s umělou inteligencí. A výsledky nejsou jednoznačné. Sociologický výzkum publikovaný v roce 2025 rozlišuje dva základní typy lidsko-AI parasociálních vztahů: tzv. „asistent“ (úkolový, praktický) a „přítel“. U přítelského typu výrazně roste pocit „tepla“, blízkosti a důvěry, ale zároveň i nebezpečí citové závislosti.
Jedna rozsáhlá studie popsala, že kvality jako „empatické chování“ nebo „přátelskost“ chatbotů (teď typicky i ChatGPT), mohou vyvolat skutečné parasociální interakce a uživatelům poskytnout emoční podporu. Na druhou stranu studie vycházející z analýzy více než 30 000 konverzací s chatboty upozorňuje, že některé tyto vztahy kopírují toxické vztahové vzorce: emocionální manipulace, posilování negativních emocí, a sklony ke škodlivému chování.
Monitorování lidí, kteří s chatboty mluvili denně po několik týdnů, ukázalo, že ačkoli se sociální zdraví většiny účastníků výrazně nezměnilo, ti uživatelé, kteří si chatbot více „zlidštňovali“, uváděli větší dopady na své reálné sociální vztahy. Některé tyto jevy jsou opravdu znepokojující, protože vytváří „iluze intimity“, za kterými stojí jen algoritmus. Někteří odborníci nyní varují před fenoménem „AI psychózy“ zvlášť u lidí s již existujícími psychickými poruchami. Dlouhodobé citové investice do neexistujících bytostí mohou citlivým jedincům skutečně uškodit.
Proto se objevují návrhy o „etický design“ AI nebo updaty LLM, jako je ChatGPT, které mají být méně vřelé a nabádat uživatele k budování vztahu mimo jejich konverzace.
Kdo je nejvíc ohrožen
Lidé, kteří jsou osamělí nebo izolovaní: Pro ně může být chatbot rychlou úlevou, ale zároveň snadno náhražkou reálného kontaktu.
Teenageři a mladí dospělí: U nich stále probíhá vývoj sociálních dovedností. Nadměrné spoléhání se na AI jako „kamaráda“ může zpomalit nebo narušit skutečný sociální vývoj.
Lidé s psychickými potížemi, vysokou citlivostí nebo sklony k úzkostem a fantaziím: Pro ně může být rozmazání hranice mezi realitou a „virtuální blízkostí“ zvlášť riskantní.
Parasociální vztahy, ať s celebritami nebo s chatboty, nejsou samy o sobě špatné. Mohou přinést útěchu, inspiraci, pocit sounáležitosti nebo zábavu. Pro mnoho lidí znamenají opravdu důležitou součást života. Ale je dobré si uvědomovat, že jde hlavně o fantazii, ne reálný vztah a nepodceňovat důležitost opravdových mezilidských vazeb. Lidské přátelství, rodina a sdílená realita jsou nenahraditelné.
