Parafilie? Kdy jsou sexuální preference problém
Parafilie nebo také sexuální deviace jsou sexuální touhy, fantazie nebo chování, které není ve společnosti typické a v některých případech může být nebezpečné.
Článek odborně garantovala: Mgr. Viera Škopová, psycholožka on-line poradny MOJRA (www.mojra.cz)
Parafilie je psychiatrické a sexuologické označení konstitučních vlastností sexuality, které jsou v dané společenské kultuře označované jako poruchy chování či osobnosti. V některých kulturách najdeme sexuální odchylky, které jsou v normě, v jiné kultuře však již mohou znamenat úchylku, která narušuje kulturně-společenské normy.
To nejlepší z Mojí psychologie poslouchejte jako audioverze. Všechny audiočlánky najdete zde.
Co je to parafilie
Jako parafilie neboli porucha sexuální preference (dříve také označovaná jako sexuální deviace) se označuje trvalý nebo opakující se sexuální zájem, který zahrnuje aktivity nebo objekty, které jsou pro člověka netypické.
PARAFILIK je osoba, která má sexuální tendence zaměřené na netypické objekty. Je třeba si uvědomit, že většina parafiliků se svými erotickými touhami, fantaziemi, či praktikami zůstává v rámci sociálního kontextu v utajení, snaží se své touhy naplnit mimo porušování zákona. Případně si tyto touhy naplňují partneři navzájem.
Typy parafilií
Parafilie (poruchy sexuální preference) pojednává o specifickém směřování erotického zájmu, který rozdělujeme na dva základní typy – v aktivitě a v objektu. Rozdíl mezi nimi je tedy v tom, jestli osobě s touto poruchou přináší potěšení způsob dosažení uspokojení nebo jestli je jeho touha zaměřená na neadekvátní osobu, předmět nebo zvíře.
- deviace v aktivitě – tento druh parafilie je specifický ve způsobu dosahování vzrušení, tedy v aktivitě, která je mimo normu, zařadit sem můžeme například voyeurismus (sledování nic netušících lidí), frotérství (otírání se o anonymní osoby) nebo sadismus (fyzické i psychické týrání oběti)
- deviace v objektu – sexuální deviace v objektu je specifická touhou po neadekvátním sexuálním partnerovi, příkladem může být pedofilie (sexuální náklonnost k dětem) nebo nekrofilie (vzrušení z mrtvých těl)
Mezinárodní klasifikace nemocí rozděluje poruchy sexuální preference na několik specifických druhů:
- Fetišismus
- Transvestitismus
- Exhibicionismus
- Voyeurismus
- Pedofilie
- Sadomasochismus
- Mnohočetné poruchy sexuální preference
- Jiné poruchy sexuální preference (zoofilie, nekrofilie, frotérství, pyrofilie)
Parafilie a sexuální delikty
Je nutné rozlišovat mezi diagnostikovanou parafilii a trestným činem zapříčiněný sexuální deviací. Parafilik může své touhy držet v mezích zákona a neobtěžovat nebo neohrožovat společnost. Sexuální delikt však může spáchat i člověk, který žádnou sexuální deviaci nemá. Například znásilnění nebo zneužití dítěte velmi často páchají lidé, kteří žádnou parafilií netrpí.
Diagnostika parafilie
Je potřeba zdůraznit, že diagnostika parafílií je složitý proces s inherentními limity. Vědecká validace některých diagnostických metod, obzvláště v případě méně běžných parafílií, může být problematická. Někdy je toto chování podmíněno vrozenými dispozicemi, které se mohou projevovat i v socializovaném, nestigmatizovaném chování. Ve společnosti najdeme různé „parafilní rysy“, které jsou běžně zastřeny v populaci.
V těchto případěch diagnostika zahrnuje jak fyziologické, tak i komplexní psychiatrické vyšetření. Jednou z vyšetřovacích metod je penilní falometrie, která je schopna zaznamenat prokrvení penisu a odhalit tak objekty nebo aktivity, které pacienta vzrušují.
Pacient musí zároveň splňovat několik podmínek, jako je intenzivní a opakující se sexuální vzrušení z neadekvátních fantazií nebo aktivit po dobu alespoň šesti měsíců. Parafilii lze považovat za patologickou, pokud způsobuje problémy pacientovi nebo utrpení jiným lidem.
Léčba parafilie
Léčba parafilií je komplikovaná a zpravidla zahrnuje psychoterapii i podávání léků ke snížení sexuální aktivity. Terapie má za cíl dostat parafilikův sexuální život pod kontrolu. Přeorientovat jeho touhy na fantazii nebo na partnera, který s jeho praktikami souhlasí.
Pokud byl parafilik odsouzený za sexuální delikt, může mu být zařízená ochranná léčba. V případě neúspěšné léčby v kombinaci s nebezpečnou sexuální deviací může pacient souhlasit i s kastrací.
