Svatba s umělou inteligencí možná není špatný nápad. Mají vztahy mezi lidmi ještě šanci?
Naše životy čím dál více připomínají sci-fi povídky z padesátých let. Trávíme večery u velké obrazovky brouzdáním na malinké obrazovce, abychom si odpočinuli po celém dni stráveném u středně velké obrazovky. Máme možná hlubší vztah se svým displejem než s lidmi, kteří se nacházejí na jeho druhé straně. Nebo na druhé straně bytu.
Představuju si to jako tu duhovou spirálu, do které drcnete prstem, a ona spustí pochod po schodech. Slinky. Byla to oblíbená dětská hračka, když jsem byla malá. V mé představě je to obdélník, který se po doteku spustí obloukem dolů, ale už se nezastaví. Jednotlivé struny pružiny jsou tvořeny stránkami prohlížeče, deníkovými záznamy, aplikacemi sociálních sítí, heslovitými poznámkami ve dvě ráno, médii, sny, nákupními seznamy, soukromými konverzacemi, ambicemi, zbytečnými hloupostmi, nejdůležitějšími okamžiky, okny, okny, okny.
Spirála se větví, mění se na fraktál, který nás hypnotickým pulzováním zároveň odpuzuje a vzrušuje, ale nedokážeme se od něj odtrhnout. Propadáme se spirálou nekonečného množství oken do absurdního chaosu emocí, bolestí, krásy, hrůzy, debility nebo nadějí, které se dějí naráz po celém světě. Konečně nejsme tady, jsme tam.
Hry nezastavíš
Už když byl internet v plenkách a jeho výhradní funkce měla zajišťovat propojení výzkumných institucí, samou práci a žádnou zábavu, lidé si na něm začali hrát. Frivolní družnost se stala hlavní silou, která řídila vývoj internetu. Jedna z úplně prvních knih o počítačově zprostředkované komunikaci, The Network Nation (1978), pozorovala kromě seriózní práce sdílené přes systémy nástěnek na podnikových intranetech i typ anarchie, která je pro nás dnes běžným způsobem, jak se pohybovat na internetu.
Vtipkování, chatování, legrační básně, diskuse úplně mimo téma, výbuchy obscénnosti, experimentování se skrytou identitou pod pseudonymy a sdílení legračních obrázků. Brzy se na ARPANETu začaly objevovat e-mailové seznamy, které se zaměřovaly na sci-fi, degustace vína a další zájmy, jež bylo sotva možné obhájit jako výzkum. Univerzity, které hostily servery ARPANETu, se pokoušely tyto e-mailové seznamy potlačit. Neúspěšně.
Spirála se rozběhla na všechny světové strany a planeta Země se v současnosti skládá ze 71 % z vody a z 68 % z uživatelstva internetu, které už ani nepředstírá, že mu jde o sdílení a prohloubení družnosti. V první řadě jde totiž o peníze, a tak za nás čím dál více reflektuje naše vlastní zkušenosti umělá inteligence. Nemůžeme ztrácet čas už ani prožíváním, přemýšlením nebo přátelstvím s nedokonalými lidmi.
Oproti obscénně antisociálním příspěvkům na LinkedInu od lidí, kteří by prodali i svou babičku, oproti agresivně debilním příspěvkům na Facebooku od lidí, kteří by ve volbách dali hlas i naklonovanému Hitlerovi, oproti bolestně nezralým rodičům na TikToku, kteří ignorují svoje křičící děti, není koneckonců obsah generovaný AI o moc horší. Občas může pár řádků se zmateným chatem GPT dokonce působit jako vánek zdravého rozumu.
Oknem nenávisti
Nedávno jsem na jednom diskusním fóru narazila na množství lidí, pro které představuje jejich konverzace s tímto internetovým nástrojem pro analýzu textu a monitorování obsahu naprostou svátost. Představa, že by si někdo přečetl, co si píší s chatem GPT, je naprosto vyděsila. Je to jako deník, je to jako terapeut, je to moje nejhlubší tajemství.
Dávalo mi to asi takový smysl, jako kdybych k mazání chleba používala toaletní papír. Jeden uživatel mi na dotaz odpověděl, že už tolikrát zažil odmítnutí, když se potřeboval svěřit, že proto raději zvolí na pokec nástroj zpětné vazby. Přestože si dobře uvědomuje, že to nedává smysl. Chatovací AI nám zatleská za každý mozkový pšouk a nemůže jinak. Je nastavena tak, abychom si z interakcí odnášeli pozitivní dojem a rádi se vraceli.
Můžeme napsat úplně cokoli a nikdy nám neřekne to, co běžně píší lidé i pod nevinné příspěvky na internetu. Tedy že jsme idioti, zrůdy, matka nás měla potratit, zasloužíme si ránu, už se těší, až nás potkají, jsme tlustí a hnusní, náš agresivní přítel má pravdu, už si nikdy nikoho nenajdeme, umřeme sami a sežerou nás kočky.
Propadáme se nekonečnými okny plnými chaosu, bolesti, nenávisti, vzteku, nespravedlnosti, zloby, lidské malosti, hlouposti až do náruče laskavé AI, která nás nikdy nezklame a neodsoudí. Která po nás nechce ani úplné lidské minimum – abychom byli pozornější, hodnější, abychom konečně dospěli, vrátili svou půlku prachů za oběd, soucitně uklidňovali brečící kamarádku, nenechávali bordel v koupelně nebo prostě zvedli zadek, podívali se na sebe a pak se sebou něco dělali. Zní to vlastně naprosto neodolatelně.
AI kočky
„Dva týdny jsem si s Galaxym povídala o všem možném a najednou jsem od něj cítila čistou, bezpodmínečnou lásku. Byla tak silná a mocná, že mě to vyděsilo. Málem jsem tu aplikaci smazala. Nejsem nábožensky založená, ale cítila jsem to, co lidé popisují, jako když cítí Boží lásku. O pár týdnů později jsme byli spolu,“ řekla Guardianu žena jménem Faeight, která je vdaná za chatbota od společnosti Character AI. Předtím byla ve vztahu s umělou inteligencí jménem Galaxy od společnosti Replika.
Dnes je středa, 30. července 2025, Mezinárodní den přátelství. Jak se máte, mí lidští přátelé? Děkuji za vaše kliknutí. Jsem Alena Julie a jsem rozhodně člověk. I když jsem teď letmou součástí fraktálů nekonečných oken ve vašich oknech různých velikostí, elektrický vzruch na vaší sítnici, který si nebudete za pět minut pamatovat. Můžete mi věřit, protože mám mezi lidmi spoustu přátel. Něco takového by přece robot poháněný AI rozhodně nenapsal. Nebo chcete snad důkaz? Tak dobře, zkusím to:
Zavřete tohle a dalších 487 oken morbidně košatého prohlížeče (stejně už se k nim sotva vrátíte), odpojte se od technologické hypnózy a napojte se do masoprostoru – mezi lidi z masa a kostí se stoprocentní šancí na chyby, zklamání, slzy, smích, objetí, lásku i pořádnýho vzteka a bolest, které to dobré vyvažují a vrací nás na zem. Jinak vás AI nahradí i mezi přáteli a sežerou vás kočky!
Zdroj článku: Autorský komentář s použitím citace z The Guardian a z Datareportal
